Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 97/2025-18

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 31 666 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 698 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do

- částky ve výši 4 589 Kč

- s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025

- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení

b) částky ve výši 2 379 Kč

c) částky ve výši 300 Kč

d) částky ve výši 1 497 Kč

e) částky ve výši 1 203 Kč,

zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 543 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 698 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky ve výši 4 589 Kč- s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do zaplaceníb) částky ve výši 2 379 Kčc) částky ve výši 300 Kčd) částky ve výši 1 497 Kče) částky ve výši 1 203 Kč,zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 543 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne 10. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 31 666 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 3. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalovaného a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky, v žádosti uvedené jako celková cena úvěru ve výši 40 000 Kč, žalobkyni vrátí v pravidelných 25 splátkách po 1 600 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně. Splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 6. 2024. K uzavření smlouvy mezi stranami došlo elektronickou formou tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč zaslanou žalovaným na účet žalobkyně č. č. účtu pod variabilním symbolem, kterým bylo číslo úvěrové smlouvy. Žalovaný nesplácel žalobkyni úvěr v dohodnutých splátkách řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 25. 12. 2024. Písemné oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému odesláno dne 25. 12. 2024. Součástí oznámení o zesplatnění úvěru byla i předžalobní výzva. Žalobkyně žalovaného před odesláním předžalobní výzvy písemně upomínala dne 26. 10. 2024 a dne 26. 11. 2024. Žalovaný je ke dni podání návrhu v prodlení s částkou ve výši 28 666 Kč (sestávající z neuhrazených dlužných splátek ve výši 5 398 Kč a ze zesplatněné části jistiny ve výši 23 268 Kč; dlužné splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 379 Kč a z dluhu na jistině ve výši 3 019 Kč). Celková dlužná částka tak činí 26 287 Kč (23 268 Kč+3 019 Kč) a úroky činí 2 379 Kč. Žalobkyně požaduje krom dlužné jistiny (26 287 Kč) a dluhu na úrocích (2 379 Kč) i smluvní úrok, dohodnutý mezi stranami ve výši 28,17 % ročně z dosud neuhrazené jistiny, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025. Od 27. 3. 2025 do zaplacení požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 26 287 Kč. Od 26. 12. 2024 do zaplacení pak požaduje zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku 300 Kč představující dluh na účelně vynaložených nákladech (za každou odeslanou upomínku částku 100 Kč, tj. 3x100 Kč), částku 1 497 Kč představující dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky (3x499 Kč) a částku 1 203 Kč představující dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění.

2. K ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu uvedla, že využila veřejně dostupné informace, jako např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze Českého statistického úřadu. Dále vycházela z údajů veřejných registrů a rejstříků jako je insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí, z výpisu z registru REPI a z údajů, které žalovaný sám žalobkyni uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr.

3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, po celou dobu řízení byl pasivní.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení z. č. , (dále jen „“), a to dle listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) s datem podpisu 3. 5. 2024 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž výše úvěru z toho činila 27 500 Kč. Částka 2 500 Kč, hrazená žalobkyní na pokyn žalovaného, byla určena pro zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou pravidelných 25 splátek po 1 600 Kč měsíčně. Datum první splátky bylo stanoveno na den 20. 6. 2024, poslední splátky na den 20. 6. 2026. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 %. Splátky měl žalovaný poukazovat na účet žalobkyně číslo účtu č. účtu s variabilním symbolem var. symbol (číslo úvěrové smlouvy). Do smlouvy o úvěru žalovaný uvedl svůj bankovní účet číslo č. účtu. Smlouva byla podepsána žalovaným verifikační platbou ve výši 1 Kč, což bylo prokázáno Potvrzením o provedení transakce ze dne 7. 5. 2024. Součástí smlouvy o úvěru byly Úvěrové podmínky platné od 1. 3. 2024.

