Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 131/2025-27

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 11 852,06 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 12,75 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 772,89 Kč, úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku a částky 79,17 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 12,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 772,89 Kč, úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku a částky 79,17 Kč zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 852,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal v rámci sjednaných smluvních podmínek žalobkyni vrátit společně se sjednaným poplatkem za službu „Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši 106,14 Kč, poplatkem za službu „Anonymizováno“ ve výši 165 Kč a poplatkem za informační SMS servis ve výši 27,84 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, žalobkyně smlouvu dopisem ze dne datum vypověděla a úvěr zesplatnila, přičemž touto žalobou se nyní krom zaplacení dlužné (nesplacené) jistiny úvěru domáhá dále též zaplacení dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99,50 Kč, poplatku za službu „Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši 106.14 Kč, poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 27.84 Kč, zaplacení smluvního úroku ve výši 6 374,44 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 79,17 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, přičemž požádala soud, aby ve věci jednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to zejména Smlouvou s názvem Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum identifikovanou pod č. hodnota, u nazvanou „Anonymizováno Anonymizováno“, Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, který vypovídá o vyplacení částky 5 000 Kč na účet. č. č. účtu, Dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný vyrozuměn o vypovězení smlouvy a vzniklém dluhu ve výši 12 377,66 Kč, u nazvanou „Anonymizováno příjmy“, u nazvanou „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno“, u nazvanou „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ a Výpisem o posouzení úvěruschopnosti.

5. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne datum, kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy.

6. Soud na základě žalobkyní doložených listin zjistil takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi účastníky řízení dne datum uzavřena smlouva s názvem Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému žalobkyní poskytnuty téhož dne peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč formou bezhotovostního převodu, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, žalovaným nedošlo.

7. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru, zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splácet a zcela splatit navrhovaný úvěr, toto žalobkyně dle svého tvrzení provedla podle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně do databází vedených společností Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Dále vycházela z informací získaných od žalovaného získaných prostřednictvím licence Anonymizováno (Anonymizováno Information právnická osoba) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne datum o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů právnická osoba.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

17. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením případu dospěl soud k takovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr dle sjednaných podmínek.

19. Pokud se týká příjmů žalovaného, z y – výpisu o posouzení úvěruschopnosti zpracovaného žalobkyní vyplývá, že žalobkyně vycházela z výše ověřeného měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným ve výši částka. Ohledně zjištěných příjmů žalobkyně odkazovala na výpis z bankovního účtu žalovaného, který o výši příjmu vypovídá. I pokud by se soud spokojil s prokázáním výše pobíraného příjmu žalovaného dle doloženého přehledu částek připisovaných na bankovní účet žalovaného, kdy tato výše by odpovídala částce částka, bylo i v tomto ohledu povinností žalobkyně v rámci jejích žalobních tvrzení uvést skutečnosti, o který konkrétní příjem se jedná (zda dle výsledků šetření žalobkyně učiněných před poskytnutím úvěru byl vyvozen závěr o příjmu z pracovního poměru, zda se jedná o pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, tj. příjem pravidelného charakteru s předpokladem jeho pravidelného vyplácení i pro dobu budoucí, ve které má být splacen úvěr, případně o jaký jiný druh příjmu, např. nahodilého, např. z půjčky, se u žalovaného jedná), což žalobkyně netvrdila, se nelze též spokojit se zkoumáním výdajů na straně žalovaného a zkoumáním jeho dalších osobních, rodinných a majetkových poměrů, jež mají přímý vliv na jeho celkovou majetkovou situaci. Pravdivost uvedených údajů nebyla dle doložených listinných důkazů žádným způsobem ověřena. Právě s ohledem na absenci ověření údajů zohledňujících příjmovou i výdajovou stránku žalovaného a zjištění a ověření si jeho celkových osobních, rodinných a majetkových poměrů, které jsou způsobilé ovlivnit jeho celkové majetkové poměry (počet členů domácnosti, výše výdajů za bydlení, platby vyživovacích povinností atd.) má soud za to, že ze strany žalobkyně nebyly dostačujícím způsobem zkoumány a zejména prověřovány celkové majetkové poměry žalovaného za účelem objektivního posouzení schopnosti žalovaného splatit navrhovaný úvěr. Proto má soud tuto skutečnost za neprokázanou. Lustrace v databázích NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí považuje soud pro účely posouzení schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr za nedostatečnou.

20. Proto bylo v daném případě nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou 5 000 Kč, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení 5 000 Kč.

21. Jelikož se žalovaná dostala se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení a dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

22. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, do kterého měla být dle předžalobní výzvy uhrazen dluh, tedy ode dne datum, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal v zákonné výši (15 % ročně), tedy výši stanovené

23. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (dále jen „ ”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky 12 419,67 Kč a úspěšná byla pouze co do částky 5 302,15 Kč (do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství, vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci). Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy na straně žalovaného dán 14,62 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.