Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 12/2025-48
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno
o 153 896,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 153 896,57 Kč s úrokem ve výši 7,6 % ročně z částky 152 883,24 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 152 883,24 od 1. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 414 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 153 896,57 Kč s úrokem ve výši 7,6 % ročně z částky 152 883,24 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 152 883,24 od 1. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 414 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 153 896,57 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 19. 4. 2022 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru ze stavebního spoření č. hodnota. Žalovaný mohl čerpat úvěr do výše 160 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména na základě jeho příjmů a výdajů a dále lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpanou část úvěru s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil, tak žalobkyně celou část úvěru zesplatnila ke dni 31. 12. 2023. Žalobkyně se tak domáhá: jistiny 158 896,57 Kč, smluvního úroku do zesplatnění ve výši 6 013,33 Kč, smluvního úroku po zesplatnění ve výši 7,60 % ročně. Žalobkyně dne 31. 12. 2023 provedla započtení částky 12 550,07 Kč z vkladového účtu č. hodnota. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne 9. 10. 2024. Žalovaný uhradil dále částku 5 000 Kč dne 4. 3. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 160 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaného č. hodnota. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 7,60 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 35 měsíčních splátkách ve výši 2 450 Kč. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10 % z nezaplacených částek. V případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. V žádosti uvedl žalovaný svůj čistý měsíčním příjem ve výši 26 605 Kč, což bylo doloženo výpisem z účtu žalovaného č. č. účtu od 1. 1. 2022 do 21. 3. 2022. Z potvrzení o příjmu ze dne 25. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba a průměrný čistý měsíční příjem činil 24 015 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem: 26 007 Kč v prosinci 2021, 26 606 Kč v lednu 2022 a 22 793 Kč v únoru 2022. Z evropského standardizovaného informačního přehledu soud zjistil parametry úvěru. Ze souhlasu s rekonstrukcí soud zjistil, že Jméno žalovaného, nar. datum udělil tento souhlas ohledně domu č. hodnota.
4. Z žádosti o čerpání ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný požádal o vyplacení celé částky na účet č. č. účtu. Z oznámení ze dne 5. 5. 2022 soud zjistil, že částka 160 000 Kč byla odeslána na uvedený účet žalovaného dne 2. 5. 2022.
5. Z dopisu ze dne 12. 1. 2023 a 13. 7. 2023 soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno zvýšení úrokové sazby s účinností dne 1. 1. 2023 na 7,00 % ročně a dne 1. 7. 2023 na 7,60 % ročně. Z přehledu meziúvěrového účtu soud zjistil výši úvěru a jeho splácení. Z přehledu vkladového účtu soud zjistil výši naspořené částky ve výši 12 550 Kč.
6. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 24. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 24 438,64 Kč do 31. 12. 2023 s upozorněním na možnost zesplatnění. Z oznámení o odstoupení ze dne 3. 1. 2024 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 12. 2023 ve výši 158 896,57. Z výzvy k plnění ze dne 9. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 180 295,95 Kč do 16. 10. 2024.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne 19. 4. 2022 smlouvu o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše úvěrového limitu 160 000 Kč. Žalovaný vyčerpal úvěr v celé výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 7,60 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována zejména oproti výpisu z jeho běžného účtu.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o účtu a o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla částku 160 000 Kč, ale žalovaný dosud neuhradil celou částku. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména tím, že měla přehled o příjmech a výdajích na účtu žalovaného a dále lustrací v bankovních i nebankovních databázích. Žalobkyně zjistila, že žalovaný disponoval dostatečnou platební kapacitu, což pro možnou splátku ve výši 826,67 Kč dostačovalo. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 153 896,57 Kč (jistina, poplatky). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 1. 1. 2024, soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 152 883,24 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 7,60 % ročně z částky 152 883,24 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzvy a návrh ve věci samé) ve výši 3 x 7 220 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 4 738 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 116 Kč, celkem 33 414 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.