7. Z Tabulky umoření ke smlouvě o úvěru soud zjistil počet splátek, výši každé splátky, výši úroku ke každé splátce a výši dosud nesplacené jistiny.

8. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne 7. 5. 2024 bylo zjištěno, že tento den byla z účtu žalobkyně č. č. účtu na účet žalovaného č. č. účtu odeslána platba ve výši 27 500 Kč s variabilním symbolem var. symbol. Z Potvrzení o provedení platby ze dne 7. 5. 2024 bylo zjištěno, že tento den byla z účtu žalobkyně č. č. účtu odeslána na účet č. č. účtu platba ve výši 2 500 Kč. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je účtem zprostředkovatele úvěru.

9. Z dokumentu s názvem „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je ženatý, jeho měsíční příjem činí 44 000 Kč, měsíční příjmy domácnosti jsou ve výši 76 000 Kč, tzn. že další příjmy domácnosti jsou ve výši 32 000 Kč, bydlí ve vlastním rodinném domě (v katastru nemovitostí je zapsán na manželku – prokázáno výstupem z nahlížení do katastru), měsíční výdaje na bydlení jsou ve výši 9 000 Kč a měsíčně splácí na úvěru (hypotéce) částku 6 452 Kč.

10. Z výplatní pásky za měsíc únor 2024 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil 44 585 Kč (měsíční mzda však je ve výši 19 019 Kč). Z výplatní pásky za měsíc březen 2024 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil 41 565 Kč (měsíční mzda je ve výši 15 215 Kč). Další výplatní pásky předloženy nebyly. Uvedené částky čistých mezd byly zjištěny i z březnového a dubnového výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. na žalovaného.

11. Z listin – čestných prohlášení žalovaného s názvem Závazky spotřebitele, Příjmy spotřebitele a Výdaje spotřebitele soud zjistil informace, které již byly uvedeny v dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti“, tedy informace týkající se výše měsíčního příjmu, výše příjmu manželky, částky výdajů na bydlení, výše měsíční splátky úvěru. Jedná se o interní doklady žalobkyně související s uzavřenou smlouvou o úvěru.

12. Zy nazvané „Bonita smlouvy“ soud zjistil, že žalovaný na splátkách uhradil částku ve výši 5 802 Kč.

13. Z upomínek zaslaných žalobkyní žalovanému soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala s úhradou splátek, a to se zaplacením částky ve výši 2 198 Kč včetně smluvní pokuty ve výši 499 Kč a upomínacích nákladů ve výši 100 Kč (upomínka ze dne 26. 10. 2024) a se zaplacením částky ve výši 3 798 Kč včetně smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2x499 Kč) a upomínacích nákladů ve výši 200 Kč (2x100 Kč) (upomínka ze dne 26. 11. 2024) s výzvou k jejich úhradě do 30 dnů od odeslání výzvy, s upozorněním na možné zesplatnění úvěru v případě, že dlužné splátky nebudou uhrazeny.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 12. 2024 (žalobkyní označeno jako „Zesplatnění pro smlouvu 8194229“), která je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru, soud zjistil, že vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných splátek, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 25. 12. 2024 zesplatnila. Současně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 28 666 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč ve lhůtě do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy s upozorněním na možné soudní vymáhaní dluhu v případě, že tento nebude v uvedené lhůtě zaplacen. Z čeho se dlužná částka ve výši 28 666 Kč skládá, nebylo ve výzvě uvedeno.

15. Odeslání předžalobní výzvy žalobkyně prokázala podacím lístkem České pošty České Budějovice, ze kterého soud zjistil, že dne 25. 12. 2024 žalobkyně odeslala na adresu žalovaného zásilku pod podacím číslem Anonymizováno. Z časové posloupnosti lze dovodit, že se jedná o předžalobní výzvu. Pomocí aplikace pošta online soud zjistil, že zásilka uvedeného podacího čísla byla doručována dne 31. 12. 2024 a téhož dne byla adresátovi doručena.

