Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
128 C 8/2025-21
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 83 915 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 59 289 Kč s
- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 78 989 Kč od 23. 2. 2024 do 28. 2. 2024 ve výši 191,52 Kč,
- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 69 639 Kč od 29. 2. 2024 do 15. 7. 2024 ve výši 3 883,32 Kč,
- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 69 289 Kč od 16,7. 2024 do 26. 8. 2024 ve výši 1 176 Kč,
- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 59 289 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení,
- 54,82% p. a. úrokem z částky 66 916,46 Kč od 23. 2. 2024 do 28. 2. 2024 ve výši 590,10 Kč,
- 54,82% p. a. úrokem z částky 66 443,64 Kč od 29. 2. 2024 do 17. 4. 2024 ve výši 4 785,34 Kč,
- 14,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 66 443,64 Kč od 18. 4. 2024 do 15. 7. 2024 ve výši 2 229,45 Kč,
- 14,75% p. a. úrokem z částky 66 093,64 Kč od 16. 7. 2024 do 26. 8. 2024 ve výši 1 046,64 Kč,
- 14,75% p. a. úrokem z částky 56 093,64 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 2. 2024 dosáhne částky 298 080 Kč a částku 24 626,86 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 59 289 Kč s- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 78 989 Kč od 23. 2. 2024 do 28. 2. 2024 ve výši 191,52 Kč,- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 69 639 Kč od 29. 2. 2024 do 15. 7. 2024 ve výši 3 883,32 Kč,- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 69 289 Kč od 16,7. 2024 do 26. 8. 2024 ve výši 1 176 Kč,- 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 59 289 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení,- 54,82% p. a. úrokem z částky 66 916,46 Kč od 23. 2. 2024 do 28. 2. 2024 ve výši 590,10 Kč,- 54,82% p. a. úrokem z částky 66 443,64 Kč od 29. 2. 2024 do 17. 4. 2024 ve výši 4 785,34 Kč,- 14,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 66 443,64 Kč od 18. 4. 2024 do 15. 7. 2024 ve výši 2 229,45 Kč,- 14,75% p. a. úrokem z částky 66 093,64 Kč od 16. 7. 2024 do 26. 8. 2024 ve výši 1 046,64 Kč,- 14,75% p. a. úrokem z částky 56 093,64 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 2. 2024 dosáhne částky 298 080 Kč a částku 24 626,86 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svým návrhem na vydání platebního rozkazu došlým soudu dne 2. 4. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 83 915 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 22. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen 23. 7. 2021. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 54,82 % splácet ve 48 měsíčních splátkách po 5 175 Kč počínaje měsícem srpen 2021. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Ještě před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného hradit úvěr řádně. Do doby zesplatnění úvěru žalobce uhradil celkem hodnota splátek, na kterých zaplatil 144 900 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 1 996 Kč dle bodu 6.1. smlouvy. Dále vzniklo žalobci právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 200 Kč za prodlení s každou splátkou ve výši 200 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení, žalobce v souladu se smlouvou úvěr ke dni 21. 2. 2024 zesplatnil. Dle ujednání bodu 6.5. smlouvy, nezaplatí-li žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy od 23. 2. 2024 až do data úplného zaplacení. Přes předžalobní výzvu žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho.
2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
právnická osoba ústního jednání zástupce žalobce na podaném návrhu setrval a dodal, že žalovaný ještě po zesplatnění úvěru uhradil ještě částku 19 700 Kč.
5. Zároveň zástupce navrhoval vzhledem k nepřítomnosti žalovaného vydání rozsudku pro zmeškání, který však nebyl vydán, a to za situace, že soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda byla řádně zjišťována úvěruschopnost žalovaného, což v daném případě zjištěno nebylo. Zástupce žalobce ani přes poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nedoplnil skutková tvrzení k řádnému prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.
6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu:
7. Žalovaný prostřednictvím prostředku komunikace na dálku údajně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, kdy po údajném ověření úvěruschopnosti klienta a zaplacení částky 1 Kč žalovaný uzavřel 22. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 100 000 Kč. Jak už vyplývá z tvrzení v žalobě, žalovaný ve formě splátek do zesplatnění úvěru uhradil částku 144 900 Kč a následně po zesplatnění úvěru ještě částku 19 700 Kč, celkem tak na poskytnutý úvěr uhradil částku 164 600 Kč. Žalobce před uzavřením úvěru řádně nezjistil, zda žalovaný bude sto dostat své povinnosti peněžní prostředky vrátit, když dle vlastních tvrzení jen obecně uvedl, že ověřoval schopnost splácet žalovaného na základě dokladu a informací získaných od žalovaného a také prostřednictvím registru NRKI a BRKI a dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, přičemž k tomuto svému tvrzení nepředložil žádné konkrétní odpovídající důkazy, kdy navíc ani netvrdil, že by údaje jakkoliv ověřoval, např. potvrzením od zaměstnavatele žalovaného o výši příjmů nebo výpisy z účtů žalovaného, tj. jaká je skutečně příjmová složka žalovaného, když nemůže na tom nic změnit ani skutečnost, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků a stejně tak nebyla vůbec zjištěna výdajová složka žalovaného.
8. Po takto provedeném zjištění skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobce je nedůvodný, kdy provedl toto právní posouzení věci: Pomocí prostředků komunikace na dálku byla uzavřena smlouva, kterou soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž podle § 86 a § 87 zák. o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. Soud tedy konstatuje, že žalobce své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedodržel, když v žalobě takové zkoumání sice tvrzeno bylo, ale žalobce soudu nepředložil žádnou listin u prokazující zkoumání jak příjmové, tak výdajové stránky žalovaného. Ani přes poučení žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nebyla skutková tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného doplněna a doložena. Z tohoto důvodu soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy ze dne 22. 7. 2021 pro rozpor se zákonem (ust. § 86 a § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.), přičemž vycházel u ustálené soudní judikatury (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. právnická osoba 30/2015, jakož i rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy vychází také z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18 ). Za situace, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný žalobci uhradil celkem 164 600 Kč uvedenými splátkami, nevzniklo tak na straně žalovaného ani žádné bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť to co bylo žalovanému poskytnuto, bylo žalovaným žalobci vráceno, když ostatní platby, které žalobce nárokoval, za situace, že byla smlouva sjednána neplatně, žalobci nepřísluší. Na základě výše uvedeného, shledal soud nárok žalobce zcela nedůvodným a tento zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
9. Protože žalobce byl v řízení neúspěšný a žalovanému, dle obsahu spisu, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nevznikly, soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.