Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 103/2025-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
o 159 355 Kč s přísl./ úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 159 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 159 355 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 35 233,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 159 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 159 355 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 35 233,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 159 355 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 24. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. SACL 190004479, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr platit ve splátkách jak ve smlouvě uvedeno a s dohodnutým smluvním úrokem. Žalovaný úvěr nesplatil a je proto povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně.
Dlužné částky nebyly žalovaným zaplaceny ani po upomínkách.
Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ).
Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně, přičemž na tyto listin y soud v plném rozsahu odkazuje.
Po právní stránce zhodnotil soud věc takto:
Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku . Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdce žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku . Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění. Protože je nárok žalobkyně (která se stala věřitelem žalovaného na základě řádného postoupení pohledávky) důvodný, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 233,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 375 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 159 355 Kč sestávající z částky 7 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 850 Kč ve výši 5 008,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.