Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 123/2025-62

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 186 098,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 12,75 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , úrokem 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum s úvěrovým rámcem částka. Žalovaný čerpal celkem částka, vrátil však pouze částka. Uhrazené částky žalobkyně podle smlouvy započítala na jistinu, úroky a poplatky, jak je patrno ze splátkového kalendáře. Pro neplnění smluvních povinností žalovaného následně využila žalobkyně svého práva a úvěr k datum předčasně zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Poté byl žalovaný ještě k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně poukázala na interní Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a doplnila konkrétní výpočty majetkových poměrů (MLS) žalovaného jako jednotlivce i celé domácnosti na základě jím uvedených údajů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „ “), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Podle zákona již doručená zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne datum. Na zahájené řízení byl nadto upozorněn také e-mailem; telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti, neboť – ač řádně předvolán – se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně s žalovaným si prostředky dálkové komunikace dne datum potvrdili znění smlouvy Anonymizováno půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota (č.l. 15-16, 23), obsahující informaci o čistém měsíčním příjmu žalovaného částka jako zaměstnance a částka jako příjem dalšího člena domácnosti; úvěrový rámec sjednali na částka s úrokovou sazbou 27,88 %, RPSN 31,73 % a výší minimální měsíční splátky 3,29 % z úvěrového rámce, tj. částka. Osmnácti dodatky k této úvěrové smlouvě uzavřenými v období datum až datum smluvní strany postupně navyšovaly úvěrový rámec až na konečných částka s minimální měsíční splátkou částka (č.l. 46-54).

6. Bonitu klienta před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala lustrací NRKI (č.l. 20-22), kde zjistila, že z žalovaným tvrzených výdajů částka měsíčně (č.l. 24) činí částka splátky jiných finančních závazků. Dále žalovaný uvedl jedno vyživované dítě, vlastní bydlení a příjem dalšího člena domácnosti částka. S těmito údaji žalobkyně dále pracovala. Příjem samotného žalovaného měla ve výši částka z října 2021 ověřený výpisem z účtu (č.l. 45), který kromě toho jinak vykazoval záporný zůstatek cca -částka na začátku i na konci sledovaného období. Výpisem z účtu za září Anonymizováno ještě ověřila příjem žalovaného od téhož zaměstnavatele částka, s počátečním zůstatkem částka a konečným zůstatkem částka; na předmětný revolvingový úvěr v tomto měsíci žalovaný čerpal částka (č.l. 56-57). Jinak vycházela z jeho tvrzení, která dosazovala do vlastních modelací bonity klienta (č.l. 25-26) pro každý jednotlivý případ z osmnácti navýšení úvěrového limitu, a to jak z pohledu jednotlivce, tak domácnosti. Klienta vždy shledala v obou modelech úvěruschopným za použití hodnot životního minima a nákladů na bydlení podle údajů ČSÚ na výdajové stránce a zohlednění známých stávajících splátek jiných finančních závazků podle databáze NRKI (disponibilní zůstatek žalovaného samotného klesal postupně spolu s navyšováním úvěrového limitu od částka k částka, u celé domácnosti od částka ke konečným částka).

7. Žalovaný na svůj bankovní účet postupně načerpal částka, splátky hradil pravidelně do března Anonymizováno, poté již nepravidelně – naposledy datum; takto celkem zaplatil částka (splátkový kalendář č.l. 1719). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem z datum (č.l. 27), odeslanými následujícího dne (č.l. 28), aby v důsledku svého prodlení s úhradou závazků splatil celý čerpaný úvěr podle uzavřené smlouvy. Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku o úhradu dluhu (čl. 29-30).

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ “), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

9. Žalobkyně však neprokázala, že by splnila svou povinnost vyplývající z a , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Majetkovými poměry žalovaného se podle soudu nezabývala dostatečně, ačkoli ze zjištěných skutečností vyplývaly nesrovnalosti, neměla nijak ověřeny výdaje žalovaného ani tvrzený další příjem domácnosti, který měl být vyšší než vlastní příjem žalovaného a jeho bonitu tak v modelech žalobkyně zjevně výrazně posiloval. Při svých výpočtech navíc žalobkyně vycházela z obecných hodnot životního minima a nákladů na bydlení podle údajů ČSÚ, nikterak nepersonalizovala zadání podle parametrů žalovaného (věk, lokalita, velikost obydlí apod.). Například k bydlení uvedl, že žije ve vlastním, co z toho ale pro výdajovou stránku plyne (zda jde o byt či dům a jaká výše plateb je s užíváním vlastního bydlení spojena, zda se k němu váže hypotéka apod.), žalobkyně nijak nezkoumala (neprovedla např. lustraci BRKI). Naopak se spokojila s tvrzením, že výdaje celé jeho domácnosti činí částka, z databáze NRKI přitom současně zjistila, že částka měsíčně hradí žalovaný na splátky jiných – nebankovních (!) – úvěrů. Výpis z účtu prokazující výši příjmu žalovaného před sjednáním smlouvy současně vykazoval stabilně záporný zůstatek. Z uvedeného plyne, že bylo třeba se výdajovou stránkou domácnosti žalovaného zabývat podrobněji. Stejně jako není zodpovědné brát v potaz jakkoli neověřený příjem dalšího člena domácnosti. Žalobkyně proto z pohledu soudu neměla dostatek informací, aby mohla úvěruschopnost žalovaného řádně posoudit již jen před uzavřením smlouvy k úvěrovému limitu částka měsíčně se splátkou částka měsíčně; nemluvě o dalším navyšování až na 10násobek původně sjednaných podmínek, kde již jen recyklovala své modely a spoléhala výhradně na sdělení žalovaného (jediným ověřeným údajem byl příjem žalovaného, což s ohledem na popsané nesrovnalosti nemohlo stačit).

10. Uzavřenou smlouvu soud proto shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (podobně jako i za dřívější úpravy , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum – srov. znovu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní, nikoli relativní neplatnosti právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je konečně podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

11. Žalovaný nárok by tedy bylo možno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu o. z. Žalovaný získal od žalobkyně prostředky částka, z čehož vrátil pouze částka. Bezdůvodně se tak na úkor žalobkyně obohatil částkou částka, kterou je povinen vrátit ve lhůtě podle , neboť pro nečinnost žalovaného neměl soud jak zkoumat jeho majetkové poměry, aby mohl v souladu s , určit lhůtu jinou. Ze stejného důvodu přiznává soud také úrok z prodlení od data požadovaného žalobkyní do zaplacení, neboť bezdůvodné obohacení je k výzvě věřitele (dopis o zesplatnění) splatné ihned ( o. z.), v zákonné výši ( o. z. ve spojení s ), v tomto případě 12,75 % ročně.

12. Ve zbytku soud žalobu s ohledem na neplatnost sjednané úvěrové smlouvy zamítl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ; ve sporu úspěšnějšímu žalovanému pro jeho nečinnost žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.