Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 182/2025-34
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 20 682 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 4 482 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 682 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 345 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 4 482 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 682 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 345 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 682 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 8.4.2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy ve znění dodatků č. hodnota uvedená společnost žalované postupně poskytla úvěr ve výši 22 300 Kč na účet žalované, z něhož před poskytnutím úvěru zaslala verifikační platbu. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem do 27.7.2024. Žalovaná dluh zcela neuhradila ani po jeho splatnosti, uhradila toliko částku 6 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace z dlužnických registrů (SOLUS, z.s.p.o., CNCB-Czech non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB), avšak listinami k prokázání toho nedisponuje.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 6.8.2025, se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z listin doložených žalobkyní a obsahu spisu.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Společnost právnická osoba a žalovaná spolu dne 8.4.2024 uzavřeli smlouvu o úvěru ve znění dodatků č. hodnotaAnonymizováno byl uzavřen dne 24.5.2024, na základě které byla žalované postupně zaslána na účet č.č. účtu od 8.4.2024 do 24.5.2024 částka 22 300 Kč (smlouva o úvěru, dodatek č. hodnota, doklad o zaslané verifikační platbě). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků uhradit do 27.7.2024 (dodatek č. hodnota a 8). Žalovaná uhradila na dluh celkem částku 6 100 Kč. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla dne 6.12.2023 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam), žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne 18.12.2024 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 27.7.2024 a podací lístek).
6. Při posuzování úvěruschopnosti měla dle tvrzení žalobkyně vycházet uvedená společnost při poskytování úvěru toliko z dlužnických registrů (SOLUS, z.s.p.o., CNCB-Czech non-Banking právnická osoba, z.s.p.o. a CBCB). Žádné důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného však nepředložila s tím, že jimi nedisponuje.
7. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh uhradil více, než je v žalobě tvrzeno.
8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně sice uvedla, že žalovaná byla lustrována v dlužnických registrech, žádné listin y k důkazům však nedoložila. Žalobkyně pak netvrdila ani neprokazovala, že by její právní předchůdkyně zjišťovala a ověřovala příjmy žalované a její nutné výdaje. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 22 300 Kč, ale uhradila toliko částku 6 100 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 16 200 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
16. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 500 Kč, jež se mu jevila být splátkou přiměřenou s ohledem na to, že poměry žalované ani v době žádosti o úvěr nebyly zjišťovány a ani nyní nejsou soudu či žalobkyni známy.
17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnějším účastníkem a náleží jí jejich náhrada z 56 % (úspěch žalobkyně 78% - 22% její neúspěch). Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek 828 Kč, odměna advokáta za dva úkony první služby učiněné do 31.12.2024 (převzetí zastoupení, předžalobní výzva) po 300 Kč/úkon, odměna advokáta za jeden úkon právní služby po 400 Kč (podání žaloby) učiněný po 1.1.2025, paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč/úkon a náhrada za DPH, jehož je advokát plátcem. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud rozhodl v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. Náklady tedy celkem činí 2 401 Kč, žalobkyni náleží jejich náhrada ve výši 1 345 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.