Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 86/2025-51
Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 71.938,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 53 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 18 938,81 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 938,81 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 986,40 Kč k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 53 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 18 938,81 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 938,81 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 986,40 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2025 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 71 938,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 21. 11. 2024 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost právnická osoba uzavřel se žalovaným dne 20. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. 823672002, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 11. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 18 938,81 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 71 938,81 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru 55 000 Kč a z nesplaceného smluvního úroku 18 938,81 Kč, nejpozději splatných 20. 11. 2024, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalobce popsal způsob poskytování úvěru původním věřitelem s tím, že peněžní prostředky byly žalovanému prokazatelně poskytnuty, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2023 mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako novým věřitelem. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzýván upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 18. 12. 2024. V podání ze dne 15. 5. 2025 žalobce upřesnil žalobu v tom smyslu, že žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 2 000 Kč, která byla započtena na jistinu a v návaznosti na výše uvedené činí žalovaná částka 71 938,81 Kč skládající se z nesplacené jistiny a ze smluvního úroku.
K otázce prověření úvěruschopnosti žalobce v podání ze 15. 5. 2025 uvedl, že dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, na které odkazuje úvěrová smlouva, byl žalovaný informován v odst. 7.11., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. 7.12. OP souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobce požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena.
Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky dne 29. 5. 2025 (žaloba byla žalovanému doručena spolu s výzvou k vyjádření do jeho datové schránky již 12. 5. 2025). Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Žalobce se k jednání soudu omluvil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.
Na základě předložených důkazů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024, výpis z běžného účtu potvrzující platbu částky 55 000 Kč dne 20. 7. 2024 ve prospěch účtu žalovaného, zpráva právnická osoba. ze dne 5. 5. 2025 potvrzující, že na účet vedený pro žalovaného byla dne 20. 7. 2024 připsána platba ve výši 55 000 Kč z účtu vedeného na právnická osoba s avízem odkazujícím na číslo smlouvy o úvěru 823672002, upomínka poskytovatele úvěru i předžalobní výzva) vzal soud za prokázané, že žalovanému byla ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta na jeho účet č. 218090969 částka 55 000 Kč. Žalobce nedoložil, že by jeho právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.
Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
Dle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobce a následně žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 55 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na jeho účet. Dle žalobce žalovaný na poskytnutou částku uhradil pouze 2 000 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by na poskytnutou částku zaplatil více, než tvrdí žalobce. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 53 000 Kč, která odpovídá rozdílu mezi žalovaným získanou částkou 55 000 Kč a vrácenou částkou 2 000 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Soud proto žalobu zamítl co do částky 18 938,81 Kč, neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu. Žaloba byla zamítnuta rovněž v části neoprávněně uplatněných úroků z prodlení (výrok II).
V posuzované věci byl žalovaný nečinný. Netvrdil a neprokázal, jaké jsou jeho možnosti stran vrácení poskytnuté jistiny. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný pouze částečně. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka bez příslušenství 71 938,81 Kč s částkou, která byla žalobci přiznána (53 000 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 73,70 %, neúspěšný v rozsahu 26,30 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 47,40 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 2 878 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen vyhl.), konkrétně podle ust. § 7 odst. 5 vyhl. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 3 980 Kč. Dále by při plném úspěchu ve věci náležela žalobci na nákladech zastupování paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 13 290 Kč. Soud žalobci přiznal 47,40 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 1 364 Kč a na nákladech zastoupení 6 299,50 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 1 322,88 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 8 986,40 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.