16. K prokázání zkoumání a ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila následující dokumenty. Z výsledku „prověření“ v Centrální evidenci exekucí a v Insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný není veden ani v jednom z uvedených registrů. Lustrace byla provedena i na jméno a rodné číslo manželky žalovaného, s výsledkem též negativním (prokázáno výsledkem prověření). Rovněž v registru REPI neměl žalovaný záznam (prokázáno výsledkem prověření).

17. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „“).

18. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. S ohledem na absenci důkazů prokazujících, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a těchto důkazů. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala. Z důkazů, které byly založeny s žalobou se podává, že se spolehla především na prohlášení žalovaného o příjmech a výdajích. Ke smlouvě o úvěru sice žalobkyně předložila „Čestná prohlášení“ žalovaného, týkající se jeho příjmů, výdajů a závazků, avšak tyto nejsou doloženy, až na výjimku dvou výplatních pásek, žádnými listinami prokazujícími tvrzení uvedená v čestných prohlášení. Nadto nejsou tato čestná prohlášení žalovaným podepsaná. Informace v čestných prohlášeních vzbuzují pochybnosti, když žalovaný uvádí, že je ženatý, přitom počet osob ve společné domácnosti je uveden číslemAnonymizováno0, kromě výdajů na bydlení a splátky úvěru nejsou uvedeny žádné další výdaje jako např. na potraviny, hygienu apod. Jak už bylo podotknuto výplatní pásky byly předloženy jen dvě, za měsíc únor 2024 a za měsíc březen 2024. Soud to považuje za nedostatečné pro zjištění pravidelného příjmu žalovaného. V prohlášení je uvedeno, že má čistý příjem ve výši 44 000 Kč, jiný příjem domácnosti je ve výši 32 000 Kč, ten však není nijak specifikován ani doložen. Velký podíl na výši čisté mzdy žalovaného mají fakultativní složky jako odměny, náhrady apod., tedy složky, jejichž výplata každý měsíc není jistá. Měsíční mzda za měsíc únor 2024 je ve skutečnosti ve výši 19 019 Kč a za měsíc březen 2024 ve výši 15 215 Kč. Výdaje nebyly ověřovány vůbec.

21. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen úvěr splácet, a poskytla mu úvěr, aniž by řádně zkoumala jeho příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

22. Dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a přesto mu úvěr poskytla, dle věty prvé absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 27 500 Kč (částka 2 500 Kč z celkových 30 000 Kč byla provize pro zprostředkovatele a byla uhrazena žalobkyní na pokyn žalovaného zprostředkovateli). Soud z interního dokumentu žalobkyně nazvaného „Bonita smlouvy“ zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil částku 5 802 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 21 698 Kč (27 500 Kč – 5 802 Kč = 21 698 Kč) a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky v celkové výši 21 698 Kč žalobkyni vrátit.

23. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně, a to co do částky ve výši 21 698 Kč, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 4 589 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 287 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, částky 2 379 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 203 Kč zamítl (výrok II.). Žalovaný se v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. dosud neocitla v prodlení.

24. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, nastává v souladu s judikaturou nejvyššího soudu ČR až rozhodnutím soudu (viz -262), neboť soudu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nová dohoda o splatnosti dluhu, a to splatnosti jen bezdůvodného obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

