Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 94/2025-112

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 71.853,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 169,64 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 48 479,15 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 177,28 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení a co do částky 204,47 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 169,64 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 48 479,15 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 177,28 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení a co do částky 204,47 Kč se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 8. 4. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 71 853,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 177,28 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení, sestávající z jistiny ve výši 34 728,54 Kč, smluvního úroku ve výši 35 471,51 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 546,41 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 84,18 Kč, poplatku za službu „Presto“ 796,07 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 22,08 Kč a smluvní pokuty ve výši 204,47 Kč. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 12. 12. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24620078, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání, žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a dále s poplatky za zvolené služby. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti zjistil u žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech - centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a interních registrech historie klienta. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky vyplývajícími ze Žalobce takto nahlédl do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 317 666 Kč a umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky, přičemž se žalovaný jednoznačně identifikoval. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. č. účtu, a to dne 12. 12. 2023 částka 11 500 Kč, dne 9. 4. 2024 částky 5 800 Kč, 3 100 Kč, 3 798 Kč a 3900 Kč a dne 1. 6. 2024 částka 7 174 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy následující volitelné služby: služba „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 713,70 Kč, služba „Presto“ za poplatek ve výši 990 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 87,36 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Proto dle smlouvy žalobce smlouvu vypověděl, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 21. 11. 2024. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou celého úvěru 22. 11. 2024. Žalovaný na dlužnou částku uhradil dne 12. 1. 2024 částku 20,09 Kč, dne 19. 2. 2024 částku 34,91 Kč, dne 25. 3. 2024 částku 43,03 Kč, dne 25. 4. 2024 částku 69,12 Kč, dne 29. 5. 2024 částku 105,02 Kč, dne 1. 7. 2024 částku 58,95 Kč a dne 17. 7. 2024 částku 212,29 Kč.

Žalobce tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši jistiny ve výši 34 728,54 Kč, smluvního úroku ve výši 35 471,51 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 546,41 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 84,18 Kč, poplatku za službu „Presto“ 796,07 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 22,08 Kč. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII. odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a žalobce ji požaduje pouze za dobu od 17. 8. 2024 do 15. 11. 2024, celkem ve výši 204,47 Kč. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva ze dne 19. 3. 2025.

Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 12. 12. 2023 č. 24620078, včetně informací pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů, předpisu denních splátek, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 6. 2023, dále autorizací ověření totožnosti, pravidly pro prověřování úvěruschopnosti, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, u označenou „Identifikované příjmy“, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpisem z běžného účtu žalovaného z automatizovaného systému Kontomatik za období od 7. 4. 2023 do 8. 4. 2024, zprávou právnická osoba. ze dne 16. 6. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2025, včetně podacího lístku.

Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 12. 12. 2023 distančním způsobem úvěrovou smlouvu, na základě které žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr s postupným čerpáním do výše 80 000 Kč za úrok a poplatek dle čl. VI smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou. Smlouva je označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru a jsou k ní připojeny informace o spotřebitelském úvěru. Splatnost první splátky úvěru byla 11. 1. 2024. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy právnická osoba. žalovaný z úvěru vyčerpal dne 12. 12. 2023 částku 11 500 Kč, dne 9. 4. 2024 částky 5 800 Kč, 3 100 Kč, 3 798 Kč a 3 900 Kč a dne 1. 6. 2024 částku 7 174 Kč, tj. celkem 35 272 Kč. Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřil a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Podle interních podkladů žalobce vycházel z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného je 317 666 Kč. K prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného předložil žalobce výpis z běžného účtu žalovaného z automatizovaného systému Kontomatik za období od 7. 4. 2023. Z uvedeného výpisu vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy značné výdaje na gambling, když z něj vyplývají opakované platby pro „magicplanet.cz“ ve značné celkové měsíční výši. Současně nebyly doložen žádné doklady k rodinným poměrům žalovaného, k případným vyživovacím povinnostem, ani k výdajům na bydlení či splátky případných dalších závazků žalovaného. K tomu nebyla ani doplněna skutková tvrzení. Z výpisu z účtu žalovaného předloženého žalobcem byly zjištěny platby žalovaného na uvedenou úvěrovou smlouvu ze dne 12. 1. 2024 ve výši 3 533 Kč, ze dne 19. 2. 2024 ve výši 4 347 Kč a ze dne 25. 3. 2025 ve výši 3 776,98 Kč, tj. celkem ve výši 11 656,98 Kč. Podle tvrzení žalobce žalovaný uhradil ještě následně dalších celkem 445,38 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2025 vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 71 853,25 Kč a nákladů právního zastoupení. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že zaplatil více, než jsou shora uvedené částky.

Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené 12. 12. 2023 celkem částku 35 272 Kč. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil jiné důkazy než výše uvedený výpis z účtu. Dle předložených dokladů žalobce vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy soustavné a značné výdaje spojené s gamblingem. Současně nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, zda žalobce ověřil rodinné a majetkové poměry žalovaného, jeho běžné životní výdaje atd.

S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Takovýto závěr není v rozporu ani se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobce konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci spisová značka, jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobce před poskytnutím úvěru zjevně řádně neověřoval ani konkrétní výdaje samotného žalovaného, nezjišťoval jeho rodinné a majetkové poměry, výši jeho běžných životních výdajů, případné vyživovací povinnosti apod. Dále pak zcela ignoroval skutečnost, že žalovaný má značné a soustavné výdaje v souvislosti s gamblingem. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.

Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 35 272 Kč bylo vráceno celkem 12 102,36 Kč. Proto žalobci z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal částku 23 169,64 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena v souladu s na 3 dny od právní moci rozsudku.

Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto ve zbylém rozsahu byla žaloba výrokem II. rozsudku zamítnuta.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. Žalovaný byl z větší části úspěšný. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka (71 853,26 Kč) s částkou, která byla žalobci přiznána (23 169,64 Kč), lze dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu cca 32 %, neúspěšný v rozsahu cca 68 % z hodnoty předmětu sporu. Žalovaný by tak měl právo na 36 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Žalovaný byl však v řízení nečinný, žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proto soud rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.