Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 90/2025-35

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 773,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 8 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu:

 4 737,01 Kč

 kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 147,06 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024,

 kapitalizovaného úroku ve výši 2 625,92 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 773,01 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení,

 úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 12 225,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 8 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu: 4 737,01 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 147,06 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 2 625,92 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 773,01 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 12 225,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně nabyla pohledávku od společnosti BNP Paribas právnická osoba, se sídlem boulevard adresa, Francie, reg. č. hodnota (dále jen „původní věřitel“), která žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum částku částka na koupi zboží. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v měsíčních splátkách po částka. Strany si sjednaly úrok ve výši 18,11 % ročně. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalobkyně proto využila svého práva a prohlásila úvěr ke dni datum za splatný. Hodnocení úvěruschopnosti žalovaného bylo individuální na základě informací sdělených žalovaným, informací od třetích stran (SOLUS, evidence exekucí a insolvenční rejstřík). Žalovaný uvedl příjem částka, což původní věřitel ověřil z bankovního účtu žalovaného. Výdaje uvedl ve výši částka. Původní věřitel pak stanovil výdaje po zohlednění všech informací ve stejné výši.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci konal jednání dne datum, ze kterého se žalobkyně prostřednictvím zástupce omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedených listin předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Dne datum původní věřitel (pod obchodní značkou jméno FO) a žalovaný uzavřeli smlouvu o klasickém úvěru č. hodnota a na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka na koupi výpočetní techniky ve výši částka. Zprostředkovatelem úvěru byla společnost právnická osoba. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka. Smlouva byla formulářového charakteru a patrně navazovala na žádost žalovaného o poskytnutí úvěru, a proto jsou v ní uvedeny i některé údaje poskytnuté žalovaným – za účelem ověření úvěruschopnosti uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, jeho průměrný měsíční čistý příjem činí částka, jeho měsíční náklady činí částka a nemá jiné finanční závazky. Součástí smlouvy byly Produktové podmínky a Sazebník původního věřitele (žádost/smlouva o klasickém úvěru, produktové podmínky, sazebník). Žalovaný měl v období od června do srpna 2022 pravidelnou mzdu přibližně částka. Další pravidelný příjem činily platby od osob jméno FO a jméno FO, které v souhrnu činily každý měsíc zhruba částka. Každý měsíc byly příjmy a výdaje na účtu žalovaného téměř vyrovnané (výpis z účtu žalovaného za období 6–8/2022). Žalovaný zaplatil na splátkách úvěru celkem částka (výpis transakcí úvěrového účtu). Dopisem ze dne datum žalobkyně informovala žalovaného o odstoupení od smlouvy o úvěru o zesplatnění celé dlužné částky k datu datum (dopis ze dne datum). Dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka zástupcem žalobkyně s tím, že dlužnou částku má uhradit nejpozději do 5 pracovních dnů (předžalobní upomínka ze dne datum vč. podacího archu). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení uplatněné pohledávky žalobkyní (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy č. hodnota).

6. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce hodnotil následovně.

7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

8. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil spornou pohledávku dle a násl. , (dále jen „o. z.“), za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

9. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

10. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ “).

11. Původní věřitel tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaný úvěr. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

12. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci původní věřitel nedostál povinnosti stanovené mu v , jelikož před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice uvedla, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě jím poskytnutých informací, které si následně ověřil, což mělo být zaneseno v žádosti/smlouvě. Soud však musí konstatovat, že k prokázání tvrzení žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele byla předložena pouze žádost/smlouva a výpis z účtu žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Ve smlouvě jsou zaneseny některé údaje ohledně osobních a majetkových poměrech (způsob bydlení, výše měsíčních příjmů a výdajů, rodinný stav, jiné finanční závazky apod.) ovšem tyto již nebyly žádným způsobem ověřeny a žalobkyně toto ani netvrdí, resp. tvrdí, že nahlížela do dlužnických databází vedených třetími subjekty. Dále žalobkyně uvedla, že zaměstnanci původního věřitele byli řádně proškoleni k ověření úvěruschopnosti, ovšem nijak nekomentovala skutečnost, že úvěr byl sjednán zprostředkovatelem Alza CZ, a. s. Není tedy zřejmé, jakým způsobem zprostředkovatel v případě sjednání úvěru vystupoval a zdali povinnost zkoumat úvěruschopnost byla přenesena na něj. Rovněž nelze přehlédnout, že z předložených výpisů z účtu vyplývá, že měsíční mzda žalovaného činila cca částka a ostatní příjmy tvořily platby od fyzických osob bez vysvětlení jejich původu. Zároveň kompletní výdaje ve výši částka měsíčně za situace, kdy žalovaný sám uvedl, že bydlí v nájmu, jsou na první pohled podezřele nízké (nutno zohlednit rovněž výdaje na stravu, věci osobní potřeby apod.). V daném případě se z žádosti/smlouvy a výpisů z účtu podává, že původní věřitel sice získal určité dílčí informace o žalovaném, ovšem ohledně jejich ověření již ničeho nepředložila. Současně nebyla žalobkyně schopna ani doložit potvrzení o tom, že žalovaného lustrovala prostřednictvím tvrzených externích a interních databází.

13. Žalobkyně pak byla ještě před jednáním ve věci soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Ze samotného jednání se pak omluvila a nemohla tedy být poučena podle a 3 o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy.

14. Soud tedy uzavírá, že původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr podle . Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že původní věřitel jako poskytovatel úvěru neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle .

15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalovanému poskytnul částku částka, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil částku částka. K vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , plyne, že lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle .

16. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši částka, když teprve soud za použití s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalovaného určí dobu, v níž bude žalovaný povinen danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu o. z. – nikoliv však dříve.

17. Soud za použití při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalovaného (i s ohledem na jeho deklarovaný příjem pocházející ze zaměstnání), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši částka zaplatil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.

18. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nenáleží ani jednomu z účastníků, neboť jejich procesní úspěch ve věci byl přibližně shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.