Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 289/2024-29

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 14 614 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 350 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 350 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % ročně a z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 264 Kč a úroku z prodlení z částky 650 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % ročně a z částky 650 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 595,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 350 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 350 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 % ročně, z částky 8 350 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % ročně a z částky 8 350 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 264 Kč a úroku z prodlení z částky 650 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 % ročně, z částky 650 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % ročně a z částky 650 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 595,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 14 614 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne 26. 6. 2008, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit společně se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách. Žalovaný svým závazkům ze smlouvy nedostál a právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem pouze částku 650 Kč, která byla započítána na souhrnný poplatek. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen 9 000 Kč na jistině a 5 614 Kč na souhrnném poplatku. Pohledávka v celkové výši 14 614 Kč byla následně postoupena na společnost Anonymizováno. Posléze byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala žalobkyně zaplacení úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v , (dále jen „“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dne 26. 6. 2008 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč, která mu byla poskytnuta v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 6 264 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách ve výši 288 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy. Žalobkyně předložila také smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a přílohou k této smlouvě byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost Anonymizováno Potvrzením z internetového bankovnictví bylo doloženo, že úplata za toto postoupení byla uhrazena dne 25. 6. 2015. Dopisem ze dne 25. 6. 2015 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na společnost Anonymizováno Z podacího archu plyne, že oznámení bylo odesláno dne 29. 7. 2015. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a přílohou k této smlouvě byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne 14. 9. 2018 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; podacím archem bylo doloženo odeslání tohoto oznámení dne 19. 9. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky; tato upomínka byla odeslána dne 26. 4. 2024, což vyplynulo z podacího archu.

4. Na právní vztah účastníků s ohledem na dobu uzavření smlouvy dopadá , (dále jen obč. z.).

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni žalobkyně ve splátkách vrátit společně se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 6 264 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s nejdříve na společnost Anonymizováno a poté na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky. Dle tvrzení žalobkyně zbývalo žalovanému ke dni podání žaloby uhradit jistinu půjčky v částce 9 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 5 614 Kč.

6. Sjednaný poplatek soud posoudil jako úrok za poskytnutí půjčky ve smyslu § 658 odst. 1 obč. z., neboť ze smlouvy nevyplývá, že by se jednalo o poplatek za nějaké jiné služby či plnění. Výše tohoto úroku činí po přepočtu více než 69 % ročně, a je proto nezbytné tento úrok hodnotit z hlediska jeho přiměřenosti a toho, zda taková výše úroku není v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 uvádí, že „nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Na jiném místě svého rozsudku pak dodává, že „za nepřiměřenou výši úroků, která odporuje dobrým mravům, je zpravidla taková výše, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Nejvyšší soud zde konkrétně považoval za rozpornou s dobrými mravy výši úroků, která přesahovala horní hranici úrokových sazeb uplatňovaných bankami téměř čtyřnásobně.

7. Z měnové statistiky České národní banky týkající se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami v jednotlivých letech vyplývá, že výše úrokových sazeb v měsíci červnu roku 2008, kdy byla žalovanému předmětná půjčka poskytnuta, činila průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných od jednoho roku do pěti let 13,45 % ročně a v případě půjček splatných do jednoho roku pak 12,73 % ročně.

8. Nutno považovat za přijatelné, aby právní předchůdkyně žalobkyně uplatňovala u půjčky vyšší úrokovou míru, než jaká je běžně uplatňována bankami, a takové jednání je zcela pochopitelné. Na rozdíl od bankovních ústavů právní předchůdkyně žalobkyně čelí vyšší míře rizikovosti za situace, kdy poskytuje půjčky za méně přísných podmínek a klientům, u nichž mohou být určité pochybnosti o tom, zda budou půjčku splácet a kteří by u banky s žádostí o půjčku neuspěli. Je rovněž potřeba respektovat zásadu smluvní volnosti stran za situace, kdy žalovaný byl přímo v textu smlouvy seznámen s výší částky, kterou bude povinen právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Ačkoli je tak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zcela oprávněné, aby tuto zvýšenou míru rizikovosti kompenzovala vyššími úroky, v daném případě už je sjednanou míru úrokové sazby ve výši převyšující 69 % ročně (která několikanásobně přesahuje horní hranici úrokových sazeb sjednávaných bankami) v souladu s výše uvedenou judikaturou třeba považovat za odporující dobrým mravům a za zneužívající. Toto je navíc ještě posíleno faktem, že se v daném případě jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy v takovém případě je třeba spotřebiteli jako slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu.

9. Na základě výše uvedeného je zjevné, že sjednaný poplatek, který odpovídá úroku ve výši převyšující 69 % ročně, několikanásobně přesahuje úrokové sazby poskytované bankami v době sjednání smlouvy o půjčce, je tedy zjevně nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy, jeho sjednání je zneužívající, způsobující významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a je proto dle § 39 obč. z. absolutně neplatné.

10. Soud na tomto místě konstatuje, že s ohledem na § 457 obč. z. platí, že pokud je smlouva zčásti neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal. V řízení o žalobě o vrácení plnění z (částečně) neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. ). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetku žalobkyně.

11. Jelikož bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným, není možné na jeho úhradu započítat žalovaným provedenou platbu ve výši 650 Kč. Toto plnění proto soud zohlednil jako plnění na dlužnou jistinu a žalobkyni byla přiznána jistina v ponížené výši 8 350 Kč s tím, že z této částky má v souladu s § 571 odst. 2 obč. z. nárok na úrok z prodlení (který žalobkyně požadovala v zákonné výši). Rozdíl mezi žalobkyní požadovanou částkou a částkou přiznanou, soud zamítl (včetně požadavku na úrok z prodlení z této částky), neboť v této části nebyla žaloba důvodná.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 23 134,43 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 16 255,04 Kč (úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 8. 7. 2025). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 70 % a z 30 % neúspěšná (z 30 % byl tak úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení 40 % náhrady nákladů řízení.

13. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle advokátního tarifu 200 Kč a dále jí za ně podle advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Soud pak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů v částce 595,60 Kč (40 % z 1 489 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.