Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 85/2025-21

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jindrovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o 20 370 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 8 100 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 12 270 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 20 370 Kč od 26. 5. 2024 do 29. 10. 2024 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 12 270 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 8 100 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudkuII. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 12 270 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 20 370 Kč od 26. 5. 2024 do 29. 10. 2024 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 12 270 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 20 370 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 1. 4. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota-Anonymizováno na částku 27 270 Kč, složené z jistiny 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč, které měla žalovaná splácet po týdenních splátkách 455 Kč s tím, že první splátka byla splatná do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná uhradila 6 900 Kč. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměno obchodního zástupce za hotovostní výběr splátek, náklady na jízdy, administrativní zpracování úvěru, zavedení do systémů účtování, tisk a zhotovení dokumentů. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od doby předepsané splatností smlouvy, kdy žalobkyně ponechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti byl tedy určen dnem 25. 5. 2024 a prodlení od 26. 5. 2024.

právnická osoba tomu, jak žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, tvrdila, že vycházela z informací v databázi neplatných dokladů právnická osoba, dálkovým systémem právnická osoba, náhledem do insolvenčního rejstříku, kontrolou zaměstnání telefonicky, kontrolou platební historie u žalobkyně, z podkladů od žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto podle , , v účinném znění (dále jen „ “), jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru z 1. 4. 2023 č. hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, včetně formuláře pro standardní informace, bylo zjištěno, že strany uzavřely dohodu, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky spolu s veškerými dohodnutými platbami vrátit. Tedy vedle jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 4 500 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, tj. celkem 27 270 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splácet v týdenních splátkách po 454,50 Kč v hotovosti k určené osobě s tím, že 1. splátka byla splatná dne 8. 4. 2023 a každá další vždy 7 dní po splatnosti předchozí splátky. Jistina 15 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Z evidenční karty klienta ze dne 30. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že její příjem činí 16 173 Kč, výdaje na bydlení 4 872 Kč, životní minimum 4 860 Kč, nebankovní závazky 2 167 Kč, splátky exekucí 575 Kč. T.č. byla zaměstnána u právnická osoba na plný úvazek s tím, že předložila pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu.

6. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 6 900 Kč.

7. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu 20 370 Kč před podáním žaloby ve lhůtě do 7 dnů od doručení upomínky. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 16. 10. 2024.

8. Soud věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. 1. 4. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť jde o vztah podnikatele a žalované v postavení spotřebitelky.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle shora citovaných ustanovení, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. K tomu však žalobkyně předložila k důkazu pouze evidenční kartu klienta, ve které žalovaná sice vyplnila své osobní výdaje co do zaměstnání, osob v domácnosti, příjmů a výdajů, ačkoli dle formuláře přinejmenším příjem doložila, žalobkyně ničeho dalšího k důkazu nepředložila a tyto tvrzené skutečnosti tak zůstaly neprokázány, resp. žalobkyně neprokázala, jak žalovanou tvrzené údaje prověřila. Žalobkyně tím, že se z účasti u jednání omluvila, se pak sama připravila o možnost poučení podle

18. Za dané situace nezbylo soudu než dospět k závěru, že žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně neposoudila, resp. její posouzení neprokázala. Žalobkyně tak nesplnila povinnost, kterou na ni kladou právní předpisy na ochranu spotřebitele a nepostupovala s náležitou odbornou péčí. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti je také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ).

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků 15 000 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni 6 900 Kč, je tedy povinna vrátit ještě 8 100 Kč (15 000 Kč – 6 900 Kč).

20. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vyšel z toho, že žalované byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána dopisem ze dne 16. 10. 2024, kdy byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 7 dnů, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděla. Dle podacího lístku byla výzva odeslána 16. 10. 2024, lze ji proto ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem 21. 10. 2024. Žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění 7 dnů od doručení výzvy, následujícího dne, tj. 30. 10. 2024 se žalovaná dostala do prodlení. Od tohoto dne má povinnost hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s

21. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití ustanovení a tak, že jejich náhradu nikomu nepřiznal, neboť procesní úspěch obou stran byl v řízení obdobný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).