Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 239/2024-73
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 35 930 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka,
s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky částka jdoucím od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, jdoucím od , datum, do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba. došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v dne uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši částka, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, dále úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit dne datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední splátku uhradil dne datum. Po uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části v celkové dlužné částky. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek požadovala žalobkyně taktéž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 %. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úrok za období od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení od prodlení do datum ve výši částka. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k jejímu uhrazením upomínán předžalobní upomínkou.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši ve výši částka, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný řádně a včas sjednané splátky nehradil, naposledy uhradil dne datum částku částka. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení neuhrazené jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonný úrok z prodlení jdoucí od prodlení do datum ve výši částka. Žalobkyně vyzývala žalovaného v rámci předžalobní upomínky k uhrazení dlužné částky, ale žalovaný neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listin má soud za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy úvěru ze dne datum má soud za prokázané tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy ohledně podmínek k této smlouvě, přičemž na mimo tvrzení žalobkyně ze smlouvy vyplynulo, že RPSN byla stanovena ve výši 272,44 %. Z výpisu splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil v souvislosti s peněžní hotovostí ve výši částka celkem částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, přičemž z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení informován. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázané tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka, kdy nad rámec tvrzení žalobkyně v žalobě soud zjistil, že RPSN byla uvedena ve výši 272,44 %. Z přehledu uhrazených splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků ve výši částka celkem částku částka. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, kdy z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení písemně informován. Předžalobní výzvou ze dne datum se žalobkyně domáhala uhrazení dlužných částek, kdy z podacího lístku bylo prokázáno, že výzva s výzvou k plnění do datum byla žalovanému odeslána dne datum.
6. Podle § 2395 Občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 588 Občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě soud uvádí, že na předmětné smlouvy o úvěru je nutné nahlížet jako na neplatné právní jednání s ohledem na jejich obsah. V situaci, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka (smlouva ze dne datum) s tím, že žalovaný měl během 14 měsíců mimo částky částka taktéž uhradit žalobkyni částku částka, dle názoru soudu účelově rozdělenou do jednotlivých poplatků, kdy na tyto poplatky nelze nahlížet jinak než na úrok, nelze dospět k jinému závěru, že se v žádném případně nejedná o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten úvěrující, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. Pokud soud z úřední činnosti zjistil, že úroková sazba v daném období činila dle řady ARAD 23,85 %, přičemž se jednalo o úvěr z kreditních karet, tedy o úvěr i vyšší možnou sazbou, pak je zcela zřejmé, že sjednaný úrok ve výši 72% ročně je sjednán jako nemravný a vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je sjednání úroku, je nutno na celý závazkový vztah nahlížet jako na absolutně neplatný. V daném případě má soud za to, že úvěrující zneužil tísně žalovaného a požadoval po něm nepřiměřené částky, čemuž nelze přiznat soudní ochranu.
9. Stejný závěr soud učinil ve vztahu ke smlouvě ze dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši částka, přičemž žalovaný měl za dobu 14 měsíců vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku částka. I v tomto případě se jedná o ujednání o úroku, který je nepřiměřený, kdy v daném období činila dle řady ARAD nejvyšší úroková sazba 23,89 % a pak je zcela zřejmé, že si sjednaný úrok 72 % ročně je nemravný.
10. Soud tak vyhodnotil závazkové vztahy mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, kdy bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka částka, přičemž žalovaný uhradil částku částka, výše bezdůvodného obohacení tak činí částka. V případě smlouvy ze dne datum k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaného nedošlo, kdy žalovaný uhradil vyšší částku, než která mu byla poskytnuta. Soud tak žalobě vyhověl co do částky částka. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení, kdy počátek prodlení soud váže ke dni datum, kdy bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum, v souladu s § 573 Občanského zákoníku tak došlo k domněnce dojití zásilky dne datum, kdy dle výzvy nejpozději dne datum měl žalovaný plnit a pokud tak neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku ). Co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval tak, že žádnému z účastníků náklady a práva na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť nebylo zjištěno, že by převážně úspěšnému žalovanému nějaké náklady vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.