Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
92 C 112/2025-50
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená 27. 7. 1971 bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 78 421,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 695 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 51 726,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 623,04 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33 058,65 Kč od 17.5.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úroku ve výši 8 % ročně z částky 31 169,25 Kč od 17.5.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 695 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 51 726,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 623,04 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33 058,65 Kč od 17.5.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úroku ve výši 8 % ročně z částky 31 169,25 Kč od 17.5.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.10.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 78 421,26 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr společně s celkovým poplatkem ve výši 23 450 Kč uhradit v 17 měsíčních splátkách po 4 305 Kč, což však neučinila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Protože se k nařízenému jednání nedostavila, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v její nepřítomnosti.
3. Z žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že k žalovaná uvedeného dne požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 40 000 Kč. Ke svým poměrům v žádosti uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 18 214 Kč, za bydlení platí 1 000 Kč, za dopravu a jídlo 4 250 Kč měsíčně, jiné příjmy a výdaje nemá. Pracovní smlouvu má na dobu určitou do 31.5.2023. Bližší informace ohledně druhu svého bydlení a ohledně rodinného stavu neuvedla.
4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky společně s náklady ve výši 38 185 Kč právní předchůdkyni vrátit v celkem 17 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 305 Kč.
5. Z části pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná byla na základě smlouvy ze dne datum zaměstnána u právnická osoba, s tím, že pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.5.2023.
6. Z výpisu z účtu č. č. účtu, vedeného na jméno žalované, bylo zjištěno, že mzda žalované v září 2022 činila částku 19 307 Kč, v říjnu 2022 činila částku 23 349 Kč a v listopadu 2022 činila částku 11 987 Kč. Zároveň bylo zjištěno, že žalované byly na tento účet v období září – listopad 2022 vyplaceny další úvěry, a to částka 48 500 Kč od právnická osoba. a 40 000 Kč od právnická osoba.
7. Ze seznamu úhrad bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje pouze dvě úhrady ze strany žalované, a to dne 17.12.2022 částka 4 305 Kč a dne 23.2.2023 částka 4 000 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy, ve spojení s potvrzením o zaplacení kupní ceny, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno.
9. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o dlužnou částku upomínána
10. Žalované tak byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se zavázala společně s poplatky vrátit, což však neučinila, neboť uhradila pouze 8 305 Kč.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
12. Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “).
13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. , zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29.5.2022 (dále jen „z.s.ú. “), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.
14. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
16. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovanou řádně posoudila úvěruschopnost žalované, resp. jí důkazy předložené důkazy jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Příjmy žalované prokázány byly, avšak prokázaný příjem byl pouze ve výši 11 000 – 22 000 Kč, což je příjem velmi nízký. Výdaje žalované nebyly prokázány nijak, žádný doklad o výši úhrad spojených s bydlením apod. žalobkyně k dispozici neměla, žalobkyně (právní předchůdkyně) vycházela pouze z tvrzení žalované. Žalovanou tvrzené výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč jsou přitom na první pohled nereálně nízké. Bylo opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015 -39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022 ). Nad to žalované byl úvěr poskytnutou i za situace, že si v období třech měsíců před uzavřením smlouvy vzala další dva jiné úvěry.
18. V posuzované případě se žalobkyně resp. její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované spokojila s pouhými prohlášeními žalované ohledně jejích příjmů a výdajů, aniž by si výdaje žalované jakkoli ověřila. Požadavek na to, aby si žalobkyně resp. její právní předchůdkyně vyžádala například výpis z katastru nemovitostí, prokazující vlastnictví nemovitosti k bydlení, případně nájemní smlouvu a inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný. Žalovaná si navíc před uzavřením smlouvy vzala i další jiné úvěry, o čemž žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, měla informace, přesto po výši závazků žalované nijak nepátrala a splácení jiných úvěrů při posuzování úvěruschopnosti vůbec nezohlednila. Soud tak uzavírá, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně neposuzovala poměry žalované tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú. , když zcela rezignovala na prověření příjmů a možných výdajů žalované. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.
19. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.
20. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 35 000 Kč a vrácení částky 8 305 Kč, co do rozdílu těchto částek, tedy co do částky 26 695 Kč, představující nesplacenou část jistiny, bylo proto žalobě vyhověno, neboť bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že tuto částku žalobkyni zaplatila, což však neučinila. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.
21. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 87 odst. 1 , 2 z.s.ú. , když soud určil takovou lhůtu, která odpovídá obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “).
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , když žalovaná měla ve věci větší úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože jí však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.