Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 115/2025-36

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupen Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

Datum narození advokáta

bytem Adresa advokáta

o zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 531 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 531 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 2.2.2024. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 16 000 Kč na účet a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 30 dnů, tj. do 3.3.2024. Žalovaný dluh nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh neuhradil nic ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že vycházela z tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích a z lustrace v CEE, ISIR a SOLUS, NRKI a BRKI, nicméně nedisponuje příslušnou dokumentací ani o jím tvrzených příjmech a výdajích, ani ohledně výsledků lustrací.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 20.6.2025, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba a žalovaný spolu dne 2.2.2024 uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému vyplacena na účet č. č. účtu částka 16 000 Kč (smlouva o úvěru, doklad o zaslání částky na účet). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 3.3.2024 (smlouva o úvěru). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 17.8.2024 (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, oznámení o postoupení, podací lístek). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 6.4.2024).

6. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh cokoliv uhradil.

7. Žalobkyně pak ani přes písemnou výzvu soudu nedoložila, z čeho vycházela její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného; uvedla, že ani není schopna žádné důkazy k procesu posuzování úvěruschopnosti předložit.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané, neboť k tomu žalobkyně neuváděla jak konkrétnější tvrzení ( z jakých příjmů a výdajů žalovaného vycházela), tak k tomu nedoložila ani žádné důkazy (např. že by provedla příslušné lustrace). Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..

15. Žalobkyni tak v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru vyplacena částka 16 000 Kč.

16. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 16 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 500 Kč, jež se mu jevily jako splátky přiměřené.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná z 84% (neúspěšná byla ohledně úroku z prodlení, který v kapitalizované výši od 4.3.2024 do 20.6.2025 činí 3 059 Kč) a proto jí náleží náhrada nákladů odpovídající jejich 68% (úspěch – neúspěch). Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právního zástupce žalobce provedené do podání žaloby a učiněné do 31.12.2024 po 300 Kč/úkon (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka), dále náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč a 21 % DPH. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s s ohledem na formulářový charakter žaloby. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši 2 252 Kč a náleží jí jejich náhrada ve výši 1 531 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.