Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 146/2025-40
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 33 545 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 832,56 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu 18 712,44 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 390,40 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 871 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 545 Kč od datum do zaplacení
s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 832,56 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu 18 712,44 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 390,40 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 2 871 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 545 Kč od , datum, do zaplacenís úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 33 545 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba. (dříve pod názvem právnická osoba Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovános.), se sídlem adresa, IČ: IČO (dále jen „původní věřitel“) se žalovaným dne datum uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly dispozice, produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřil standardizovanými bankovními postupy, žalovaný měl u původního věřitele vedený běžný účet a totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy o úvěru poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a kreditní kartu, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce opakovaně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků a poplatků inkasem z běžného účtu v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Dále se zavázal k úhradě poplatků za výběr z bankomatu 49 Kč, vedení kreditní karty 49 Kč měsíčně, zaslání upomínky 600 Kč a přečerpání úvěrového rámce 300 Kč. Za dobu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem 113 833,71 Kč a uhradil celkem 99 001,15 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto dne datum vyzval původní věřitel žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, o čemž žalovaného informoval dopisem. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka sestává dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatků v celkové výši 3 545 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 871 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 390,40 Kč, úroků z úvěru ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky ve výši 33 545 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši, 30 000 Kč a poplatků ve výši 3 545 Kč, od datum do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě ničeho nenamítal.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou tzv. fikcí (§ 49 o. s. ř).
4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne datum a dispozic ze dne datum úvěru podepsaných původním věřitelem a žalovaným soud zjistil, že jejím základě původní žalovanému poskytl žalovaném úvěrový limit 30 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat opakovaně a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze splácet inkasem z běžného účtu v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Dále se zavázal k úhradě poplatků za výběr z bankomatu 49 Kč, vedení kreditní karty 49 Kč měsíčně, zaslání upomínky 600 Kč, přečerpání úvěrového rámce 300 Kč. Úroková sazba činila 22,99 % ročně, RPSN činila 29,79 %.
6. Z platební historie a výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaný v období od datum do datum načerpal celkem 113 833,71 Kč a uhradil celkem 99 001,15 Kč.
7. Oznámením ze dne datum, které bylo žalovanému odesláno dne datum na žalovaným udanou adresu trvalého pobytu, původní věřitel zesplatnil pohledávku ze smlouvy o úvěru a vyzval žalovaného úhradě dlužné částky.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne odeslaným mu dne datum na žalovaným udanou adresu trvalého pobytu.
9. Dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní výzva na žalovaným udanou adresu trvalého pobytu.
10. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud při jednání vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Soud postrádal důkazy k prokázání žalobních tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně prověřil doklady ověřující příjmy žalovaného a jeho domácnosti a výdaje žalovaného zejména na základě informací z veřejných registrů SOLUS, NRKI, ISIR týkající se žalovaného.
11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
12. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).
13. Původní věřitel, coby bankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).
14. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
15. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 113 833,71 Kč a že žalovaný uhradil celkem 99 001,15 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 14 832,56 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.
16. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky z jistiny úvěru nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 14 832,56 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., v délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.
17. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a poplatků, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.
18. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení poměrně úspěšnějšímu žalovanému, který by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení nevznikly v důsledku jeho procesní pasivity.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.