Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 96/2025-34
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 20 921 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 10 921 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 921 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 921 Kč od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z žaloby ve výši 209 Kč do tří dnů od právní moc rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 10 921 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 921 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 921 Kč od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z žaloby ve výši 209 Kč do tří dnů od právní moc rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 20 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela se společností právnická osoba., a smlouvu o postoupení pohledávek dne datum, na základě které pohledávka za žalovanou byla na ni postoupena. Původní věřitel uzavřel s žalovanou datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a to datum. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 10 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč, který byl splatný 16. 4. 2023. Předmětná smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek Anonymizováno Žalovaná dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Dluh se stal nejpozději splatným 16. 4. 2023.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena do datové schránky dne datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností právnická osoba., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek dne datum. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. právnická osoba., dopisem ze dne datum oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobkyni, jak bylo podloženo oznámením o postoupení pohledávky.
4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo Anonymizováno tel. číslo bylo prokázáno, že v ní jako věřitel, úvěrující vystupoval právní předchůdce žalobkyně - právnická osoba., a jako klient žalovaná. Uvedenou smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč při sjednané zápůjční úrokové sazbě 40 % ročně, při sjednaném poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru 10 921 Kč (před slevou), ve výši 4 171 Kč (po slevě). Datum poskytnutí úvěru datum, doba trvání spotřebitelského úvěru 30 dnů, splatnost poskytnutého úvěru datum, RPSN 9 088,10 %. Dle uvedené úvěrové smlouvy měl být úvěr poskytnut klientovi na účet číslo č. účtu. Ze zprávy právnická osoba. datované datum bylo prokázáno, že majitelem uvedeného účtu byla žalovaná, když na uvedený účet datum byla poukázána částka10 000 Kč stran právnická osoba. Uvedené bylo podpořeno i potvrzením o platbě (listinný důkaz na č. l. 8 spisu). Žalovaná ostatně nesporovala, že uvedenou částku 10 000 Kč na její účet obdržela, ve věci zůstala zcela pasivní. Z tvrzení žalobkyně, jež ze strany žalované nebylo sporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaná neuhradila na poskytnuté částce 10 000 Kč ničeho.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, je smlouva absolutně neplatná, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 ). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci byl sjednán úrok ve výši 40 % ročně, který měl být v daném případě odměnou za poskytnuté finanční prostředky. Z obsahu úvěrové smlouvy však vyplývá, že vedle sjednaného úroku ve výši 40 % ročně byl sjednán taktéž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši žalobou uplatněné 10 921 Kč. Úrok včetně zmíněného poplatku pak převyšuje částku, která byla žalované poskytnuta. Uvedený poplatek s nepřiměřeně vysokým úrokem je zřetelným ukazatelem nerovnovážného vztahu mezi věřitelem a spotřebitelem, kdy smlouva byla koncipována výrazně v neprospěch spotřebitele. Z důvodů uvedených shora byla smlouva o úvěru shledána absolutně neplatnou, když této neplatnosti se spotřebitel - žalovaná nemusí dovolávat, soud k ní přihlédne i bez námitky žalované.
7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání bylo na místě poskytnuté plnění žalované ve výši 10 000 Kč posuzovat jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. za užití § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ničeho na částce 10 000 Kč neuhradila, žalovaná toto tvrzení nesporovala, ve věci zůstala zcela pasivní. Za tohoto stavu věci bylo na místě žalobě vyhovět v rozsahu částky 10 000 Kč, neboť o tuto částku se právě žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalované v oznámení o postoupení pohledávky datované datum, jež bylo dáno k poštovní přepravě datum, jak doloženo podacím lístkem. Ve světle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry žalované datum. Dle uvedené výzvy mělo být plněno do třech dnů, to znamená do datum. Pokud žalovaná v uvedené lhůtě peněžité plnění neposkytla, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve smyslu § 1968 , § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k datu datum činila 12 % ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.
8. Výrok pod bodem III. daného rozsudku je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. kdy žalovaná měla úspěch co do 62 % předmětu sporu, neúspěch co do 38 % předmětu sporu, měla by proto právo na 24 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a rovněž z jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 838 Kč, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky 1 047 Kč. Doplatek v daném případě činí 209 Kč. Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do třech dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu převážně neúspěšné.
10. Při lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).