Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 300/2024-74

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 157 995,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 254 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 67 254 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 90 741,11 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 376,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 817,29 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 962,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 252,26 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 254 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 67 254 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 90 741,11 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 376,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 817,29 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 962,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 252,26 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 97 211,30 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovanou dne 7. 4. 2021 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 62 824 Kč, který sestával z kapitalizovaných úroků ve výši 48 205 Kč, odměny za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 10 410 Kč, pojištění 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku 112 824 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 5 373 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 7. 1. 2023. Žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni na tuto pohledávku nehradila řádně a včas, uhradila pouze 10 746 Kč. Žalovaná tak zůstala žalobkyni dlužna jistinu ve výši 47 749,15 Kč, poplatek 49 462,15 Kč, úrok ve výši 7 252,26 Kč za období od 8. 1. 2023 do 27. 9. 2023 z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 8 962,91 Kč za období od 25. 7. 2021 do 27. 9. 2023. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 47 749,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně se po žalované dále domáhala zaplacení částky 60 783,81 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne 13. 7. 2021 uzavřela další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 28 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 37 034 Kč, který sestával z kapitalizovaných úroků ve výši 26 995 Kč, odměny za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení v hotovosti 5 830 Kč a pojištění 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 65 034 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 3 097 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 13. 4. 2023. Žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni na tuto pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná tak zůstala žalobkyni dlužna jistinu ve výši 28 000 Kč, poplatek 32 783,81 Kč, úrok ve výši 2 817,29 Kč za období od 14. 4. 2023 do 27. 9. 2023 z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 4 376,56 Kč za období od 5. 12. 2021 do 27. 9. 2023. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 28 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovanou před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Pohledávky za žalovanou byly následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.

4. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dne 7. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala žalobkyni splatit společně s poplatkem ve výši 60 115 Kč, jenž sestává z úroku ve výši 48 205 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení 10 410 Kč, společně s pojištěním 2 709 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách. Výše měsíčních splátek činila 5 373 Kč (poslední splátka pak 5 364 Kč). Celková částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit, činila 112 824 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru.

5. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dále dne 13. 7. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 28 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala žalobkyni splatit společně s poplatkem ve výši 34 325 Kč, jenž sestává z úroku ve výši 26 995 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení 5 830 Kč, společně s pojištěním 2 709 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách. Výše měsíčních splátek činila 3 097 Kč (poslední splátka pak 3 094 Kč). Celková částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit, činila 65 034 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. V žádosti o spotřebitelský úvěr (Zákaznická karta) ze dne 7. 4. 2021 (v souvislosti s uzavřením smlouvy č. hodnota) žalovaná uvedla, že je svobodná bez vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnána jako operátor u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 20 000 Kč, odhadovanými měsíčními výdaji 3 000 Kč. Svůj příjem žalovaná dokládala pracovní smlouvou, dvěma výpisy z bankovního účtu za období únor, březen 2021.

7. V žádosti o spotřebitelský úvěr (Zákaznická karta) ze dne 13. 7. 2021 (v souvislosti s uzavřením smlouvy č. hodnota) žalovaná uvedla, že nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, je zaměstnána jako operátor u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 22 910 Kč, odhadovanými měsíčními výdaji 2 500 Kč. Svůj příjem žalovaná dokládala pracovní smlouvou, dvěma výpisy z bankovního účtu za období duben, květen 2021.

8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byly obě pohledávky (ze smlouvy č. hodnota a ze smlouvy č. hodnota) za žalovanou postoupeny na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2023, jehož odeslání dne 27. 10. 2023 žalobkyně prokázala podacím archem.

9. Z Tabulky umoření vyhotovené ke dni 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná na pohledávku ze smlouvy č. hodnota uhradila celkem 10 746 Kč, a to platbami provedenými v období od 23. 5. 2021 do 25. 6. 2021.

10. Z Tabulky umoření vyhotovené ke dni 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná na pohledávku ze smlouvy č. hodnota neuhradila ničeho.

11. Dopisem ze dne 3. 1. 2025 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení o způsob a výsledek zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované před uzavřením každé ze smluv o spotřebitelském úvěru z pracovní smlouvy a dvou výpisů z bankovního účtu žalované za období bezprostředně předcházející uzavření jednotlivých smluv. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Předložila-li žalobkyně k prokázání svých tvrzení kopii pracovní smlouvy, mzdového výměru žalované, pořízených v domácím prostředí obchodním zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně, soud z nich pro jejich nečitelnost nezjistil ničeho. Ze zaslaného (neúplného) výpisu z účtu žalované za období od 31. 1. 2021 do 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalované bylo od společnosti právnická osoba dne 20. 1. 2021 připsáno na účet 16 870,25 Kč, dne 23. 2. 2021 pak 13 315,50 Kč a dne 24. 3. 2021 pak 12 422,50 Kč. Z tohoto výpisu nevyplývají žádné běžné výdaje žalované, vyjma 44,52 Kč za drobné nákupy, 40 Kč za bankovní poplatky.

