Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 135/2025-18

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 15 976 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 12. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 4 800 Kč, částky 3 176 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a rozdílu mezi zákonným úrokem prodlení z částky 12 800 Kč ve výši 14,75 % ročně od 29. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 12. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 4 800 Kč, částky 3 176 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a rozdílu mezi zákonným úrokem prodlení z částky 12 800 Kč ve výši 14,75 % ročně od 29. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Uváděla, že na základě žádosti žalovaného na internetových stránkách webová stránka uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku 8 000 Kč. Tuto částku poskytla žalovanému bezhotovostně bankovním převodem na jeho účet č. č. účtu téhož dne. Žalovaný se zavázal uhradit za zápůjčku poplatek ve výši 4 800 Kč, splatnost poskytnuté jistiny i poplatku byla ke dni 28. 2. 2024. Žalovaný své povinnosti nedostál, neuhradil ničeho. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku ve výši 4 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z těchto částek ve výši 14,75 % ročně od 29. 2. 2024 do zaplacení, dále se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč za dobu od 29. 2. 2024 do 1. 4. 2025 vyčíslené částkou 3 176 Kč, dále se domáhá zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč za 4 písemné výzvy zaslané žalovanému. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, proto soud rozhodl ve smyslu , (dále jen „ “), bez nařízení jednání.

3. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy ze dne datum je prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě této smlouvy o zápůjčce částku 8 000 Kč, a to bezhotovostně bankovním převodem na jeho účet č. č. účtu, z obsahu smlouvy vyplývá, že tuto částku se žalovaný dle čl. číslo odst. číslo zavázal žalobkyni splatit spolu s poplatkem ve výši 4 800 Kč do 28. 2. 2024. V čl. číslo odst. číslo byla ujednána povinnost žalovaného (v případě jeho prodlení se splacením zápůjčky), zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále možnost žalobkyně požadovat (v případě vystavení písemných upomínek o úhradu dlužné částky) částku 500 Kč za každou upomínku, když žalobkyně v daném případě doložila 4 upomínky bez dokladu o jejich odeslání. Soud má za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 5. 11. 2024, což dotvrzuje podací lístek poštovního doručovatele.

4. Právní vztah mezi stranami posoudil jako vztah založený smlouvou o zápůjčce dle a násl. , (dále jen ). Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle ust. a násl. , (dále jen ), kdy smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Soud posuzoval věc komplexně a všechna ujednání v dané smlouvě hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedený obchod má. V úvodu soud uvádí, že poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán v pevné výši 4 800 Kč za necelých 9 týdnů, tedy cca 2 měsíce, v daném případě tak sjednaná sazba poplatku dosahuje přes 30 % jistiny zápůjčky za jeden měsíc, tzn. kolem 360 % ročně. Judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Přihlédl-li soud tedy také ke skutečnosti, že podle ustanovení čl. číslo smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, tedy žalovaný byl stižen další sankcí za porušení neplnění splátkové povinnosti, kdy smluvní pokuta byla navíc stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru, dále přihlédl – li soud k tomu, že ze smlouvy vyplývá, že výše RSPN činila sazbu 1 690 % ročně, kdy soud má za to, že tato sazba je nepřijatelná, obzvláště za situace, kdy je soudu ze své činnosti známo, že výše roční procentní sazby nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké v době realizace zápůjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, činila kolem 10 %, dále přihlédl – li soud ještě k tomu že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, kdy žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit, dále k tomu, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena povinnost stran žalobkyně, pak soud po zhodnocení všech výše uvedených rozhodných okolností dospěl k závěru, že smlouva je jednoznačně podle ust. a ujednáním nemravným a absolutně neplatným, kdy k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat.

5. Vzhledem k výše uvedenému výše, kdy soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. . Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představujícího vyplacenou částku ve výši 8 000 Kč a úrok z prodlení dle ust. , , a ust. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky za dobu od 12. 11. 2924 do zaplacení, kdy právě od tohoto dne byl žalovaný, na základě prokazatelně odeslané předžalobní výzvy žalobkyně k zaplacení ze dne 5. 11. 2024, odeslané téhož dne (v níž byla žalovanému uložena povinnost plnit do tří dnů od doručení výzvy), v prodlení s plněním. Písemnost se považuje dle ust. 527 za doručenou třetím dnem po jejím odeslání, soud proto přičetl třídenní lhůtu k plnění učenou žalobkyní, tudíž první den prodlení připadá na 12. 11. 2024. Žalobkyně požadovala úrok ve výši 14,75 % ročně, soud ho v této výši nepřiznal, neboť neodpovídá výši stanovené zákonem, a proto byl přiznán pouze co do výše 12,75 %, a to od prvního dne prodlení žalovaného, jak bylo rozhodnuto ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Naopak co částky 4 800 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, částky 3 176 Kč a co do rozdílu žalobkyní nárokovaného příslušenství a úroku z prodlení přiznaného soudem ve výroku I. tohoto rozsudku byla žaloba soudem zamítnuta, neboť jak již bylo uvedeno výše, soud posoudil smlouvu jako ujednání v rozporu s dobrými mravy, tedy neplatné, a proto pro tyto nároky žalobkyně neexistuje žádný právní titul, na základě kterých by se žalobkyně těchto mohla domáhat, proto byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen ), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. V předmětné věci byl poměr úspěchu a neúspěchu účastníků obdobný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.