Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 C 174/2024-62

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Novotnou ve věci

žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 34 591 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 30 000 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení úroku ve výši 27,28 % ročně z částky ve výši 30 000 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, částky ve výši 2 013 Kč, částky ve výši 300 Kč, částky ve výši 998 Kč, částky ve výši 1 280 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 30 000 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení úroku ve výši 27,28 % ročně z částky ve výši 30 000 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, částky ve výši 2 013 Kč, částky ve výši 300 Kč, částky ve výši 998 Kč, částky ve výši 1 280 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 34 591 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, kdy takto byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž na účet žalovaného byly dle dohody mezi žalobcem a žalovaným převedeny peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, čímž ke dni datum došlo k čerpání peněžitých prostředků. Mezi žalobcem a žalovaným bylo dále ve smlouvě o úvěru ujednáno, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky, tj. částka v celkové výši 46 000 Kč, bude vrácena ze strany žalovaného žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce na účet žalobce, když splatnost první splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta dle smluvních ujednání na den 20. 8. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci poskytnuté peněžité prostředky nesplácel řádně a včas, došlo v souladu s článkem IV bod 1 písm. d) smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce, žalovanému tak bylo ze strany žalobce odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, kdy s odkazem na oznámení nastalo zesplatnění ke dni 25. 10. 2023. Přestože žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, mimo jiné prostřednictvím upomínek ze dne 24. 8. 2023 a 24. 9. 2023, a dále byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky v rámci oznámení o zesplatnění ze dne 25. 10. 2023, ze strany žalovaného nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobce přitom současně požadoval po žalovaném rovněž zaplacení částky za každou odeslanou upomínku v souladu s článkem IV bod 4 písm. b) smlouvy o úvěru, v podobě 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy za tyto účelně vynaložené náklady žalobce požadoval částku v celkové výši 300 Kč. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou částky v celkové výši 32 013 Kč skládající se z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 449 Kč a neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč. S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku dle článku I smlouvy o úvěru ve výši 27,28 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku úplného zaplacení. Žalobce dále uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem IV bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru, na základě kterého byla mezi žalobce a žalovaným dohodnuta za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč a to až do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do 25. 10. 2023, ocitl v prodlení se zaplacením tří neuhrazených měsíčních splátek úvěru dle smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s článkem IV bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru nárok na úhradu tří smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením každé jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení dluhu vzniklého z titulu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění, neboť žalobci vznikl na základě uzavřené smlouvy rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle článku IV bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru, a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle článku IV bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty žádal žalobce zaplatit ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy takto vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 32 013 Kč od 26. 10. 2023 do 4. 12. 2023, kdy žalobce v žalobě uvedl, že z titulu zaplacení smluvní pokuty požaduje na základě žaloby toliko zaplacení částky ve výši 1 280 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením , , (dále jen „ ”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

5. Dne datum uzavřel žalobce a žalovaný smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty převodem na účet žalovaného ke dni datum, a to ve sjednané výši 27 500 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně, a to prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek ve výši 1 150 Kč se splatností vždy do každého 20. dne daného měsíce, přičemž splatnost první splátky byla ujednána na den 20. 8. 2023. Žalovaný v pozici úvěrovaného, dále také označovaný ve smlouvě jako „zákazník“, a žalobce označený ve smlouvě jako poskytovatel se dále dohodli, že důsledkem porušení povinností stran smlouvy o úvěru dle článku IV smlouvy je zesplatnění úvěru, kdy úvěr či jeho část se stane splatným dle článku IV bodu 1 písm. a) smlouvy v důsledku porušení povinnosti zákazníka ze smlouvy o úvěru, přičemž okamžik splatnosti nastává v okamžiku, kdy bylo zákazníkovi ze strany poskytovatele odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru z důvodu poskytnutí nepravdivých údajů nebo informací, případně dle článku IV bodu 1 písm. b) v důsledku porušení povinnosti zákazníka ze smlouvy o úvěru s výjimkou porušení povinnosti dle článku IV bodu 1 písm. a), d) smlouvy o úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává v okamžiku, kdy bylo zákazníkovi ze strany poskytovatele odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru z důvodu porušení některé z povinností ze smlouvy o úvěru, nebo dle písm. d) v důsledku porušení povinnosti zákazníka dle smlouvy o úvěru tím, že zákazník je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části a to po dobu delší než 2 měsíce. Dle článku IV bodu 1 neuhrazeným zůstatkem úvěru je dále pak dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny), přičemž samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost již splatných, ale k okamžiku zesplatnění úvěru neuhrazených či částečně neuhrazených splátek, které jsou nadále splatné každá samostatně. Dále se žalobce a žalovaný v rámci smlouvy o úvěru dohodli v článku IV bodu 2 písm. a) smlouvy, že zákazník se poskytovateli zavazuje za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení. Dle článku IV bodu 2 písm. b) se dále zákazník zavázal poskytovateli v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným dle článku IV bodu 1 smlouvy o úvěru zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení. Mezi smluvními stranami bylo dále dohodnuto, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru právo požadovat po zákazníkovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, kdy se jedná o poplatky uvedené v sazebníku poplatků dle článku IV bodu 4 písm. b) smlouvy o úvěru s odkazem na zde uvedený přehled poplatků. Žalobce dále předložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru spolu s příslušnými úvěrovými podmínkami.