12. Žalovaná byla k úhradě dlužných pohledávek z titulu smluv o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení nejpozději do 12. 4. 2024. Odeslání výzvy dne 2. 4. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem.

13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ “), ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

19. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě uvedených smluv byly žalované v hotovosti vyplaceny peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaná se zavázala vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu s úroky, poplatkem za zpracování, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, poplatkem za doplňkové pojištění. Žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z.

21. Jelikož žalovaná ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklý závazkový vztah mezi účastníky posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto ve smyslu aktuální judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

22. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé ze smluv žádala od žalované informace ohledně finanční situace i rodinných, majetkových, pracovních i jiných poměrech, k čemuž si také od žalované nechala doložit pracovní smlouvu, mzdový výměr a výpis z bankovního účtu za období dvou měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Pokud se jedná o pracovní smlouvu a mzdový výměr, tyto byly soudu doloženy v nečitelné podobě, bez možnosti ověření údajů tvrzených žalobkyní. Je však třeba zdůraznit, že i za situace, kdy by žalobkyně předložila soudu pracovní smlouvu a mzdový výměr žalované v čitelné podobě, nelze postup žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat ze adekvátní a dostatečný. V této souvislosti soud odkazuje na předložený (neúplný) výpis z bankovního účtu žalované, z něhož je patrný průměrný měsíční příjem žalované za období od ledna do března 2021 ve výši 14 202,75 Kč, nikoliv tedy deklarovaný příjem 20 000 Kč v žádosti o úvěr ze dne 7. 4. 2021, respektive deklarovaný příjem 22 910 Kč v žádosti o úvěr ze dne 13. 7. 2021. Doklad o zkoumání příjmu žalované za období od března do června 2021 (v souvislosti s uzavřením v pořadí druhé smlouvy) žalobkyní doložen nebyl. Z výpisu z bankovního účtu žalované, ani z žádné jiné y předložené žalobkyní současně nevyplývá, že by se její právní předchůdkyně jakkoli zabývala výší výdajů žalované, které s ohledem na tvrzení žalované o druhu bydlení v nájmu (viz žádosti o smlouvu) zcela jistě převyšují deklarované měsíční výdaje 3 000 Kč, respektive 2 500 Kč. V souvislosti s uzavřením v pořadí druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru (č. hodnota) právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované současně nikterak nezohlednila již existující výdaje žalované na splátky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši 5 373 Kč měsíčně. Soud připomíná, že ve smyslu ustanovení zákona o ochraně spotřebitele byla žalobkyně jako poskytovatel úvěru povinna při jeho poskytování náležitě posuzovat schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jejích příjmů a výdajů, a ve smyslu ustanovení zákona o ochraně spotřebitele také uchovat doklady a dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná v kartě zákazníka deklarovala nízký příjem a dokládala jej neúplným výpisem z bankovního účtu, z něhož navíc vyplývá příjem nižší, nežli deklarovaný, dále pracovní smlouvou a mzdovým výměrem, doklady vztahující se k pravidelným výdajům nepředložila vůbec. Právní předchůdkyně žalobkyně za účelem komplexního posouzení majetkových a jiných poměrů žalované, zejména pak posouzení výdajové stránky žalované, měla vyžádat další doklady (úplné výpisy z bankovního účtu za rozhodná období, nájemní smlouvu), to však neučinila. Z výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pouze skutečnost, zda proti žalované není vedeno insolvenční řízení, ostatní výdaje (na bydlení, na jídlo, ošacení a další běžné výdaje či další úvěrové zatížení žalovaného) neověřovala vůbec a vycházela pouze z tvrzení žalované, že její měsíční výdaje činí 3 000 Kč, respektive 2 500 Kč. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Lze tedy konstatovat, že postup právní předchůdkyně žalobkyně nelze považovat za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované.

23. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně a s náležitou péčí posuzována a soudu tak nezbylo než posoudit smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků. Žalovaná tak byla povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnuté jistiny (50 000 Kč a 28 000 Kč) z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť jí byly poskytnuty bez právního důvodu.

24. Dle sdělení žalobkyně (tabulky umoření) žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 10 746 Kč, k úhradě tak zbývá 67 254 Kč. Co do zaplacení této částky tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalované s úhradou. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Soud vázal počátek prodlení žalované s úhradou na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 28. 3. 2024, jejíž odeslání dne 2. 4. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla touto upomínkou vyzvána k úhradě nejpozději do 12. 4. 2024, ode dne následujícího, tj. ode dne 13. 4. 2024, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok požadovala v zákonné výši.

25. Ve zbývající části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

26. Co se týče nákladů řízení, na jejich náhradu by podle ustanovení měla mít právo žalovaná, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž jí ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.