Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 67/2025-24

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 20 757 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 464 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 757 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 492 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 169 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 464 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 757 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 492 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 169 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 20 757 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši celkem 20 000 Kč, a tato se je zavázala vrátit spolu s úroky do datum. Dlužná částka sestávala z nesplacené jistiny ve výši 15 464 Kč, smluvního úroku ve výši 4 536 Kč a smluvní pokuty ve výši 757 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, byla žaloba v části o zaplacení částky 4 536 Kč a 757 Kč odmítnuta. Předmětem řízení tak zůstala částka 15 464 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřil.

4. Soud nařídil ústní jednání na datum, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast soudu omluvila.

5. U ústního jednání soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to:

 sdělením právnická osoba a.s. ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že žalovaná je majitelem účtu č. č. účtu,

 smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum, ze které soud zjistil, že se společnost právnická osoba a žalovaná se dohodly, že jí tato společnost poskytne částku 3 200 Kč s roční úrokovou sazbou 279,83 %, úrokem ve výši 736 Kč při řádném splácení do 30 dnů,

 dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že se se společnost právnická osoba a žalovaná se dohodly na navýšení jistiny na částku celkem 19 200 Kč s roční úrokovou sazbou 275,78 %,

 dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že se se společnost právnická osoba a žalovaná se dohodly na navýšení jistiny na částku celkem 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 275,94 %,

 dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že došlo ke změně smlouvy ohledně data splatnosti do datum, výše úrokové sazby na 137,97 % ročně,

 dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že došlo ke změně smlouvy ohledně data splatnosti do datum, výše úrokové sazby na 71,98 % ročně,

 dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že došlo ke změně smlouvy ohledně data splatnosti do datum, výše úrokové sazby na 45,74 % ročně,

 výpisy z účtu z banky právnická osoba, ze kterých soud zjistil, že dne datum byla odeslána na účet č. č. účtu částka 3 200 Kč, dne datum částka 16 000 Kč a dne datum částka 800 Kč,

 výpisem z účtu banky právnická osoba, a.s., ze kterého soud zjistil, že z účtu č. č. účtu byla připsána platba ve výši 0,01 Kč,

 předžalobní výzvou ze dne datum, včetně podacího lístku, ze kterého soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky,

 smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, ze kterých soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla ze společnosti právnická osoba postoupena na žalobkyni a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum dohodla s žalovanou, že jí poskytne peněžní prostředky ve výši 3 200 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do 30 dnů, a to spolu s úroky ve výši 736 Kč při roční úrokové sazbě 279,83 %. Dodatky pak došlo k navýšení úvěru na částku nejprve 19 200 Kč a poté na částku 20 000 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na její účet č. č. účtu částku 3 200 Kč, dne datum částku 16 000 Kč a dne datum částku 800 Kč, přičemž ze sdělení banky vyplývá, že jde skutečně o účet žalované. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu, bezvýsledně. Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i , jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( ).

14. Podle je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele - žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří, nebo neověří dostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

15. Pokud jde tedy o úvěruschopnost žalované, žalobkyně pouze uvedla, že žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích, avšak dokumentaci k lustraci ani o příjmech a výdajích žalované nedisponuje. Žalobkyně se o své vlastní vůli nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, nemohla tak být poučena ve smyslu , 3 , aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované.

16. Na základě toho lze dospět k závěru, že žalobkyně nedostála svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou v souladu se zněním , protože je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v ve znění účinném od 29. 5. 2022.

17. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu a na žalované pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované celkem částku 20 000 Kč, přičemž žalovaná na jistině požadovala toliko částku 15 464 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k úhradě částky 15 646 Kč a ve zbytku žalovaného nároku žalobu zamítl, když s ohledem na neplatnost smlouvy jsou neplatná i ujednání o poplatcích a smluvních úrocích.

18. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost jistiny nenastala. Z , které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v , totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroků z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. , který tuto rozhodovací praxi rovněž respektuje. Jelikož žalovaná dosud téměř ničeho neuhradila, je naprosto zjevné, že zatím nebylo v jejích možnostech uvedený dluh zcela splnit. Soud tak zamítl žalobu i co do požadovaných úroků z prodlení.

19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 15 646 Kč a žalovaná co do částky 4 178,88 Kč (nepřiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí). Žalobkyně tak byla v řízení procesně úspěšná ve výši 79 % a žalovaná ve výši 21 %, proto soud ve výroku III. tohoto rozsudku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 58 % v souladu s Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 831 Kč, doplatku na soudním poplatku ve výši 169 Kč, dále odměny advokáta ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. MS č. účinné do 31. 12. 2024 (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky), a odměny ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby podle citované vyhlášky účinné od 1. 1. 2025 (za sepis žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů ke třem uvedeným úkonům právní služby ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) dle téže vyhlášky, a náhrady daně z přidané hodnoty (při sazbě 21%, nikoli ze soudního poplatku) ve výši 273 Kč. Náklady řízení činí celkem 2 573 Kč, z toho 58 % činí 1 492 Kč. Náklady řízení soud zavázal žalovanou zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s

20. Soud zavázal žalobkyni doplatit na soudním poplatku částku 169 Kč, a to v souladu s Položkou 2, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, podle kterého soud doměří žalobci soudní poplatek, pokud nebyl vydán ve věci elektronický platební rozkaz, a to do výše podle Položky 1 Sazebníku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.