Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 49/2025-44
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částkyAnonymizovánočástka příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze dvou smluv o zápůjčce, které uzavřel žalovaný s právnická osoba. Jedná se o smlouvu ze dne datum, podle které se zapůjčitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka v hotovosti, vydlužitel se zavázal splácet společně s úroky a poplatky v třiceti měsíčních splátkách po částka. Dále se jedná o smlouvu ze dne datum podle které se zapůjčitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka v hotovosti, vydlužitel se zavázal splácet společně s úroky a poplatky ve třiceti měsíčních splátkách po částka. Obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Pokud se týká ověření schopnosti žalovaného splácet zápůjčku tvrdila žalobkyně, že poskytovatel zápůjčky posouzení provedl, vyhodnotil informace získané od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty. Mezi ověřené dokumenty patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní či podnájemní smlouva.
právnická osoba průběhu řízení doplnila na výzvu soudu žalobkyně svá tvrzení tak, že právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházel zapůjčitel u smlouvy z datum z příjmů žalovaného ve výši částka ze zaměstnání a dalších čistých příjmů domácnosti částka, přičemž jde například o příjmy z podnikání jako vedlejší činnosti. Údaj byl ověřen podle daňového přiznání, celkový příjme činil tedy částka. Běžné výdaje činily částka, žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost, ani žádné další zápůjčky či úvěry. U smlouvy ze dne datum vycházel zapůjčitel ze stejných údajů. V případě zápůjčky z datum byla část poskytnutých prostředků použita e splacení jiné smlouvy uzavřené mezi týmiž účastníky, a to ve výši částka, v hotovosti tak bylo vyplaceno žalovanému částka. U smlouvy z datum byla část použita na jinou smlouvu uzavřenou mezi týmiž účastníky, a to ve výši částka, žalovanému bylo vyplaceno částka.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřela Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. (úvěrující) a žalovaným (úvěrovaný). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši částka a závazek žalovaného vrátit a zaplatit úroky, splátka činila částka.
6. Z listin y nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřela Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno. (úvěrující) a žalovaný (úvěrovaný). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši částka a závazek žalovaného vrátit a zaplatit úroky a poplatky, splátka činila částka. Žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal částku částka a částka částka bude použita k zaplacení dřívějšího závazku žalovaného ze smlouvy č.hodnota.
7. Z listin y nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřela Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (úvěrující) a žalovaný (úvěrovaný). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši částka a závazek žalovaného vrátit a zaplatit úroky a poplatky, splátka činila částka. Žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal částku částka a částka částka bude použita k zaplacení dřívějšího závazku žalovaného ze smlouvy č.hodnota.
8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že při posouzení schopnosti splácet úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: příjem částka( hostinská činnost, u Jméno žalovaného), další čisté příjmy domácnosti částka, počet zdrojů příjmu žadatele 1, výdaje částka, bydlení s rodiči, svobodný, bezdětný, čistý příjem ověřen z pracovní smlouvy a daňového přiznání za rok 2020. Údaje v kartě zákazníka z datum jsou naprosto shodné.
9. Z výpisu splacených smluv má soud za prokázáno, že půjčky s č.hodnota a Anonymizováno byly splaceny datum a datum.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávek má soud za prokázáno, že obě pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny.
11. Podle § 2390 o.z. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva u zápůjčce.
12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , ve znění platném k datum a datum ( dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst.1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2 odst.1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. Soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené dne datum a datum mezi Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalovaným jsou neplatné.
18. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
19. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
20. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
21. Úprava § 86 odst.1 ZSÚ ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 ZSÚ dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.
22. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 ZSÚ, který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá ZSÚ.
23. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalovaného úvěr ( zápůjčku – žalobkyně tyto pojmy zaměňuje v celé žalobě) splácet provedla její právní předchůdkyně z informací poskytnutých žalovaným. Především uvedla, že vycházela z příjmu žalovaného částka. Přitom ze zákaznické karty je zjevné, že žalovaný uvedl jako svůj příjem pouze jeden ( zdroj),a to ze zaměstnání. Další uváděné příjmy jsou dalšími příjmy domácnosti, neboť žije s rodiče (a s ohledem na shodné jméno zaměstnavatele je zde zřejmě i zaměstnán). Jednoznačně nejde tedy o příjmy žalovaného, ale příjem osoby ve společné domácnosti. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila příjmy jiných osob jako příjem žalovaného, jde o evidentní špatné vyhodnocení příjmových možností žalovaného. Samotný příjem žalovaného byl na naprosto minimální hranici. I když žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, výdaje ve výši částka jsou zcela iluzorní a neodpovídají realitě v uvedené době a místě. Při hodnocení schopnosti splácet je nutno přihlédnout také k tomu, že v případě naprosto minimálního příjmu je zřejmé, že takové osobě zcela jistě nezbývají žádné další prostředky na splácení dalších závazků. Při poskytnutí první zápůjčky (kterou mimochodem byla splacena jiná zápůjčka) byl faktický rozdíl v příjmech a výdajích žalovaného částka. V případě poskytnutí další zápůjčky (opět zčásti použité na zaplacení jiné zápůjčky, nikoli té z datum), měl žalovaný z tohoto rozdílu splácet závazek z předchozí zápůjčky ve výši částka a z nové zápůjčky částka. Součet těchto splátek a naprosto podceněných výdajů převyšuje příjem žalovaného. V obou případech je zcela zjevné, že žalovaný nebude schopen zápůjčku splácet.
24. Žalobkyně netvrdila, že by provedla šetření ve veřejných rejstřících, zejména SOLUS, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí.
25. V této souvislosti soud poukazuje na závěr Ústavního soudu (III ÚS 4129/18 ) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
26. Soud má však za to, že právě kritérium, splněno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, neboť evidentně naprosto chybně vyhodnotila poskytnuté údaje. Vysvětlení žalobkyně v tomto řízení, že částka částka byla příjmem z podnikání žalovaného, který měl jako vedlejší příjem (při hlavním příjmu částka) je zcela zavádějící.
27. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně, a to ani v jenom případě. Zápůjčky poskytla, ačkoli ze získaných podkladů bylo zcela zjevné, že žalovaný nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Obě zápůjčky tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá ZSÚ a obě smlouvy je proto neplatné.
28. Nelze přitom přehlédnout, že praxe právní předchůdkyně je taková, že žalovanému poskytuje opakovaně zápůjčky, ze kterých hradí jeho závazky vůči sobě samé, poskytované prostředky navyšuje, ačkoli je zjevné, že žalovaný není schopen půjčené peníze vrátit, na jejich vrácení si půjčuje a k tomu si půjčuje další a stále vyšší částky. Nejde jen o tzv, vytloukání klínu klínem, ale o roztáčení spirály, ze které je možné jen velmi těžce vybřednout. Žalovanému dokonce poskytuje vyšší částku, než o jakou žádal (datum žádal o částka a bylo mu poskytnuto částka).
29. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí, jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.
30. Žalovaný je povinen poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 ZSÚ. Žalovanému byla poskytnuta v souvislosti se smlouvou ze dne datum částka celkem částka, samotná žalobkyně tvrdí zaplacení částky částka a žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by zaplatil na jistinu více. Proto je žalovaný povinen vrátit částka.
31. Žalovanému byla poskytnuta v souvislosti se smlouvou ze dne datum částka částka, samotná žalobkyně tvrdí zaplacení částky částka a žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by zaplatil na jistinu více. Proto je žalovaný povinen vrátit částka.
32. Žalovaný se ke svým možnostem nijak nevyjádřil, soud proto uložil vrácení částek v obecné pariční lhůtě. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaný v prodlení. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [ASPI ID: JUD774166CZ].
33. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
34. Nad rámec lze podotknout, že soud shledává i další důvody pro neplatnost obou smluv ,a to s ohledem na nepřiměřeně vysoké úroky (sjednaná úroková míra 50,5 % ročně) , případně s ohledem na nepřiměřené neúrokové náklady.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že převážně úspěšné žalovanému v řízení náklady nevznikly. Poměr úspěchu a neúspěchu byl posouzen i s ohledem na uplatněné příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.