Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 166/2025-33
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované A
bytem Adresa žalované A
o zaplacení částky 40 546,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 10 546,62 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 40 546,62 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 940 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 10 546,62 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 40 546,62 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 940 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 40 546,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 28.5.2024. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč na bankovní účet a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10 546,62 Kč do 28.9.2024. Žalovaná dluh neuhradila Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh neuhradila nic ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustracemi v CEE, ISIR a SOLUS, dále i v rejstřících NRKI a BRKI, žádnými listinnými důkazy k tomu však nedisponuje.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 2.7.2025, se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně i její zástupce, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě přiložila žalobkyně.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Společnost Anonymizováno a žalovaná spolu dne 28.5.2024 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta na účet č.č. účtu dne 28.5.2024 částka 30 000 Kč (smlouva o úvěru č. hodnota, výpis z účtu původního věřitele). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě splácet ve 12 měsíčních splátkách ve výši 4 300,08 Kč; poslední splátka byla splatná dne 28.5.2025 (smlouva o úvěru). Žalovaná na dluh neuhradila žádnou splátku, společnost právnická osoba žalovanou k úhradě celého dluhu vyzvala dopisem ze dne 28.9.2024, jímž dluh v souladu s obchodními podmínkami pro neplacení splátek zesplatnila (dopis ze dne 28.9.2024, obchodní podmínky Zaplo finance s.r.o.). Následně pohledávku za žalovanou smlouvou postoupila na žalobkyni a žalované to oznámila dopisem ze dne 19.10.2024 (smlouva o postoupení pohledávek, seznam, oznámení o postoupení pohledávek). Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne 28.9.2024 (předžalobní výzva, podací lístek).
6. Z čeho při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně však žalobkyně nijak nedoložila a nenavrhla k tomu žádné důkazy.
7. Žalovaná pak byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh cokoliv uhradila.
8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně sice uvedla, že byly vyžádány od žalované informace o jejích majetkových poměrech, příjmech a výdajích, nicméně žádné listin y k důkazům nedoložila a ani dále netvrdila, že byly tyto informace nějak ověřovány. Nedoložila pak ani žádné důkazy k výsledkům lustrací žalované v rejstřících a registrech a tedy k tomu, zda již měla žalovaná v době žádosti o tento úvěr jiné spotřebitelské úvěry a jak tyto úvěry splácela. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů včetně informací, které jí o sobě žalovaná sdělila. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela dne 28.5.2024 na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 30 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
16. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve ve splátkách po splátce 500 Kč měsíčně, jež se mu jevily být přiměřené s ohledem na to, že on ani žalobkyně neznají současné majetkové poměry žalované.
17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnějším účastníkem a náleží jí proto poměrná část nákladů řízení, které účelně vynaložila a to ve výši 48% (úspěch 76%-neúspěch 26%). Tyto náklady pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 622 Kč, odměna advokáta za 2 úkony právní služby učiněné do 31.12.2024 po 500 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva), odměna advokáta za 1 úkon právní služby učiněný po 1.1.2025 (podání žaloby) po 700 Kč, paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč a náhrada za 21% DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud rozhodl v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby a celkem tedy tyto náklady činí 4 042 Kč. žalobkyni náleží jejich náhrada ve výši 1 940 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.