Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 162/2025-15
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 16 072,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 9 072,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 304,3 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 9 072,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 304,3 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 16 072,53 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 25. 9. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, který však žalovaná řádně a včas nesplácela. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 7 000 Kč, smluvního úroku ve výši 8 469,18 Kč, a poplatků.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 25. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Z bankovního výpis má soud za prokázané, že žalobkyně žalované částku ve výši 7 000 Kč zaslala na účet.
4. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ, jelikož žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 ZSÚ, tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v žalobě konstatovala, že z její strany došlo k prověření pravdivosti tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nedošlo. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, jelikož vycházela primárně z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované zejména o jejích osobních a majetkových poměrech. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala žádné listiny (resp. tyto nebyly předloženy soudu). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče.
právnická osoba ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 44 700 Kč. Tím, že dosud žalobkyni ničeho neuhradila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.
6. Jelikož byl úspěch a neúspěch účastníků v zásadě shodný, nepřiznal soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.