Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Co 60/2025-65

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci

žalobkyně: Česká republika – Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

s adresou pro doručování: adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o částku 51.227 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 2. 2025, č. j. -46

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:

Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 25.599 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.295 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 25.599 Kč.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.295 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 51.227 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 26. 10. 2022 do zaplacení. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částku 27.663 Kč.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s námitkou nesprávných skutkových zjištění a vadného právního posouzení věci. Brojila především proti závěru, že neprokázala svá tvrzení o užívání garáží žalovaným v době od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 a o tom, že žalovaný v garážích neměl uskladněny své věci; podle závěru okresního soudu byly v garážích umístěny věci náležející otci žalovaného tituly před jménem jméno FO, jeho rodinným příslušníkům a věci třetích osob. Z těchto důvodů prý nebylo možno zavázat žalovaného k zaplacení žalované částky představující náhradu za užívání garáží bez právního důvodu. Proti těmto závěrům žalobkyně namítala: Nemovité věci náležely původně do společného jmění manželů tituly před jménem jméno FO a jméno FO. Ke dni 27. 11. 2019 nabyla podíl k nemovitým věcem, včetně garáží, žalobkyně na podkladě právní moci rozsudku vydaného v trestním řízení vedeném proti otci žalovaného. Žalobkyně není schopna prokázat, že žalovaný byl vlastníkem movitých věcí uskladněných v předmětných garážích, neboť žádný veřejně přístupný seznam vlastníků movitých věcí není veden. Předpokládala, že věci v garážích uskladněné náležejí tituly před jménem jméno FO nebo jeho rodinným příslušníkům. Ohledání garáží provedla za účasti advokáta žalovaného a požádala o úhradu za jejich užívání bez právního důvodu žalovaného, který se k vlastnictví věcí přihlásil. Vycházela z jeho prohlášení učiněného v průběhu místního šetření dne 2. 7. 2021, že je vlastníkem věcí uskladněných v garážích. Žalovaný své vlastnické právo k tam umístěným movitým věcem „nerozporoval“ ani po výzvě k peněžnímu plnění ze dne 18. 10. 2022. V soudních řízeních o finanční náhradu za užívání jiných garáží vedených proti jméno FO a jméno FO žalobkyně uspěla. Ačkoli není v jejích možnostech prokázat, že žalovaný je vlastníkem movitých věcí umístěných v garážích, jmenovaný garáže užíval bez právního důvodu, neboť byl minimálně jakýmsi správcem těchto věcí. Vlastnické právo k věcem není jedinou podmínkou užívání garáže bez právního důvodu. Žalovaný byl navíc v přímém příbuzenském vztahu s předcházejícím vlastníkem garáže. Své vlastnické právo k movitým věcem deklaroval a s věcmi nakládal, resp. vyzvedával je z garáže. Žalobkyně podala žalobu v rámci plnění povinností podle Domáhala se změny rozsudku tak, že soud její žalobě v celém rozsahu vyhoví.

3. Žalovaný obsahem vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Při řešení otázky, kdo byl vlastníkem movitých věcí umístěných v obou garážích, vycházela žalobkyně z údajného prohlášení žalovaného u místního šetření dne 2. 7. 2021, tj. v době, kdy tituly před jménem jméno FO vykonával ve věznici trest odnětí svobody. Stalo se tak v průběhu protiepidemiologických opatření při pandemii choroby Covid 19. Žalobkyně tehdy vyzvala rodinné příslušníky jméno FO ke zpřístupnění garáží a k pořízení fotodokumentace jejich interiéru, neboť státním zaměstnancům nebylo doporučeno účastnit se takových úkonů. Jméno žalovaného vystupoval v jiném postavení než manželé právnická osoba jméno FO, kteří byli původními vlastníky nemovitostí. Žalovaný byl přítomen v průběhu místního šetření u garáží dne 2. 7. 2021, avšak jakýmkoli tehdejším vlastním prohlášením nemohl nabýt vlastnické právo k tam uskladněným věcem. Osoba vlastníka byla žalobkyni známa. Svědkové jméno FO a jméno FO svou výpovědí nepodpořili žalobní tvrzení o vlastnickém právu žalovaného k věcem uskladněným v garážích.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem dle , se závěrem, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

8. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu a s jeho závěrem o skutkovém stavu uvedenými v odstavcích 4. – 13. a 16. odůvodnění napadeného rozsudku. Tam vyjmenované skutečnosti plynou z provedených důkazů. Tvrzení o těchto skutečnostech byla mezi účastníky zčásti nesporná. Krajský soud proto neměl důvod na skutkových závěrech okresního soudu cokoli měnit.

