Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 188/2025-40
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
o 49 176,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za dobu od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě dohody o dodávce elektřiny dodávala žalovanému na smluvené odběrné místo elektřinu, hodnotu dodané energie a poskytnuté služby účtovala fakturami, které žalovaný nezaplatil a nezaplatil ani smluvní poplatek za doporučené upomínky ve výši částka za jednu a poplatek za odpojení elektřiny ve výši částka, žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslané písemné předžalobní výzvě.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal procesně nečinný. Z účasti u jednání se neomluvil, zásilka s předvoláním spolu s žalobou mu byla doručena dne datum náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v rovněž omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud zjistil následující skutkový stav. Z jednotlivých vyúčtování za odběr elektřiny a za poskytnuté služby soud zjistil následující. Žalobkyně vyúčtovala vůči žalovanému, označenému jménem, příjmením a adresou trvalého pobytu adresa dodávku elektřiny za období datum do datum fakturou č. hodnota se splatností datum, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši částka, a dodávku elektřiny za období datum do datum fakturou č. hodnota se splatností datum, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši částka. Součástí nedoplatku byl i poplatek ve výši Anonymizováno Kč za dvě upomínky ze dne datum a datum. Obě vyúčtování se týkaly odběrného místa označeného číslem hodnota a adresou adresa. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za samostatné odpojení elektřiny v označeném odběrném místě ve výši částka fakturou č. hodnota se splatností datum. Doklady o formě poštovní zásilky a o odeslání nebyly soudu předloženy. Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného předžalobní výzvu k úhradě nároku v žalované výši, tato byla dle doloženého podacího lístku na adresu trvalého pobytu žalovaného adresa odeslána dne datum.
4. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky představující údajný dluh žalovaného za dodávku elektrické energie. Tvrdila, že žalovaný elektřinu odebíral na základě dohody o dodávce elektřiny, kterou měl s ní uzavřít. Tedy tvrdila existenci závazku vzniklého dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. V řízení žalobkyně předložila faktury vystavené na jméno žalovaného a výzvu k úhradě dlužné částky. Nepředložila však žádnou písemnou smlouvu ani jiný důkaz, který by jednoznačně prokazoval vznik smluvního vztahu mezi účastníky (například e-mailovou komunikaci, záznam hovoru, svědky). Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „o. z.“) platí, že smlouvy lze uzavírat jak písemně, tak ústně nebo konkludentně (např. začátkem plnění). Energetický zákon č. 458/2000 Sb. stanovuje specifické požadavky na smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, nikoliv však kogentní písemnou formu. Žalovaný uzavření smlouvy s žalobkyní v řízení nepotvrdil. Zůstalo proto sporné, zda a kdy žalovaný požádal o připojení odběrného místa a zda a kdy uzavřel smlouvu s žalobkyní. Samotné vystavení faktur a výzvy k plnění není dostatečným důkazem o existenci smluvního vztahu, pokud není doloženo, že žalovaný s dodávkou elektřiny souhlasil a převzal závazek k úhradě. Faktura je jednostranným úkonem a její existence neprokazuje právní důvod plnění. Podle § 1724 o. z. vzniká smlouva na základě shodného projevu vůle obou stran. V daném případě žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně existence takového projevu vůle ze strany žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný elektřinu objednal, převzal nebo že by mu byly známy podmínky dodávky. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala existenci právního důvodu, na jehož základě by jí žalovaný měl požadovanou částku uhradit, a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud byl připraven splnit ve vztahu k žalobkyni svou poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, a proto se jí předmětného poučení ve vztahu k prokázání vzniku závazku ani nemohlo ze strany soudu dostat. V tomto směru je možno odkázat na závěry Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1765/2017 , v němž řešil právě otázku výkladu poučovací povinnosti soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. a výklad ustanovení § 114a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to s odkazem na svůj rozsudek ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006 . V něm Nejvyšší soud ČR zdůvodnil závěr, že poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. se poskytuje jen účastníku, který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka, je to právě a jen účastník, který svou nepřítomností u jednání soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. V rozsudku ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 , pak Nejvyšší soud dovodil, že poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 , 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. plní soud při jednání a výslovně zdůraznil, že při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.
5. Procesně úspěšný žalovaný měl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu mu ale žádné nevznikly, proto bylo o náhradě nákladů rozhodnuto negativně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.