Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 384/2024-39
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 50 394,23 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , části zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba. (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvou o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka, která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši částka, kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 14 měsíčních splátek po částka. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši částka s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení vyčísleného do datum ve výši částka. Žalobu odůvodnila dále tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum smlouvou o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka, která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši částka, kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 14 měsíčních splátek po částka. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši částka s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se tak vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení vyčísleného do datum ve výši částka. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením obou smluv ověřoval schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet, a to na základě skutečností uvedených v žádostech žalovaného o úvěr, které byly následně ověřovány z výpisů z běžného účtu žalovaného. Výdaje žalovaného byly zkoumány rovněž z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Sjednané poplatky za poskytnutí úvěru, za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek představují paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, a tudíž se na ně nevztahuje požadavek přiměřenosti. Všechny poplatky, stejně jako úroky, byly uvedeny přímo ve smlouvách, na jejich prvních stranách, každý z nich samostatně jednou zcela jednoznačnou částkou, obsaženou hned pod sjednanou částku úvěru a byly zde uvedeny stejnou formou a stejně výrazně jako výše úvěru. Dále byly výše RPSN úvěrů sjednány na druhé straně smlouvy v čl. Splatnost a výše úvěru. Žalovanému tak bylo ihned zřejmé, kolik činí jeho celkové závazky vyplývající z obou úvěrových smluv.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno soudem Anonymizováno Anonymizováno v oddílu Anonymizováno, vložka Anonymizováno, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostním převodem částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 %.
5. Z transakční historie úvěru soud zjistil, že na smlouvu o úvěru č. hodnota uhradil žalovaný žalobkyni dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.
6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostním převodem částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 %.
7. Z transakční historie úvěru soud zjistil, že na smlouvu o úvěru č. hodnota uhradil žalovaný žalobkyni dne datum částku částka.
8. Ze žádosti o úvěr a výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval příjmy a výdaje žalovaného před poskytnutím zápůjčky.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřely tuto smlouvu, jejímž předmětem je mj. postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovaným, vyplývajících z obou smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni a zároveň jej vyzval k zaplacení částek ve výši částka a částka.
11. Z výzev k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum s podacím lístkem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení celkem částka do dne datum, přičemž tuto výzvu odeslal žalovanému dne datum.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal obě shora uvedené smlouvy o úvěru za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti předmětných smluv o úvěru soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl podle každé z těchto smluv hradit vedle poskytnuté jistiny ve výši částka dále částku částka, které byly označeny jako řádné úroky a poplatky. Poplatky jsou sice v obou úvěrových smlouvách rozděleny na tři části (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), nic to však nemění na tom, že uvedené poplatky přestavují skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. To je patrné i z té skutečnosti, že ačkoli žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o úvěru v rozestupu pěti měsíců, kdy bylo zřejmé, že většina splátek bude moci být žalovaným uhrazena pro obě smlouvy současně, a zároveň, že úvěrovanému vzniká s každým takovým výběrem fixní výdaj, a výše poplatku za hotovostní inkaso splátek by tedy měla být svojí výší vázána na počet splátek, tak v obou případech činil tento poplatek 18 % z jistiny dluhu. Soudu je z úřední činnosti známo, že v případě úvěrových smluv uzavíraných právním předchůdcem žalobkyně se výše poplatků odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a představuje tak skrytý úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok v souhrnné výši téměř 90 %, přičemž RPSN u každé předmětné smlouvy činila 272,44 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na toto rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno požadovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v roce 2022 cca 10 % ročně, stejně tak jako RPSN v uvedeném roce. Ve věci spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř 4 násobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat, přičemž žalobkyně k dotazu soudu žádné takové mimořádné okolnosti ani netvrdila. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní (formulářovou smlouvu), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání každé jednotlivé úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na každou jednotlivou úvěrovou smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne datum sp. zn. spisová značka). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo.
20. Soud posoudil obě doložené úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., když podle § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku v celkové výši částka. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku částka a v tomto rozsahu proto bylo podané žalobě vyhověno. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 obč. zák. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne datum, která byla žalovanému odeslána téhož dne a ve které byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do datum. Protože z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil, vyplývá, že žalovaný na svůj dluh ani poté ničeho neuhradil, ocitl se žalovaný dne datum v prodlení a od tohoto data byl tedy soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
21. Co do zbytku žalované částky nezbylo soudu s ohledem na uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, žádné náklady řízení mu však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.