Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 65/2025-35
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
pro 108 154,59 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 477 Kč, částku 19 022 Kč a částku 9 062 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 67 593,59 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 436,56 Kč, 4 169,55 Kč, 3 685,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 402,53 Kč, 2 045,32 Kč, 2 408,27 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 474,05 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, z částky 23 057,40 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, z částky 20 381,69 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 474,05 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 23 057,40 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 20 381,69 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 1 081 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 477 Kč, částku 19 022 Kč a částku 9 062 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 67 593,59 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 436,56 Kč, 4 169,55 Kč, 3 685,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 402,53 Kč, 2 045,32 Kč, 2 408,27 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 474,05 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, z částky 23 057,40 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, z částky 20 381,69 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 474,05 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 23 057,40 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 20 381,69 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 1 081 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky a) 38 598,40 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z 29. 6. 2022 [číslo] která byla uzavřena [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Původní věřitel měl žalované poskytnout částku (zápůjčku) ve výši 26 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit včetně poplatku 27 861 Kč a částku pojistného 2 886 Kč ve formě týdenních splátek ve výši 728 Kč (78 splátek); žalovaná uhradila 16 938 Kč b) Dále se žalobkyně domáhala podle smlouvy o spotřebitelském úvěru z 28. 9. 2022, [číslo] která byla uzavřena původním věřitelem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem zaplacení částky 44 819 Kč. Původní věřitel měl žalované poskytnout částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit včetně poplatku 26 847 Kč ve formě týdenních splátek ve výši 665 Kč (78 splátek); žalovaná uhradila částku 5 978 Kč c) Konečně se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 24 737,19 Kč podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 12. 2022, [číslo] která byla uzavřena původním věřitelem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Původní věřitel měl žalované poskytnout částku 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit s poplatkem ve výši 13 181 Kč ve formě týdenních splátek ve výši 523 Kč (52 splátek); žalovaná vrátila původnímu věřiteli částku 1 523 Kč. Na žalobkyni byly uvedené pohledávky postoupeny. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel před uzavřením každé z úvěrových smluv zkoumal úvěruschopnost žalované, což vyplývá ze zákaznických karet (žádostí o spotřebitelský úvěr).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 29. 6. 2022 soud zjistil, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované a zaznamenal informace od žalované (v této souvislosti zjištěné). Totožnost žalované byla ověřena podle jeho občanského průkazu; žalovaná byla vdaná se základním vzděláním, žila v nájemním bytě s dalšími čtyřmi vyživovanými osobami a byla na rodičovské dovolené. Účelem poskytnutí úvěru bylo refinancování. Jako její pravidelný příjem byla uváděna částka 10 000 Kč, další příjmy 2 800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 38 722 Kč. Jako výdaje byly uvedeny interní splátky 2 517 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč. K osvědčení informací žalované byly předloženy složenky za duben až červen 2022; žalovaná neměla bankovní účet a neměla motorové vozidlo. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 28. 9. 2022 soud zjistil, že původní věřitel opět zkoumal úvěruschopnost žalované; totožnost žalované byla ověřena shodně, totožné byly informace o poměrech žalované, další čisté příjmy domácnosti byly 29 881 Kč, byly předloženy složenky za srpen a září 2022 a dále složenky přídavků na děti. Interní splátky činily 4 558 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 500 Kč. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 14. 12. 2022 soud zjistil, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované a zaznamenal informace od žalované (v této souvislosti zjištěné). Poměry žalované byly totožné s předcházejícími zákaznickými kartami s tím, že žalovaná byla pouze spolubydlící a poskytnutá částka byla na refinancování (předtím na neočekávané výdaje), výše přídavků na děti byla 3 800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 28 116 Kč; předloženy byly složenky 10, 11/ 2022, interní splátky činily 7 484 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 500 Kč.
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) s parametry uvedenými v prvním odstavci odůvodnění; zápůjčka byla původním věřitelem poskytnuta při podpisu smlouvy s výhradou částky 4 940 Kč, která byla uhrazena na smlouvu o zápůjčce [číslo]; RPSN činila 147,18 %. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila podle smlouvy původnímu věřiteli 16 938 Kč.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 9. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) s parametry uvedenými v prvním odstavci odůvodnění; zápůjčka byla původním věřitelem poskytnuta při podpisu smlouvy; RPSN činila 147,67 %. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila podle smlouvy původnímu věřiteli 5 978 Kč.
