Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 134/2025-57

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 52 025 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 200,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 4 700,33 Kč od 14. 8. 2024 do 22. 8. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 1 200,33 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 45 457,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 8. 2024 do zaplacení, dále částku ve výši 5 370,86 Kč a dále úrok ve výši 15 % ročně z částky 22 382,47 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, se zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 200,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 4 700,33 Kč od 14. 8. 2024 do 22. 8. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 1 200,33 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 45 457,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 8. 2024 do zaplacení, dále částku ve výši 5 370,86 Kč a dále úrok ve výši 15 % ročně z částky 22 382,47 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, se zastavuje.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 46 658 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále částku ve výši 5 370,86 Kč a úrok. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo hodnota, kterou žalovaný podepsal dne 27. 4. 2021. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 25 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 28. 4. 2021. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 59,77 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách po 1 379 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červnem 2021. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích Solus a NRKI. Na základě uvedených údajů včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání., doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Dále žalobce uvedl, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný dne 17. 5. 2021, 16. 8. 2021, 13. 9. 2021, 15. 10. 2021, 15. 10. 2021, 18. 10. 2021, 30. 12. 2021, 9. 3. 2022, 9. 3. 2022, 17. 4. 2022, 18. 5. 2022, 16. 6. 2022 a 15. 7. 2022 vždy po 1 379 Kč a dále uhradil dne 25. 5. 2023 463,22 Kč, dne 25. 8. 2023 309,09 Kč, dne 27. 9. 2023 479,63 Kč, dne 8. 11. 2023 499,45 Kč, dne 18. 3. 2024, 199,36 Kč a dne 12. 6. 2024 448,92 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to u splátek číslo 8 a 15, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů (2 x 499 Kč). V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 6 400 Kč, když žalovaný se ocitl v prodlení o délce 15 dnů u splátek číslo 2, 3, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 15 – 38, tedy u 32 splátek po 200 Kč za každou splátku. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 Smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo 14 splatné dne 17. 7. 2022. K datu 12. 8. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 Smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 42 760,40 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 Smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 14. 8. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce uvedl, že tuto smluvní pokutu požaduje pouze k datu vyhotovení této žaloby, kdy požaduje částku 5 370,86 Kč.

2. V průběhu řízení ještě předtím, než začalo jednání ve věci samé, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v bodě I. žalobního návrhu co do částky 45 457,67 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 8. 2024 do zaplacení, v bodě II. žalobního návrhu co do částky 5 370,86 Kč a v bodě III. žalobního návrhu, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 382,47 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení. Žalobce uvedl, že požaduje po žalovaném částku ve výši 1 200,33 Kč (25 000 Kč - 23 799,67 Kč, což je částka, kterou žalovaný skutečně uhradil) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 700,33 Kč od 14. 8. 2024 do 22. 8. 2024 a z částky 1 200,33 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí dle , 2 zastavil, aniž se zpětvzetím vyžadoval souhlas žalovaného, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání ve věci samé.

3. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka 1 200,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

4. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 27. 4. 2021 za prokázané, že na jeho základě byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo hodnota mezi účastníky. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku 66 192 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 1 379 Kč, vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Tyto skutečnosti byly zjištěny i z y označené „Předsmluvní formulář“. Z Dodatku číslo 1 k návrhu Smlouvy o úvěru číslo hodnota bylo zjištěno, že smlouva je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to k žádosti žalovaného, v ostatním zůstala smlouva nedotčena. Dále žalobce své tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru prokázal listinami „Zaslaná SMS (informace o vyplacení)“, dále u „Důkaz o odeslání 1 Kč“, a dále u „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“. Ověření totožnosti žalovaného pak žalobce prokázal občanským průkazem žalovaného. Z y označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo hodnota“ ze dne 29. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření smlouvy. Tvrzení žalobce, jak měl být úvěr splácen a jakým způsobem byl splácen, bylo prokázáno splátkovým kalendářem ke Smlouvě o úvěru číslo hodnota a Kartou klienta. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 28. 4. 2021 byla na účet uvedený žalovaným ve smlouvě odeslána platba 25 000 Kč, přičemž jako variabilní symbol je uvedeno číslo smlouvy. Tvrzení žalobce, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, je prokázáno jednotlivými výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, a to ze dne 17. 2. 2022 a 12. 8. 2024 s dokladem o doručení. Z oznámení ze dne 12. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovanému, že v důsledku prodlení s úhradou splátek úvěru došlo dne 12. 8. 2024 k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nezaplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, to je částky 50 158 Kč.

5. Dále žalobce své tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokazoval u „Hodnocení klienta“. Z této y bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 23 371 Kč. Dále uvedl, že výdaje na bydlení činí 3 384 Kč a jako další výdaje uvedl životní minimum 3 860 Kč. Celkem tak výdaje činí 7 244 Kč, rezerva tak činí 15 127 Kč. Dále žalovaný v této ě uvedl, že je zaměstnán od 4. 3. 2000 na hlavní pracovní poměr, je svobodný, žije u rodičů, nežije s manželkou či partnerkou a pokud jde o vzdělání, má maturitu. Z přehledu transakcí pak bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena mzda dne 10. 12. 2020 ve výši 24 631 Kč, 8. 1. 2021 ve výši 24 270 Kč, 9. 2. 2021 ve výši 24 647 Kč, 10. 3. 2021 ve výši 25 027 Kč a 13. 4. 2021 ve výši 20 440 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 27. 10. 2020 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána částka 20 600 Kč, odepsána byla částka 18 516 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS bylo zjištěno, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a následujících , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu o spotřebitelském úvěru.

7. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru-schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, zda žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce při posouzení úvěru schopnosti žalovaného vycházel jednak z informací, které sdělil samotný žalovaný, a z veřejných registrů. Dále bylo zjištěno, že žalobce zkoumal a ověřoval příjmy žalovaného. U výdajů vycházel z částky, kterou sdělil žalovaný, když však z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že tato částka neodpovídá údaji ve výpise. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nemohl být v této souvislosti poučen ze strany soudu podle § 118a odst. 3 o povinnosti prokazovat tyto skutečnosti a označit všechny důkazy s tím, že v opačném případě se vystavuje riziku neunesení důkazního břemene, tedy neúspěchu ve věci, když soud takové poučení zásadně poskytuje při jednání. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že žalobce nepostupoval řádně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, a proto shledal smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, pro porušení povinnosti uvedené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

8. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy absolutně neplatná je žalovaný, jakožto spotřebitel, dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle a . Žalobce tak má právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jistiny, nikoliv na úroky, poplatky či smluvní pokutu a podobně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. –262. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný uhradil částku ve výši 23 799,67 Kč, je povinen vrátit nezaplacené poskytnuté finanční prostředky ve výši 1 200,33 Kč, jakožto dlužnou jistinu žalobci. V této části soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení určí soud dobu dle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. S ohledem na poměry žalovaného, kdy soud vychází z příjmu, kterého byl schopen žalovaný dosahovat, a s ohledem na výši žalované částky soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle a dle , věta prvá V souladu s citovanými ustanoveními rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.