Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 94/2025-30
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
pro 14 722 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 700 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 722 Kč od 12. 9. 2024 do 17. 6. 2025 a z částky 14 022 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711009425.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 700 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 722 Kč od 12. 9. 2024 do 17. 6. 2025 a z částky 14 022 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711009425.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 722 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 9. 7. 2024 (ve znění dodatků č. 1 a č. 2) mezi společností [právnická osoba] a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Na výzvu soudu doplnila svá tvrzení podáním ze dne 23. 6. 2025 tak, že úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem zkoumána též v dlužnických registrech (SOLUS, CNCB a CBCB, dále lustrací CEE, ISIR, NRKI, BRKI) a úvěrovou historií žalovaného, aniž by žalobkyně disponovala výsledky uvedených lustrací. Žalobkyně podáním ze dne 23. 6. 2025 sdělila, že žalovaný uhradil po podání žaloby částku 700 Kč (na jistinu), a proto bere v tomto rozsahu žalobu částečně zpět.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru [číslo] dodatky ke smlouvě o úvěru č. 1 a 2, kterými bylo zjištěno, že dne 8. 7. 2024 byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále je„ původní věřitel“) a žalovaným uzavřena uvedená úvěrová smlouva, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému dne 8. 7. 2024 finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a žalovaný se je zavázal původnímu věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 284,70 % ročně (390 Kč) do 30 dnů, RPSN činila 1191,právnická osoba případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne 9. 7. 2024 byl uzavřen Dodatek č. 1 k úvěrové smlouvě, na základě kterého došlo k navýšení úvěru na částku 6 500 Kč, úrok činil 280,96 % ročně (1 501 Kč), RPSN 1152,60 %, ostatní podmínky zůstaly nezměněny. Dne 11. 7. 2024 byl uzavřen Dodatek č. 2 k úvěrové smlouvě, na základě kterého došlo k navýšení úvěru na částku 12 000 Kč, úrok činil 275,98 % (2 722 Kč), RPSN 1 200,60 %, další ujednání nebyla změněna.
4. Z výpisů z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 9. 7. 2024 byly odeslány částky 1 500 Kč a 5 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, dne 11. 7. 2024 dále částka 5 500 Kč na stejný účet.
5. Předžalobní výzvou ze dne 11. 9. 2024 soud zjistil, že původní věřitel vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě zesplatněného dluhu (v částce 15 218 Kč). Dopisem ze 18. 1. 2025 žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a dopisem z téhož dne původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni; z podacího lístku z 18. 1. 2025 vyplývalo odeslání dopisů z 18. 1. 2025 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Postoupení pohledávky bylo prokazováno též zmiňovanou smlouvou a seznamem postoupených pohledávek.
6. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku občanského zákoníku “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla za použití prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku občanského zákoníku . Podle uvedené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému částku 12 000 Kč, kterou žalovaný vrátil pouze částečně platbou ve výši 700 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni podle § 1879 občanského zákoníku občanského zákoníku .
12. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů).
13. Úvěruschopnost žalovaného sice původní věřitel podle tvrzení žalobkyně měl posuzovat, žalobkyně to však není schopna prokázat (pouhé prohlášení žalovaného v úvěrové smlouvě týkající se jeho dluhového zatížení není s ohledem na úpravu povinností věřitele dostatečné). Protože žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, vycházel soud z toho, že žalobkyně porušila § 86 odst. 1 , odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.
14. Podle neplatné smlouvy (§ 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. , § 2 odst. 3 , § 580 odst. 1 , § 588 věta první občanského zákoníku občanského zákoníku ) jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku občanského zákoníku ). Z. č. 257/2016 Sb. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v § 87 odst. 1 věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru (11 300 Kč) bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. Žalovaný netvrdil a neprokazoval své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. , dále jen „o. s. ř. “).
15. Podle § 96 odst. 1 , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud v rozsahu zpětvzetí žaloby rozhodl o zastavení řízení.
16. Ve zbytku požadavku žalobkyně (na úhradu částky 2 722 Kč s příslušenstvím) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch obou účastníků byl stejný (s přihlédnutí k požadavku žalobkyně na úhradu úroků z prodlení na dobu neurčitou).
18. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky č. 2 bodu 2., ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.