Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 23/2025-28
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 12 325,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky 4 325,31 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 325,31 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 349,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení částky 4 325,31 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 325,31 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 349,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25.9.2024 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 325,31 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba., (dříve právnická osoba.,) se sídlem adresa (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 25.3.2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 12 325,31 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15.7.2024. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal prostřednictvím internetových stránek (www.ferratum.cz) po zaregistrování a zřízení uživatelského účtu. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu, přičemž platby byly identifikovány variabilním symbolem var. symbol, resp. 4678043. Před poskytnutí úvěru předchůdkyně žalobkyně prověřila platební schopnosti žalovaného výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, při ponechání rezervy 10 %, přičemž rozdíl se musel rovnat minimálně životnímu minimu, a provedením lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, SOLUS, NRKI, BRKI. Ze strany předchůdkyně žalobkyně nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 postoupena na žalobkyni. Dne 14.8.2024 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Z Úvěrové smlouvy ze dne 25.3.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25.3.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 20 000 Kč, přičemž částka prvního čerpání činila 8 000 Kč, a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu včetně smluveného úroku. Výpůjční úroková sazba činila 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %. Ve smlouvě byl rovněž sjednán poplatek z prodlení ve výši 250 Kč, který měl být účtován jakožto náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Žalobkyně dále předložila Standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice platné k 12.3.2024.
5. Z Přehledu předpisů a plateb bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne 25.3.2024 částku ve výši 8 000 Kč. Celková dlužná částka ke dni 14.7.2024 ve výši 12 325,31 Kč sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatků ve výši 750 Kč a úroků ve výši 3 575,31 Kč.
6. Z Platební informace a vyčíslení dlužné částky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému přípis s informací, že celková dlužná částka z úvěru ke dni 15.7.2024 činí 12 357,52 Kč, přičemž sestává z vybrané částky 8 000 Kč, poplatků ve výši 750 Kč (3x 250 Kč) a úroků ve výši 3 607,52 Kč.
7. Ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a dalších právních aspektech.
8. Ze Záznamu o odchozí platbě bylo zjištěno, že byla evidována odchozí platba ve výši 8 000 Kč zaslaná dne 25.3.2024 na účet č. č. účtu.
9. Z Informace z aplikace k referenčnímu číslu hodnota bylo zjištěno, že byla evidována odchozí platba ve výši 8 000 Kč zaslaná dne 25.3.2024 na účet č. č. účtu a kontaktní údaje žalovaného.
10. Ze Smlouvy na opakovaném postoupní pohledávek ze dne 27.1.2020, Dodatku č. hodnota ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27.1.2022 ze dne 18.11.2021 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětnou pohledávku za žalovaným ve výši 12 325,31 Kč postoupila předchůdkyně žalobkyně žalobkyni.
11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.8.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky v celkové výši 12 325,31 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo hodnota a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
12. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14.8.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky ve výši 12 325,31 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo CLS-CZ-67804 uzavřené dne 25.3.2024 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a nákladů právního zastoupení.
13. Z Podacího lístku ze dne 14.8.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému dne 14.8.2024 zásilku.
14. Ze Sdělení právnická osoba. ze dne 10.4.2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. č. účtu byl žalovaný.
15. Ze Sdělení právnická osoba. ze dne 13.6.2025 bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu byla pod variabilním symbolem var. symbol byla připsána platba.
16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25.3.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu včetně smluveného úroku za poskytnutí úvěru. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25.3.2024 bezhotovostně na jeho bankovní účet částku 8 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalovaného úvěr splácet. Žalovaný ničeho na úvěr nevrátil. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání.
17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Dle § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.
23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 25.3.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 8 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalovaného splácet úvěr, nezjišťovala příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho případné jiné závazky. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz. Žalobkyně neprokázala ani tvrzené lustrace ve veřejně dostupných databázích. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.
27. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 8 000 Kč a žalovaný ničeho nevrátil, je třeba na částku 8 000 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek.
28. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
29. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 8 000 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
30. Dle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když měla žalobkyně v řízení většinový úspěch, a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 349,51 Kč, přičemž tato částka představuje 15,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 325,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.
31. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.