Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 109/2025-99
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 27 519 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 4. 2. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 221 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 268 Kč od 27. 1. 2025 do 3. 2. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 221 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 23 268 Kč od 27. 1. 2025 do 27. 4. 2025 a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 23 268 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 539,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 4. 2. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 221 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 268 Kč od 27. 1. 2025 do 3. 2. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 221 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 23 268 Kč od 27. 1. 2025 do 27. 4. 2025 a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 23 268 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 539,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že dne 1. 3. 2024 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to na dálku prostřednictvím tzv. verifikační platby 1 Kč. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr 30 000 Kč s tím, že 27 500 Kč převedla na účet žalované a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem, které společně představovaly částku 40 000 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do 20. dne daného měsíce, přičemž první splátka byla splatná 20. 4. 2024. Žalovaná porušila svůj závazek, neboť se dostala s hrazením splátek do prodlení, proto byl úvěr zesplatněn a smlouva ukončena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že 1. 3. 2024 účastníci sjednali smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 30 000 Kč, za který se žalovaná zavázala zaplatit částku 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách 1 600 Kč měsíčně. Smlouva měla být uzavřena na dálku s tím, že totožnost žalované byla ověřena platbou 1 Kč z účtu žalované na účet žalobkyně, touto platbou měla být smlouva též podepsána.
4. Z emailu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně schválila žádost žalované o úvěr, dokumenty jí poslala na email s tím, že je má podepsat a současně zaslat na účet žalobkyně č. č. účtu částku 1 Kč, čímž bude úvěrová smlouva uzavřena.
5. Z potvrzení o provedení transakce z 1. 3. 2024 soud zjistil, že účet č. č. účtu, ze kterého byla na účet žalobkyně č. č. účtu připsána platba 1 Kč, je veden na jméno žalované.
6. Z potvrzení o provedení transakce z 1. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně z účtu č. č. účtu převedla na účet žalované č. č. účtu částku 27 500 Kč.
7. Z potvrzení o provedení transakce z 1. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně z účtu č. č. účtu převedla na účet č. č. účtu částku 2 500 Kč.
8. Z výpisu z centrální evidence exekucí z 1. 3. 2024 soud zjistil, že na žalovanou v době uzavření smlouvy nebyly vedeny žádné exekuce.
9. Z dokumentu závazky spotřebitele z 1. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná čestně prohlásila, že proti ní není vedeno exekuční řízení a nenachází se v úpadku.
10. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že v měsíci říjnu 2023 měla žalovaná čistý příjem 30 674 Kč a v měsíci lednu 2024 měla žalovaná čistý příjem 37 303 Kč.
11. Z dokumentu výdaje spotřebitele soud zjistil, že žalovaná čestně prohlásila, že její měsíční výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, její měsíční splátky úvěru činí 3 698 Kč a její měsíční příjem činí 35 000 Kč.
12. Z dokumentu prohlášení rodiče soud zjistil, že jméno FO, jakožto rodič žalované, prohlásila, že žalovaná bydlí u ní v bytě, přičemž výdaje žalované na bydlení činí 3 000 Kč.
13. Z informací o jednotce z 1. 3. 2024 soud zjistil, že k datu uzavření smlouvy jméno FO vlastnila bytovou jednotku č. Anonymizováno v katastrálním území adresa.
14. Z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalobkyně porovnávala žalovanou uvedené výdaje s normativními výdaji na bydlení 13 737 Kč, životním minimem 4 860 Kč a nezabavitelnou částkou 12 398 Kč a vyhodnotila žalovanou, že je úvěruschopná.
15. Z dokumentu bonita smlouvy soud zjistil, že žalobkyně eviduje od žalované platby v celkové výši 11 202 Kč.
16. Z dopisu z 26. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení úvěru do 7 dnů od jeho odeslání.
17. Z podacího lístku z 26. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně dopis z 26. 1. 2025 téhož dne odeslala.
18. Ze sdělení právnická osoba., z 14. 5. 2025 soud zjistil, že účet č. č. účtu je účtem žalované a že dne 1. 3. 2024 na něj byla připsána částka 27 500 Kč.
19. Dále žalobkyně k žalobě přiložila formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, záznamy o vložení dokumentu do systému, seznam odeslaných upomínek, přehled odeslaných dávek, dopis z 26. 11. 2024, dopis z 25. 12. 2024, čestné prohlášení jméno FO a seznam odeslaných upomínek, ze kterých s ohledem na níže uvedený právní závěr soud nezjistil nic podstatného.
20. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), přičemž dospěl k následujícím právním závěrům.
21. Úvěr podle § 2395 o.z. je konsenzuální smlouva. Vzniká tedy již shodou stran na obsahu smlouvy (§ 1725) a zakládá vynutitelnou povinnost k poskytnutí peněžních prostředků. Předmětem úvěru mohou být pouze peníze. Úvěrovaný musí úvěr vrátit v době, kterou si strany sjednaly a k tomu zaplatit též sjednané úroky a případné poplatky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uzavřela smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, jedná se o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z uvedeného důvodu podléhá smlouva o úvěru a jí předcházející kontraktační proces zákonu o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr.
22. Po provedeném dokazování a podřazení zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nic konkrétního netvrdila, pouze obecně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalované z informací získaných od ní, ze statistických údajů a z dostupných rejstříků (insolvenční, exekuční apod.). Z předložených důkazů pak nevyplývá, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřila. Výplatní pásky a prohlášení rodiče o výdaji na bydlení, ani lustrace žalované v centrální evidenci exekucí k prověření úvěruschopnosti nestačí, neboť z nich nevyplývají výdaje žalované (kromě výdaje na bydlení). Při hodnocení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr je vždy podstatný poměr mezi příjmy a výdaji, při zohlednění způsobu splácení dosavadních dluhů. Žalobkyně tudíž nezjistila všechny informace o majetkových poměrech žalované, aby mohla uzavřít, že je schopná poskytnutý úvěr splácet. Nebylo tak prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 tohoto zákona.
23. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Jestliže žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku 27 500 Kč, pak má žalobkyně nárok na zaplacení této částky, která po započtení splátek 11 202 Kč činí 16 298 Kč.
24. Podle § 1970 občanského zákoníku žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši 12 % ročně od 4. 2. 2025 do zaplacení. V prodlení se zaplacením částky je žalovaná od 4. 2. 2025, neboť k zaplacení dluhu byla vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 26. 1. 2025 ve lhůtě do 7 dnů, tedy do 3. 2. 2025. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a jelikož byla žalobkyně úspěšná pouze v části, byla jí přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 18,5 %. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1.7.2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a.t. “), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobkyni tak vznikly náklady za zaplacení soudního poplatku ve výši 1 101 Kč, právní zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 400 Kč, tj. 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 a.t. , a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby, dále 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. , a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 2 916 Kč a 18,5 % z této částky, což po zaokrouhlení činí 539,50 Kč, je žalovaná povinna žalobkyni nahradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
27. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v trvání 3 dnů podle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.