Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 45/2025-109

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Adresa žalobkyně A

zastoupené advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A

bytem Adresa žalovaného A

o zaplacení 29 056,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 985,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 985,14 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 20 071,04 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 29 056,18 Kč od 18. 9. 2024 do 10. 3. 2025, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20 071,04 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení a část úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 8 985,14 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 250,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 11. 12. 2024 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 29 056,18 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 29 056,18 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že dne 23. 1. 2023 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.l.Anonymizováno., (dříve Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.c.,) se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Jméno žalobkyně B, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalovaný čerpal celkem 31 000 Kč, ten v konečné výši činil 29 056,18 Kč. Žalovaný čerpal finanční prostředky vždy na č. účtu Anonymizováno/Anonymizováno pod variabilním symbolem Anonymizováno, dne 23. 1. 2023 5 000 Kč, dne 23. 01. 2023 5 000 Kč, dne 2. 3. 2023 1 000 Kč, dne 2. 11. 2023 10 000 Kč, dne 10. 5. 2024 5 000 Kč, dne 13. 5. 2024 2 000 Kč a dne 13. 5. 2024 3 000 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 17. 9. 2024. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný celkem zaplatil na úvěr po dobu trvání úvěru částku 22 014,86 Kč. 29 056,18 Kč se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 3 146,05 Kč dle čl. 8.1 standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 15 910,13 Kč. Žalovaný byl podle žalobkyně prokazatelně upomínán, a to upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně.

3. Žalobkyně dále sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.

4. Žalovaný s žalovaným nárokem souhlasí a žádá plnění ve splátkách ve výši 2 000 Kč.

5. Z provedeného dokazování se podává:

i. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu dne 23. 1. 2023 poskytla 2x 5 000 Kč, dne 2. 3. 2023 1 000 Kč, dne 27. 10. 2023 10 000 Kč, 10. 5. 2024 5 000 Kč a dne 13. 5. 2024 dvěma platbami celkem 5 000 Kč, tj. celkem 31 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru a výpisy z účtu žalovaného č. 286095745/0300).

ii. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 22 014,86 Kč (nesporné tvrzení žalobkyně).

iii. Dne 27. 1. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek a dne 18. 11. 2021 uzavřela žalobkyně se svou právní předchůdkyní dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Na základě těchto smluvních ujednání právní předchůdkyně žalobkyně postoupila prostřednictvím seznamu postupovaných pohledávek pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ze dne 18. 11. 2021 a seznam postupovaných pohledávek).

iv. Oznámením o postoupení pohledávek a výzvou k zaplacení (oba dokumenty ze dne 19. 10. 2024) právní předchůdkyně žalobkyně měla oznámit žalovanému postoupení pohledávky a vyzvat ho, aby svůj dluh uhradil do tří dnů. Oznámení spolu s výzvou k plnění odeslal zástupce žalobkyně dne 19. 10. 2024 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek, výzvou k zaplacení ze dne 19. 10. 2024 a podacím lístkem). Zda byla tato zásilka doručena žalovanému, nebylo prokázáno.

v. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.

6. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval věc soud podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty.

12. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla 31 000 Kč. Žalobkyně (jako její právní nástupkyně) proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.

13. Žalobkyně k tvrzení, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, neoznačila žádné důkazy. Z tohoto důvodu má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) řádně a s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neprověřovala.

14. Jelikož nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, má soud za to, že je smlouva o úvěru (podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z.) neplatná, a žalobkyně tak má pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru), a na základě smlouvy o úvěru jí nevznikl nárok na smluvní úroky, smluvní pokuty, nároky na paušalizované náklady upomínání, ani jiné pohledávky. Žalovaným získaný majetkový prospěch ve výši 31 000 Kč je plněním bez právního důvodu (bezdůvodným obohacením), který má žalovaný žalobkyni vrátit (§ 2993 věta první o. z.). Tak již částečně učinil, když uhradil celkem 22 014,86 Kč. Jeho pohledávka tak byla ponížena na 8 985,14 Kč. Soud uložil žalovanému splácet uvedenou částku ve splátkách navrhovaných žalovaným, neboť žádost žalovaného s ohledem na výši přiznaného nároku považoval za přiměřenou a žalobkyně proti uvedenému návrhu ničeho nenamítala. Pro snížení rizika nesplácení nároku soud stanovil povinnost splácet dluh ve splátkách pod ztrátou výhody splátek ve smyslu § 1931 o. z.

15. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že byla před podáním žaloby žalovanému doručena výzva zaplacení pohledávky. Žalovaný tak byl vyzván k úhradě dluhu až okamžikem, kdy se dostala do jeho dispozice žaloba, tj. okamžikem, kdy měl žalovaný možnost vyzvednout si zásilku obsahující žalobu –6. 3. 2025 (viz doručenka na čl. 24 spisu). Soud lhůtu bez zbytečného odkladu určil jako třídenní. Lhůta k plnění uplynula dne 10. 3. 2025 a od 11. 3. 2025 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu také co do úroků z prodlení, jejichž vznik měl podle žaloby předcházet 10. 3. 2025. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Předpisem, který stanoví výši úroků z prodlení podle právě citovaného zákonného ustanovení je , podle jehož odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žalobkyně při vymezení svého nároku vycházela z toho, že její pohledávka se stala splatnou 17. 9. 2024 a k prodlení žalovaného došlo následujícího dne, přičemž výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, tj. k 1. 7. 2024, činila 4,75 %. Soud však dospěl k závěru, že k počátku k prodlení žalovaného došlo 11. 3. 2025. K 1. 1. 2025 činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 4 %, a proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně (součet 8 procentních bodů a repo sazby 4 %). Soud tedy žalobu co do rozdílu výše úroků zamítl.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle a 3 za použití tak, že ve věci částečně úspěšnému žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč, odpor a účast na jednání ( vyhlášky).

20. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z celkové výše žalovaného nároku 32 270,74 Kč, který se sestává z částky 29 056,18 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 29 056,18 Kč za období od 29 056,18 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (31. 7. 2025) na 3 214,56 Kč, a části žaloby, ve které byla žalobkyně úspěšná tedy 9 407,56 Kč sestavujících z 8 985,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 985,14 Kč za období od 11. 3. 2025 do zaplacení kapitalizovaného ke dni 31. 7. 2025 na 422,42 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 29,15 %, žalovaný v rozsahu 70,85 %. Žalovanému tedy přísluší náhrada 41,70 % (70,85– 29,15) jeho účelně vynaložených nákladů řízení, tj. 250,20 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle třídenní.

takto:

Odůvodnění:

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh ( ).