Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 14/2025-36
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 15 945 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 4 945 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 945 Kč od 8. 7. 2023 do 23. 9. 2024 a dále co do zákonného úroku z prodlen ve výši 15 % ročně z částky 4 945 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky ve výši 4 945 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 945 Kč od 8. 7. 2023 do 23. 9. 2024 a dále co do zákonného úroku z prodlen ve výši 15 % ročně z částky 4 945 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, spol. Anonymizováno právnická osoba. elektronicky uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, ve které bylo ujednáno, že poskytne žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Na základě uvedeného ujednání právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 7.6.2023 částku 11 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátí do 7.7.2023, což se nestalo. Předmětem žaloby tak je tak částka ve výši 11 000 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 619,52 Kč a dlužné úroky ve výši 325,48 Kč. Celkem tak žalobce po žalovaném požaduje částku 15 945 Kč. Pokud jde o uzavření samotné smlouvy, žalobce uvedl, že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem e formě SMS. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon a v daném případě byl autorizační kód vygenerován číslem hodnota. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024, kdy pohledávka právního předchůdce vůči žalovanému byla postoupena na společnost právnická osoba., IČ: IČO se sídlem adresa a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024 byla postoupena na žalobce.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření se, zda souhlasí s vydáním rozhodnutí bez jednání byly žalovanému doručovány na adresu adresa, a to do vlastních rukou dne 5.6.2025.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Soud měl k dispozici Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, spol. Anonymizováno právnická osoba. a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši 11 000 Kč, s tím že splatnost úvěru byla určena dnem 7.7.2023. Úrok za poskytnutý úvěr byl dohodnut ve výši 325,48 Kč a celková výše poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 619,52 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal na poskytnutý úvěr zaplatit částku ve výši 15 945 Kč. Zaslání částky 11 000 Kč na účet žalovaného má soud za prokázané z Potvrzení o platbě, z kterého je patrné, že dne 7.6.2023 byla na účet č. č. účtu, VS var. symbol (rodné číslo žalovaného) připsána částka 11 000 Kč. To, že dlužná jistina úvěru byla uhrazena, mohl prokázat žalovaný, která však byla ve věci pasivní, se soudem nekomunikoval a ničeho netvrdil.
4. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024, kdy pohledávka právního předchůdce vůči žalovanému byla postoupena na společnost právnická osoba., IČ: IČO se sídlem adresa a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024 byla postoupena na žalobce.
5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník , dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a
v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a
zaplatit úroky.
7. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 cit. ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
14. Ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.
16. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobcem, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobce neprokázal, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši 11 000 Kč. Žalobce soudu sice tvrdil, že zkoumal bonitu žalovaného, avšak o svých tvrzeních nepředložil žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly řádně zjišťovány majetkové poměry žalovaného. Pokud jde o výši příjmů, žalobce soudu nepředložil pracovní smlouvu ani výpis z účtu žalovaného, kterým by mohl být výše jeho mzdy a výše nákladů ověřena. Rovněž byly zohledněny výdaje žalovaného, kdy žalobce vůbec nezohlednil, v jak výši žalovaný platí náklady na bydlení, zálohy na energie (elektřina, plyn) a vodné a stočné, platbu za internet či tarif na mobilní telefon. Rovněž tak nejsou žádným způsobem zohledněny náklady na dopravu.
17. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se k němu bez omluvy nedostavil, nemohl soud žalobce dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu právnická osoba. Beck, adresa a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413) „poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“
18. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem-viz rozhodnutí pod č.j.: 17 Co 278/2017 -161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Soud pro úplnost odkazuje i na rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 pod sp.zn.: C-679/18, kterému byla k posouzení předložena tzv. předběžná otázka a který judikoval, že“ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.
20. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
21. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši 11 000 Kč a žalovaný na poskytnutý úvěr nic neuhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 11 000 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení od 24.9.2024 do zaplacení. Zde soud vycházel z judikátu Nejvyššího soudu pod sp.zn. spisová značka, kdy poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud tak stanovil dobu prodlení ode dne doručení í předžalobní výzvy. Z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána dne 20.9.2024, třetím dnem mu byla doručena a od 24.9.2024 se tak žalovaný s plněním dluhu ocitl v prodlení.
22. Protože má soud smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z uvedené smlouvy a které byly vyjádřeny v petitu žaloby, tedy souhrnné poplatky v celkové výši 4 945 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení zamítl, tak, aby bylo rozhodnuto o celém žalobním nároku (viz výrok II. rozsudku). Uvedený žalobní nárok (úroky a další poplatky) je svou povahou akcesorický a váže se k hlavnímu závazku (smluvnímu vztahu), který byl neplatně sjednán.
23. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaný, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 37,97% úspěšnější než žalovaný. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 2 252 Kč. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (tři úkony ve formulářové žalobě, počítáno z punktu 15 945 Kč), 3 x režijní paušál á 100 Kč. DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 2 252 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb. , ust. § 14b , neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplacené půjčky). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: spisová značka). Žalobce u zdejšího soudu podal typově shodné žaloby např. pod sp. zn.: spisová značka, spisová značka, spisová značka a další (nároky z nesplaceného sjednané u spol. Anonymizováno právnická osoba., Anonymizováno právnická osoba. a další). Protože žalobce byl pouze o 37,97% úspěšnější než žalovaný, činí poměrná náhrada nákladů řízení částku 855,08 Kč.
1. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictví soudu zdejšího.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.