Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 14/2025-21

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 12 871,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr až do výše částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných splátkách. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. č. účtu, a to dne datum ve výši částka. Žalovaný si v rámci smlouvy rovněž sjednal službu „Presto“ za poplatek ve výši částka. Na jistinu žalovaný uhradil dne datum částku částka. K vypovězení smlouvy ze strany žalobkyně došlo dne datum z důvodu nehrazení splátek žalovaným. Žalovaná částka se skládá z částky částka (jistina), částky částka (poplatek za vyplacení úvěru), částky částka (smluvní úrok) a částky částka (poplatek za službu „Presto“). Žalobkyně se rovněž domáhala smluvní pokuty ve výši částka. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota. Na základě této smlouvy se zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za službu „Anonymizováno“ ve výši částka a smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 0,1 % denně. RPSN činilo 2046 % a jednotlivé splátky byly splatné 30. dne ode dne poskytnutí úvěru (viz smlouva č. hodnota, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, Předpis denních splátek, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky).

5. Žalobkyně si ověřila identitu žalovaného skrze bankovní identitu (viz autorizace ověřené totožnosti, Anonymizováno výpis).

6. Žalovaný uvedl, že žije ve společné domácnosti s další osobou, jež má vlastní příjem. Na bydlení měsíčně vydá částku částka, další nezbytné výdaje činí částku částka, ostatní nezbytné výdaje činí částka. Jeho čistý měsíční příjem činí částka. Jeho disponibilní příjem (po odečtení rezervy pro výdaje a minimálních výdajů) činí částka (viz Výpis o posouzení úvěruschopnosti, dokument s názvem „Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“, Identifikované příjmy).

7. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku částka (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

8. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (viz výzva ze dne datum).

9. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne datum (viz předžalobní upomínka ze dne datum s podacím lístkem ze stejného dne).

10. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota. Na základě této smlouvy se zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr až do výše částka. Dne datum poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný, při zjišťování jeho úvěruschopnosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částku částka, náklady na bydlení činí částka, další výdaje částku částka. Disponibilní příjem tak činí částka. Uvedené informace neměla žalobkyně od žalovaného ničím podložené. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Soud uvedenou smlouvu kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle ust. 2395 , (dále jen „o. z.“). Žalovaný, na straně úvěrovaného, smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (ust. o. z.) a žalobkyně, na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele (ust. a ust. a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu , o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud se primárně zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy.

13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel (v tomto případě žalobkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (v tomto případě žalovaného). A to na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně pak poskytne úvěr jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti daný úvěr splácet. Žalobkyně měla posuzovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o její finanční a ekonomické situaci (ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

14. Pokud je úvěr poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout i bez návrhu. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

15. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice ve své žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žadatele (myšl. žalovaného), nicméně toto zkoumání nebylo řádné. Žalobkyně soudu uvedla informace o žalovaném, o jeho příjmech a odhadovaných výdajích. Uvedené informace však neměla ničím podložené a vycházela tak jen z pouhých tvrzení žalovaného. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti tak žalobkyni chybí kromě dokladů o jeho příjmech (např. výplatní pásky, výpisy z účtu) rovněž i doklady o jeho výdajové stránce, např. doklady o výši plateb za bydlení, výpisy z účtu a jiné (v případě nájmu např. nájemní smlouva). Žalobkyně však v projednávaném případě neměla žádné informace ohledně jak příjmové, tak i výdajové stránky žalovaného a nemohla tak učinit informovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.

16. V tomto směru lze žalobkyni odkázat na již bohatou judikaturu soudů vyššího stupně, jako např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde se mimo jiné uvádí, že „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit“. Stejně tak v této projednávané věci žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z ničím nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Fakt, že žalovaný prošel externími databázemi dlužníků bez záznamu na věci ničeho nemění. Rovněž lze žalobkyni odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka), kde se uvádí, že „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“. Rovněž lze odkázat na Usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Zde se uvádí, že hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr vyžaduje porovnání příjmové a výdajové stránky dlužníka. Jak příjmy, tak výdaje musí být pro účely posouzení úvěruschopnosti zjištěny. Pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti nestačí. Soud si je vědom, že citovaná judikatura míří na dnes již neplatnou právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně uvedené požadavky na poskytovatele úvěrů se nezměnily ani v kontextu nové právní úpravy. Uvedená rozhodnutí tak jsou aplikovatelná i na projednávanou věc.

17. V otázce splatnosti dlužné částky soud vycházel jak z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ale i z dostupné judikatury vyšších soudů. V citovaném ustanovení se uvádí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu tohoto ustanovení soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde se uvádí, že „Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud“. Lze tak uzavřít, že pokud je úvěrová smlouva neplatná z důvodu, že poskytovatel nezkoumal řádně úvěruschopnost spotřebitele, není spotřebitel v prodlení se splácením svého závazku, ale splatnost je mu určena až soudem, a to dle jeho možností.

18. Soud tak dospěl k závěru, že uvedená smlouva je neplatná dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z toho důvodu, že žalobkyně nezkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z nepodložených informací poskytnutých žalovaným. Smlouva byla shledána neplatnou jako celek. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení poplatku ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za službu „presto“ ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Smluvní úroky z prodlení, poplatky a pokuta byly zamítnuty na základě neplatnosti úvěrové smlouvy (viz bod 15 a 16 tohoto rozsudku). Zákonný úrok z prodlení byl zamítnut s ohledem na to, že žalovaný dosud není v prodlení se splácením svého dluhu (viz bod 17 tohoto rozsudku). Soud tak žalobkyni přiznal pouze nesplacenou část poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka, a to ve lhůtě 3 dnů. Tuto lhůtu soud stanovil s ohledem na výši přiznané částky (výrok I a II tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , a to tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnější byl žalovaný, nicméně vzhledem k tomu, že mu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.