6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) s parametry uvedenými v prvním odstavci odůvodnění; zápůjčka byla původním věřitelem poskytnuta při podpisu smlouvy s výhradou částky 6 558 Kč, která byla uhrazena na dluh ze spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobkyní [číslo] (zápůjčky); RPSN činila 174,67 %. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila podle smlouvy původnímu věřiteli 1 523 Kč. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu vyplývalo, že žalovaná vyslovila souhlas s pojištěním schopnosti splácet.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 7. 2024 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; původní věřitel oznámil dopisem z 29. 7. 2024 postoupení pohledávky žalovanému a oznámení odeslal poštou žalovanému dne 30. 5. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a podle podacího lístku z 29. 7. 2024 byl dopis odeslán žalovanému 16. 8. 2024.
8. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr.
9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2023 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
12. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Mezi původním věřitelem a žalovanou byly uzavřeny postupně (s odstupy tří měsíců) celkem tři smlouvy o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku , podle kterých původní věřitel žalované plnil částky 26 000 Kč, 25 000 Kč a 14 000 Kč. Na žalobkyni práva a povinnosti z (neplatných) smluv přešla dle § 1879 občanského zákoníku (smlouvou o postoupení pohledávek).
14. Nejprve soud posuzoval zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením jednotlivých smluv o zápůjčce, které byly se žalovanou uzavřeny. Původní věřitel neposuzoval ani v jednom z případů řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů).
15. Úvěruschopnost žalované původní věřitel sice formálně posuzoval, spokojil se pouze s ověřením jejího příjmu z dávky sociální podpory (v nízké výši 10 000 Kč), přihlížel k dávkám přídavků na děti (celkem čtyři vyživované osoby) a k neověřenému a nespecifikovanému příjmu dalšího člena domácnosti. Při výši splátek bylo již sjednání první smlouvy o zápůjčce (minimálně 2 912 Kč měsíčně) nepřiměřené, protože její odhadované náklady nebyly reálné (neodpovídaly ani částce životního minima jednotlivce), navíc při minimální příjmu žalované (a její vyživovací povinnosti ke čtyřem dětem). Ani před uzavřením dalších smluv nedošlo k přiměřenému postupu, protože výše splátek úvěrů se stále zvyšovala, až v souvislosti s poslední smlouvou výdaje žalované převyšovaly její příjem (k přídavkům na děti není v této souvislosti možné přihlížet jako k příjmu žalované). Navíc ani v jednom případě se původní věřitel nepokusil odhadnout (např. uplatněním statistických modelů) výši nákladů na živobytí žalované (a jí vyživovaných osob). Žalobkyně neuváděla ve svých tvrzeních nic o kontrole dlužnické historie žalované (v některém z dlužnických registrů), a tedy nelze mít za prokázanou tuto aktivitu původního věřitele (jinak u potencionálních věřitelů obvyklou). I když žalovaná v souvislosti s první smlouvou o zápůjčce uhradila částku převyšující ½ poskytnuté jistiny, ani v případě této smlouvy nebyly splátky plněny řádně (v souladu se smlouvou).
16. Podle neplatných smluv (§ 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. , § 2 odst. 3 , § 580 odst. 1 , § 588 věta první občanského zákoníku jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku ). Z. č. 257/2016 Sb. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v § 87 odst. 1 věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Žalobkyně jako právní nástupce poskytovatele zápůjček má nárok toliko na nesplacenou jistinu zápůjček bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí podle obsahu spisu. Žalovaná netvrdila a neprokazovala své majetkové poměry (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. ), a proto soud stanovil splatnost dluhu v zákonné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
17. V části týkající se dalších nároků (nad rámec nesplacených částí jistiny, t. j. částek 12 477 Kč ohledně poslední smlouvy, 19 022 Kč ohledně prostřední smlouvy a 9 062 Kč ohledně nejstarší smlouvy) a úroků z prodlení není požadavek žalobkyně po právu, a proto byl v této části nárok žalobkyně zamítnut.
18. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně úspěšná žalovaná žádné náklady řízení neuplatňovala (nevznikly jí).
19. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. doplatek soudního poplatku ve výši 1 081 Kč dle položky č. 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.