Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 89/2025-64

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou, ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 51 235 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 21 235 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení vzniklým zákonnou sazbou z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 5 012,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 648,05 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, s úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 21 235 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení vzniklým zákonnou sazbou z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 5 012,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 648,05 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, s úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 51 235 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa a žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před uzavřením smlouvy, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč úvěruschopnost žalované. Částka 30 000 Kč byla poskytnuta zčásti formou bezhotovostní platby na účet žalované ve výši 29 166 Kč a zčásti formou úhrady pohledávky poskytovatele úvěru za žalovanou ve výši 834 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 53 302 Kč se zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 962 Kč, poslední splátka byla splatná dne 3. 4. 2024. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 30 000 Kč, dlužnou část úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 21 235 Kč, kapitalizované úroky ve výši 648,05 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení vyčíslené do 29. 4. 2024 ve výši 5 012,50 Kč, úrok za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Vycházel z údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě a ověřil je doklady uvedeným v zákaznické kartě, které se předkládají při podání žádosti o úvěr. Původní věřitel je nemá k dispozici. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni.

2. K jednání nařízenému na den datum se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání k jednání bylo doručeno fikcí na adresu bydliště uvedenou v evidenci obyvatel. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalované.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, soud zjistil, že tuto smlouvu žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa, Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, posoudil před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet a na základě tohoto posouzení byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Za zprávy banka., bylo zjištěno, že dne datum byla na účet žalované č. účtu č. účtu připsána od plátce právnická osoba částka 29 166 Kč. Z uzavření smlouvy podepsané oběma smluvními stranami bylo zjištěno, že částka 834 Kč byla použita na úhradu jiného závazku žalované vůči poskytovateli úvěru. Z přehledu transakcí – tabulka umoření vyplývá, že úvěr byl poskytnut datum, avšak v jeho prospěch nebylo uhrazeno ničeho. Ze zákaznické karty ( čl. 24) soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z výpisů z bankovního účtu, vycházel z toho, že žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené, je svobodná, a bydlí v nájemním bytě. Její příjem dle jejího prohlášení činil hodnota Kč měsíčně a výdaje činily hodnota Kč měsíčně. Dále uvedla, že splácí interní splátky ve výši hodnota Kč měsíčně.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni a původní věřitel oznámil postoupení pohledávek žalované dopisem ze datum. Dopisem ze dne 29. 7. 2024 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně, a to ve lhůtě do 13. 8. 2024. Oznámení bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě dne 29. 7. 2024.

5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejichž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen „“) a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované též předložením dokladů ze strany žalované, které se nedochovaly. Z předložených listin je patrno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo provedeno spíše formálně, kdy se poskytovatel úvěru soustředil na její příjmy a nevěnoval patřičnou pozornost výdajům žalované, ač se výdaje v měsíční částce ve výši 2 000 Kč jeví jako zcela nereálné, zvláště, když má žalovaná další vyživovací povinnost (mateřská/rodičovská dovolená). Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována (např. výpisem z účtu, či nahlédnutím do veřejně dostupných rejstříků), ač je patrno, že žalovaná měla ještě jiné závazky, minimálně poskytovateli úvěru. Původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( .) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpala. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalované byla původním věřitelem částka 30 000 Kč poskytnuta bezhotovostní platbou na její účet a úhradou jiného jejího závazku a žalovaná netvrdila a neprokázala, že by ve prospěch této pohledávky něčeho uhradila, soud určil bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Mezi účastníky pak nebyl prokázán spor ohledně možnosti žalované vrátit poskytnutou jistinu. Na platnost postoupení pohledávek nemá vliv jiná právní kvalifikace nároku provedeného soudem. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. I když je smlouva neplatná, tak žalovaná byla ve výzvě zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2024 vyzvána k vrácení dlužné částky do 13. 8. 2024. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého byla v řízení převážně úspěšná žalovaná. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Žalované však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).