6. Z přehledu plateb ke smlouvě č. hodnota se dále podává výsledná suma součtu jednotlivých splátek ve výši 1 150 Kč měsíčně a jejich detailní rozpis spolu s částkou odpovídající úroku a jistině. Z potvrzení o provedení transakce má soud za prokázané poskytnutí peněžních prostředků v podobě částky ve výši 27 500 Kč s datem zaúčtování poukázané ke dni datum ze strany žalobce na účet žalovaného.

7. Z potvrzení o provedení transakce s datem zaúčtování ke dni datum se dále podává údaj o provedené transakci ve vztahu k částce 1 Kč, 27 500 Kč a 2 500 Kč, přičemž k potvrzení o provedení transakce na účet předložil žalobce dále záznam o vložení dokumentu do systému. Žalobce rovněž předložil u z interního systému žalobce označenou jako „Bonita smlouvy“, přičemž z y se podává přehled jednotlivých splátek, jejich předpisu a úhrad, a rovněž výsledná částka celkového dluhu.

8. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobce soudu předložil spolu s údaji o spotřebiteli obsaženými ve smlouvě jednotlivé y v podobě čestného prohlášení týkajícího se závazků spotřebitele a výdajů spotřebitele, přičemž z tohoto čestného prohlášení se podává, že žalovaný uvedl měsíční výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením ve výši 12 000 Kč spolu s výdaji na splátky úvěrů ve výši a 2 400 Kč. Žalovaný dále uvedl své příjmy ve výši 31 600 Kč měsíčně, spolu s jinými domácnosti ve výši 6 000 Kč. Dále žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím vyhledávání dotazů v Centrální evidenci exekucí, přičemž negativní výsledek soudu předložil žalobce spolu se smlouvou o nájmu bytu ze dne 26. 2. 2023 a dále výplatními lístky za období od dubna do června roku 2023. Z tabulky žalobce týkající se posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne datum, z níž se pak podává výpočet s ohledem na příjmy žalovaného ve výši 31 600 Kč v podobě příjmů označených jako „příjmy zákazníka“ , resp. „domácnosti“ ve výši 68 000 Kč společně s výdaji spotřebitele ve výši 12 000 Kč spolu s částkou ve výši 2 400 Kč, tedy ve vztahu k rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného ve výši 17 200 Kč, společně s hodnocením v podobě scoringu zákazníka. Dále se z tabulky podává údaj o dvou vyživovaných osobách, formulář je opatřený podpisem žalovaného.

9. Žalovaný byl před podáním žaloby mimo jiné vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 25. 10. 2023, která byla předložena včetně podacího lístku.

10. Dle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními , o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

17. Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Na podkladě skutkového stavu zjištěného na základě účastníky předložených listinných důkazů a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že s ohledem na ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je třeba posoudit plnění, které bylo ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuto žalovanému dle pravidel o bezdůvodném obohacení, když zákonem stanovenou neplatnost právního jednání, jako důsledek porušení uvedené povinnosti věřitele, je v návaznosti na ustanovení třeba považovat za neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinností poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je přitom povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu z úřední povinnosti, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že povinnosti stanovené věřiteli zákonem o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy, věřitel nedostál, jestliže se poměry žalovaného v pozici spotřebitele, za situace kdy mezi smluvními stranami byla nepochybně uzavřena smlouva mající charakter smlouvy spotřebitelské, odpovídajícím způsobem nezabýval. V tomto ohledu soud dodává, že jestliže se žalobce spolehl toliko na údaje uváděné žalovaným v rámci čestného prohlášení, nelze považovat takové posouzení úvěruschopnosti za dostatečné, zvláště vzbuzují-li uvedené údaje pochybnosti o jejich věrohodnosti, a to především jde-li o žalovaným tvrzené výdaje. Věřitel přitom poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

21. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy pak soud posoudil nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého plněním bezprávního důvodu dle provázené povinností žalovaného toto obohacení vydat. Výše bezdůvodného obohacení je pak dána částkou, která takto byla žalovanému poskytnuta, neboť žalovaný v řízení nerozporoval tvrzení žalobce, že za účelem vzniklého dluhu neuhradil ničeho.

22. Žalobci tak byla přiznána částka ve výši 30 000 Kč odpovídající žalovanému poskytnutému plnění ve vztahu, ke kterému se bezdůvodně na úkor žalobce obohatil ve smyslu , 2 s ohledem na povinnost vrátit plnění získané z neplatného právního důvodu. Soud tak dospěl ve vztahu k žalobcem požadované částce v uvedené výši, která byla žalovanému poskytnuta, k závěru, že žaloba je v daném rozsahu důvodná. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátil, ani skutečnosti tvrzené žalobcem v řízení nerozporoval, netvrdil, že by na svůj dluh čehokoliv uhradil, když zůstal v řízení zcela nečinný a na svou obranu ničeho neuvedl. Vedle jistiny má žalobce právo na úhradu úroků z prodlení dle ustanovení ve výši odpovídající Soud proto přiznal žalobci právo na zaplacení úroků z prodlení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou svého dluhu.

23. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě zčásti vyhověl a bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jde-li o posouzení míry úspěchu ve sporu, soud přitom v daném případě mimo jiné zohlednil závěry vyslovené například v nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , dle něhož je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Ve věci tak soud dospěl k závěru o převážném úspěchu žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.