9. Výhrady neměl ani k právním závěrům vyjádřeným v odstavci 19. odůvodnění napadeného rozsudku, přijatým na podkladě zjištěných skutečností a za použití výše cit. ustanovení. Žalobkyně nebyla k žalobě podle § 2991 a násl. o. z. aktivně legitimována. V řízení neprokázala a ani netvrdila, že to byl žalovaný, kdo konkrétně označené věci (ať už patřily jemu nebo třetím osobám) do garáží umístil a užíval garáže po vymezenou dobu k jejich uskladnění. Neprokázala a netvrdila, v jakém rozsahu garáže k uskladnění věcí po uvedenou dobu užíval. Podle výsledků dokazování se v garážích nacházely věci ve vlastnictví jméno FO a věci třetích osob, nikoli věci žalovaného. Žalovaný pouze obstaral převzetí věcí v souvislosti se zpřístupněním obou garáží a byl tehdy přítomen u místního šetření konaného dne 2. 7. 2021. V jeho průběhu se k věcem ve dvou garážích „hlásil“ (dle výpovědi svědkyně jméno FO) a zprostředkoval předání některých z těchto věcí třetím osobám. To ovšem nezakládá jeho vlastnické či jiné právo k věcem. Žalovaný tedy nebyl osobou, která věci do garáže uložila a v době od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 garáž užívala k jejich uskladnění (nad rámec spoluvlastnického podílu jméno FO k pozemkům, jejichž součástí byly garáže). Žalobkyně tedy neprokázala, že to byl žalovaný, kdo po uvedenou dobu garáž popsaným způsobem užíval. Nemohla proto uspět se žalobou o peněžní náhradu za užívání věcí bez právního důvodu podanou proti žalovanému.

10. S těmito závěry byl rozsudek okresního soudu podle v odstavci I. výroku o věci samé jako věcně správný potvrzen.

11. V odstavci II., tedy v nákladovém výroku, bylo nutno prvostupňový rozsudek podle změnit. O náhradě nákladů řízení v poměru mezi účastníky okresní soud rozhodl za použití přiléhavého ustanovení, , a správně zavázal procesně neúspěšnou žalobkyni k náhradě nákladů protistraně. S výší nákladů okresním soudem vyčíslenou krajský soud nesouhlasil.

12. K účelným nákladům žalovaného za řízení v prvním stupni náleží odměna advokáta za 6 úkonů právní služby v sazbě po 3.180 Kč, tj. 19.080 Kč (podle . vyhl. č. , za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření k předžalobní výzvě k plnění, za vyjádření k žalobě ze dne 9. 2. 2023, za vyjádření ze dne 5. 12. 2024 podané v reakci na repliku žalobkyně a za účast u jednání soudu ve dnech 13. 11. 2024 a 13. 2. 2025), paušální náhrada, kterou žalovaný účtoval za stejných 6 úkonů v sazbě po 300 Kč, tj. 1.800 Kč (podle cit. vyhl.), paušální náhrada za účast u jednání dne 21. 7. 2023, které bylo odročeno po přerušení řízení bez projednání věci, ve výši ½, podle věta první před středníkem cit. vyhl., tj. 1.590 Kč, cestovné za dopravu advokáta ke třem výše uvedeným jednáním, pokaždé v částce 643 Kč, tj. 1.929 Kč, a náhrada za čas promeškaný v souvislosti s těmito cestami za 12 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1.200 Kč, podle cit. vyhl., souhrnně 25.599 Kč.

13. Podle a je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, který zcela uspěl rovněž v odvolacím řízení, na náhradě odvolacích nákladů částku 8.295 Kč. K odvolacím nákladům žalovaného patří odměna advokáta za 2 úkony v sazbě po 3.180 Kč, tj. 6.360 Kč (za vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání), paušální náhrada za stejné dva úkony po 450 Kč, tj. 900 Kč, podle cit. vyhl., ve znění vyhl. č. , účinném od 1. 1. 2025, cestovné v částce 435 Kč a náhrada za promeškaný čas za 4 započaté půlhodiny po 150 Kč, tj. 600 Kč, podle výše cit. vyhl. Advokát žalovaného cestoval k odvolacímu jednání z místa svého sídla, tj. z adresa a zpět na vzdálenost 52 km vozidlem tov. zn. název s průměrnou spotřebou 7,2 l/100 km benzinu Natural 95 v ceně 35,80 Kč/1 l podle vyhl. č. , při základní náhradě 5,80 Kč/1 km dle posledně cit. vyhl.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné podle Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat podle jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.