25. Soud zároveň, vědom si nejednotnosti názoru na splatnost bezdůvodného obohacení v režimu §87 z. č. 257/2016Sb., upozorňuje na závěr odůvodnění rozhodnutí spisová značka, kde Nejvyšší soud vyslovuje závazný právní názor pro nižší soudy v této konkrétní věci. „V novém rozhodnutí ve věci bude odvolací soud reflektovat zjevný spor účastníků o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny a tuto určí podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“ Nejvyšší soud výslovně konstatuje, že splatnost bezdůvodného obohacení dosud nenastala, neboť nebyla uzavřena nová dohoda účastníků ani nebylo rozhodnuto soudem. Zároveň přitom z odůvodnění vyplývá, že nikdo v této věci dosud neřešil majetkové poměry žalovaného, tedy Nejvyšší soud pro závěr, že dosud nenastala splatnost nepotřeboval zjišťovat majetkové poměry žalovaného v době doručení výzvy a skutečnost, že nenastala dosud splatnost bezdůvodného obohacení tak není a nemá být závislá na majetkových poměrech žalovaného před rozhodnutím soudu či nové dohody účastníků o splatnosti bezdůvodného obohacení. Pro splatnost bezdůvodného obohacení dle §87 z. č. 257/2016Sb. je tedy za všech okolností zásadní nová dohoda účastníků nebo rozhodnutí soudu, nikdy nemůže odviset od výzvy z původní smlouvy o úvěru. Přičemž spor o splatnost a majetkové poměry žalovaného se projeví v délce lhůty splatnosti (případně velikosti splátek), která bude touto dohodou či rozhodnutím soudu stanovena do budoucna. Žalovaný se ocitne v prodlení jen jestliže takto stanovenou splatnost v budoucnu nedodrží. Nejvyšší soud dále v odstavci 16 s odkazem na komentářovou literaturu uvádí „V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran“ opět tedy vůbec neuvažuje, že by splatnost mohla být odvozena od výzvy k úhradě úvěru.

26. Z uvedeného vyplývá, že názor, že splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy k úhradě úvěru a jen jestliže žalovaný namítá úspěšně, že jeho majetkové poměry v době doručení výzvy k splatnosti úvěru neumožnovaly splácet bezdůvodné obohacení, rozhodne o splatnosti soud, neodpovídá názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v tomto rozhodnutí.

27. Vzhledem k tomu, že v otázce splatnosti bezdůvodného obohacení dle §87 z. č. 257/2016Sb. panují rozdílné názory, vyjadřuje se soud k předpokladům splatnosti bezdůvodného obohacení v posuzované věci i z pozic zastávajících názor, že splatnost úvěru nastává výzvou k plnění z původní úvěrové smlouvy, neprokáže-li žalovaný, že jeho majetkové poměry neumožňovaly splácet bezdůvodné obohacení.

28. K výzvě k úhradě dluhu je třeba obecně uvést, že výzva může vyvolat splatnost dluhu jen obsahuje-li skutkové vymezení dluhu a jeho výši, výzvu k zaplacení (viz rozhodnutí NS ČR spisová značka) a dostane-li se alespoň do sféry dispozice dlužníka. Výzva případně zaslaná žalovanému by musela obsahovat řádné vyčíslení výše dluhu z bezdůvodného obohacení. Akceptovatelné proto není zahrnutí bezdůvodného obohacení do jedné sumy s dalšími nároky z úvěrové smlouvy. Výzva, jež by vyčíslila jednoznačně bezdůvodné obohacení předložena nebyla. Další podmínkou, aby výzva vyvolala splatnost dluhu, je prokázání, že výzva došla do dispozice žalovaného. Prokázání předání výzvy k poštovní přepravě není dostačující. Zákon výslovně požaduje prokázaní „dojití“. Dojití výzvy žalovanému bylo prokázáno pomocí aplikace pošta online (zásilka byla doručena dne 31. 12. 2024).

29. Žalobkyně tedy nepředložila takovou výzvu, která by založila splatnost bezdůvodného obohacení.

30. Soud z důvodu, že do okamžiku rozhodnutí soudu nenastala splatnost dluhu, nepřiznal úroky z prodlení. Splatnost bezdůvodného obohacení nastane rozhodnutím soudu.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 21 698 Kč, tedy po zaokrouhlení ze 68,5 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 9 968, tedy po zaokrouhlení z 31,5 %. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 37 % z celkových nákladů řízení (úspěch – neúspěch). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 267 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 37 % z částky 4 171 Kč, tj. částky 1 543 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle

32. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.