Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 348/2024-23

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 120 474,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s tím, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 120 474,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 408,50 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 120 474,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 408,50 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 28. 6. 2024 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 120 474,50 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 2. 9. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 4003063852 (dále též jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy, po provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 138 998 Kč prostřednictvím přímé platby na účet prodávajícího (jednalo se o účelový úvěr ke koupi automobilu). K vyplacení úvěru došlo dne 3. 9. 2020. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 60 měsíců ve výši 4 182 Kč. Celková částka, kterou se zavázal žalovaný žalobkyni splatit tak činí 250 920 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně od 2. 5. 2023 nehradil, a proto žalobkyně dluh ke dni 16. 11. 2023 zesplatnila s tím, že dlužná jistina činí částku ve výši 68 152,50 Kč, dlužné splátky činí 29 138 Kč, úrok z prodlení činí 3 933 Kč, a náhrada nákladů vzniklých s prodlením žalovaného činí 200 Kč, celková dlužná částka tak činila 101 423,50 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a má za prokázaný následující skutkový stav.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 2. 9. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. AU4003063852, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 138 998 Kč, v souladu s uzavřenou smlouvou byla tato částka vyplacena třetímu subjektu (jednalo se o účelovou smlouvu na koupi zboží). Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem ve výši 21 % p. a. zavázal vrátit formou 60měsíčních splátek ve výši 4 182 Kč. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, ve smlouvě je toliko konstatováno, že čistý měsíční příjem žalovaného je výši 15 000 Kč (při příjmu domácnosti 35 000 Kč), souhrn částek na výdajové stránce činí 0 Kč, žalovaný je zaměstnán jako kvalifikovaný dělník (smlouva o úvěru ze dne 2. 9. 2020 č. AU4003063852, potvrzení o poskytnutí proplacení úvěru).

5. Žalovaná uhradil žalobkyni celkem částku 140 344 Kč (přehled plateb žalovaného ze dne 14. 3. 2024 pro smlouvu č. AU4003063852).

6. Žalobkyně upomínkou ze dne 16. 11. 2023 žalovaného upomenula na úhradu dlužných částek a upozornila ho na zesplatnění celého úvěru v důsledku jejího odstoupení od smlouvy (dopis žalobkyně k zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. AU4003063852 ze dne 16. 11. 2023 vč. doručenky). Předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2023 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 116 831,16 Kč do 7 dnů od jejího doručení (předžalobní výzva ze dne 26. 3. 2024 vč. potvrzení o uhrazení ceny za odeslání).

7. Žalobkyně oznámila žalovanému také své odstoupení od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva a vyzvala jej k přepisu vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel (odstoupení od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží ze dne 5. 12. 2023).

8. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byl zcela spolehlivě zjištěn skutkový stav věci (mandátní smlouva č. 0009, výpisy z OR, tabulky umoření, protokol o převzetí vozu).

9. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

10. Dle , (dále jen jako: „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , , (dále jen „o. z.“) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto , o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy

16. Podle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. , pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.

17. Soud pro provedeném dokazování uzavřel, že se žalobkyni nepodařilo prokázat prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně zcela rezignovala na prověření příjmové, ale i výdajové stránky žalovaného (na stránce příjmové absentuje doložení pracovní smlouvy, výplatních pásek, výplaty dávek sociálního zabezpečení, doložení jiných příjmů apod., na stránce výdajové pak doložení nákladů na bydlení, které by mohla osvědčit nájemní smlouva, smlouvy s dodavateli energií apod.). Žalobkyně si nevyžádala od žalovaného ani žádné výpis z účtů, a proto soud má za to, že žalobkyně si při poskytování úvěru nemohla být jistá, jaké jsou jeho majetkové poměry. Žalobkyně přistupovala ke své zákonné povinnosti ledabyle a vycházela toliko z prostých tvrzení žalovaného (navíc pouze co do příjmové stránky). Primárním chráněným zájmem shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nezodpovědným poskytnutím úvěru, z čehož by spotřebiteli mohly vzniknout negativní následky v jeho majetkové sféře. V této souvislosti lze rovněž zmínit zájem společnosti na tom, aby nedošlo v důsledku negativních sociálních jevů u konkrétního spotřebitele v důvodů jejich sanace k újmě na straně daňových poplatníků. Bylo na žalobkyni, aby řádně dostála své povinnosti a úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila.

18. Soud dle výše citovaných zákonných ustanovení a provedeného dokazovaní dospěl k tomu, že je smlouva pro neprověření úvěruschopnosti neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené byla věc po právní stránce posouzena jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto postupoval podle § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný již částku 138 988 Kč, představující bezdůvodné obohacení, žalobkyni vrátil a dokonce přeplatil (viz výše), z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně v plném rozsahu zamítl.

19. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na smluvní úroky, jakož i další poplatky z neplatné úvěrové smlouvy. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků. Vzhledem k uvedenému, za situace kdy se soud plně ztotožnil s uváděnými závěry cit. rozhodnutí, soud žalobkyni nevyhověl ani v nárocích na smluvní úroky, zákonné úroky z prodlení a další poplatky vyvěrající z předkládané úvěrové smlouvy.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.