Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Co 121/2025-92

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o vyklizení bytu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 12. 2024, č. j. -44

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 359,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 359,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně.

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen ,,soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyklidit byt č. Anonymizováno, vymezený podle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se ve druhém nadzemním podlaží v domě č. p. Anonymizováno (adresa adresa), sestávající z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství, stojící na pozemku parc. č. hodnota, v obci adresa zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, Katastrálním pracovištěm adresa, pro obec, část obce a katastrálním území adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17 089 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (výrok II).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 1. 9. 2018 žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému k užívání svou bytovou jednotku č. Anonymizováno, o velikosti 1+1 a výměře 28 m². Byt se nachází ve druhém nadzemním podlaží budovy čp. Anonymizováno v adresa. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 1. 9. 2020. Následně byl nájem prodloužen do 30. 6. 2024. Krátce před uplynutím doby nájmu žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu s tím, že je připraven domáhat se vyklizení soudní cestou. Dne 7. 9. 2024 se žalobce za přítomnosti pana jméno FO dostavil k bytu žalovaného s úmyslem byt převzít, avšak bezvýsledně. Po uplynutí doby nájmu zástupkyně žalobce vyhotovila další výzvu k vyklizení bytu adresovanou žalovanému. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že vedle shora zmíněné smlouvy uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou.

3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně v řízení, v němž se žalobce domáhá vyklizení předmětného bytu, vycházel z ustanovení (dále jen ,,o. z.“), a uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu bytu (podle a a násl. o. z.); vzhledem k tomu, že účastníci nájem sjednali na dobu určitou včetně dodatků, jimiž byla tato doba prodloužena, nájem skončil uplynutím doby. Žalovaný od té chvíle užívá byt bez právního důvodu a žalobce se proto může s úspěchem domáhat ochrany svého vlastnického práva. Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle , (dále jen ,,“) a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, přičemž při stanovení výše tarifní hodnoty vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém uvedl, že ,,je trestán vystěhováním proto, že odmítl majiteli bytu udělat koupelnový pojistný podvod“. Zároveň zopakoval, že byl nucen podepsat a vrátit majiteli bytu nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Její existenci může dokázat jen nepřímými důkazy, a to vzájemnou komunikací a inzerátem na prodej bytu, kde je uvedeno, že má standartní výpovědní lhůtu, která je, dle žalovaného, u smluv na dobu neurčitou.

5. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřil. Při odvolacím jednání k odvolání uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné. Popřel, že by žaloba měla být pomstou žalobce za to, že se žalovaný odmítl podílet na pojistném podvodu, uvedené tvrzení žalovaného nebylo v řízení ničím prokazováno. Důvodem ke skončení nájemní smlouvy bylo uplynutí doby, na níž byla sjednána a narušená platební morálka žalovaného, který dlouhodobě neplatí spotřebu energií a ani neplatil ke konci nájemního vztahu sjednané nájemné. Žalobce zároveň popírá, že by mezi účastníky byla uzavřena i nájemní smlouva na dobu neurčitou. Konečně žalovaný k tomuto svému tvrzení, žádný relevantní důkaz nepředložil. Tvrzení žalovaného jsou zcela účelová. Žalovaný do dnešního dne předmět nájmu nevyklidil, nehradí náklady spojené s užíváním bytu, k čemuž žalobce předložil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 30. 12. 2024, č. j. -13, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na platbách za období od února 2024 do 30. 6. 2024 celkem 45 350 Kč s příslušenstvím. Žalobce proto navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání mu práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas ( a contr., , ), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení a a 5 a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně uvedených v bodě 3. napadeného rozsudku, která považuje za úplná a správná. Ve stručnosti proto odvolací soud odkazuje i na skutkový závěr soudu prvního stupně tak, jak byl shrnut i v bodě 2. tohoto rozsudku.

8. Odvolací soud souhlasí s právním hodnocením věci soudem prvního stupně, uvedeným v bodech 4.-7. napadeného rozsudku, a i zde pro stručnost na jeho přiléhavé odůvodnění odkazuje.

9. Podle § 1040 odst. 1 o. z., ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, v případě nemovitých věcí se může domáhat vyklizení.

10. Zásadní pro rozhodnutí ve věci, tedy zda žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, jak tvrdí žalobce, bylo posouzení platnosti nájemní smlouvy předložené žalobcem, uzavřené dne 1. 9. 2018 a posouzení doby, na kterou byla uzavřena. V řízení bylo prokázáno, že citovaná a žalobcem předložená nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 1. 9. 2020 a následně prodlužována až do 30. 6. 2024. Uzavření této nájemní smlouvy konečně ani žalovaný nerozporoval. Zásadní námitkou žalovaného, a to i odvolací námitkou, bylo jeho tvrzení o uzavření nájemní smlouvy se žalobcem na dobu neurčitou. Žalovaný před soudem prvního stupně tvrdil, že tuto smlouvu na dobu neurčitou podepsal, ale byl „nucen“ její písemné vyhotovení po podpisu vrátit žalobci. Soudem prvního stupně byl žalovaný řádně poučen, že své tvrzení ohledně uzavřené smlouvy na dobu neurčitou musí v řízení prokázat ( ). Žalovaný navrhl důkazy (které zopakoval i v podaném odvolání), a to inzerát ze dne 5. 12. 2020 a e-mailovou komunikaci účastníků ze srpna 2018.

11. Soud prvního stupně navrhované důkazy provedl a správně uzavřel, že tyto důkazy tvrzení žalovaného o uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou neprokazují.

12. Pokud je v žalovaným odkazovaném inzerátu uvedena „standartní výpovědní doba“, ničeho to neprokazuje stran charakteru uzavřené nájemní smlouvy. Pojem standartní výpovědní doba se uplatňuje jak pro nájemní smlouvy na dobu určitou, tak na dobu neurčitou, jak vyplývá z ust. § 2288 o. z. Pokud pak žalovaný odkazoval na vzájemnou komunikaci účastníků, tato je ze srpna 2018 a předchází samotnému uzavření nájemní smlouvy. Tedy, jak správně uzavřel soud prvního stupně, z této komunikace vyplývá toliko, že účastníci před uzavřením nájemní smlouvy jednali i o možnosti uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou. V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný užívá předmětný byt, který je nyní ve vlastnictví žalobce, bez právního důvodu od 1. 7. 2024 doposud.

13. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle , a to včetně výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, které byly správně vyčísleny.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití , podle a za situace, kdy žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný a náleží mu tak právo na náhradu odvolacího řízení, a to za 1 úkon právní služby (účast u odvolacího jednání dne 16. 7. 2025) vycházeje z tarifní hodnoty 10 000 Kč podle advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč, 1 náhrada hotových výloh 450 Kč podle 13 odst. 3 advokátního tarifu v platném znění a 21 % DPH jehož je zástupkyně žalobce plátcem, tj. celkem 2 359,50 Kč.

15. Lhůta k plnění byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku, místo plnění podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Dovolání je přípustné, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.