Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 121/2025-65

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 19 855,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 987,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 987,49 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 867,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 922,91 Kč od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 733,32 Kč od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024, s úrokem ve výši 39,9 % ročně z částky 17 891,17 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 903,68 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč na bankovní účet soudu č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 987,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 987,49 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátekII. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 867,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 922,91 Kč od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 733,32 Kč od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024, s úrokem ve výši 39,9 % ročně z částky 17 891,17 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 903,68 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč na bankovní účet soudu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 4. 2025, doplněnou podáním ze dne 9. 6. 2025, domáhala po žalované zaplacení částky 19 855,17 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaná se v souvislosti se smlouvou zavázala hradit smluvní úrok ve výši 39,90 % ročně včetně poplatků. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž tento závazek nedodržela. Právní předchůdkyně žalobkyně proto prohlásila dne 14. 10. 2024 celý úvěr za splatný. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a dále vyhledáním žalované v insolvenčním rejstříku, v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a v databázi právnická osoba. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 6. 1. 2025 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. Žalovaná dluží žalobkyni částku 17 891,17 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 1 964 Kč, smluvní úrok z částky 17 891,17 Kč ve výši 39,9 % ročně od 14. 12. 2024 do zaplacení, který od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024 činil částku ve výši ve výši 2 922,91 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 17 891,17 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, který od 6. 4. 2023 do 14. 10. 2024 činil částku ve výši 733,32 Kč.

2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě při jednání dne 10. 6. 2025. Učinila nesporným, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím telefonní aplikace. U právní předchůdkyně žalobkyně měla vedený běžný účet a již dříve si od nich jednu půjčku sjednala, ke zkoumání úvěruschopnosti u nové půjčky nedošlo, neboť právní předchůdkyně žalobkyně po žalované další informace nechtěla. V době sjednání úvěru měla práci jako obsluha v restauraci a její čistý měsíční příjem činil 18 000 Kč, výdaje měla měsíčně 12 500 Kč za nájem, 2 500 Kč za energie. Požádala, aby jí soud umožnil hradit dluh ve splátkách v maximální výši 1 500 Kč měsíčně, když je nyní zaměstnaná pouze brigádně, příjem má ve výši 10 000 Kč, za nájemné vydá 12 500 Kč měsíčně a za energie 2 500 Kč měsíčně, pobírá příspěvek na dítě ve výši 970 Kč a od města pobírá příspěvek na podporované bydlení, kdy se jeho výše pohybuje okolo 10 000 Kč. Výživné na dítě otcem hrazeno není.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť ta se z jednání soudu předem omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala na základě smlouvy ze dne 11. 3. 2019 mimo jiné vést bankovní účet žalované a zřídit jí službu přímého bankovnictví /viz smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb na č. l. 21 – 23 spisu/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 39,90 % ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 996 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně včetně ceníku /viz formulář pro standardní informace na č. l. 12 - 15 spisu, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 16 – 19 spisu, akceptace návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 20 spisu, produktové podmínky na č. l. 24 – 25 spisu, ceník produktů a služeb na č. l. 29 – 32 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. V žádosti o shora uvedený úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnaná a její příjem činí 29 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 5 000 Kč měsíčně, výdaje na živobytí činí 5 000 Kč měsíčně a ostatní náklady činí 1 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně započítala příjem žalované ve výši 19 042 Kč, který ověřila z příjmů připisovaných na její bankovní účet, zohlednila výdaje žalované v celkové výši 12 731 Kč, které se skládaly ze splátek půjček ve výši 532 Kč, výdajů na bydlení ve výši 5 000 Kč, výdajů na živobytí ve výši 6 199 Kč a ostatních výdajů ve výši 1 000 Kč; na základě těchto údajů dospěla k závěru, že žalované zbývá měsíčně částka 6 311 Kč a je schopná poskytnutý úvěr splácet /viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 26 - 28 spisu/. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání v období měsíce března 2023 dosahoval částky 23 350 Kč. Měsíční výdaje žalované v březnu 2023 činily 86 672,99 Kč. Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované v tomto období činil 8 870,15 Kč, konečný zůstatek činil – 952,83 Kč /viz výpis z běžného účtu žalované na č. l. 39 – 41 spisu/. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Celkově na tento úvěr uhradila částku 16 012,51 Kč /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 35- 35 spisu, výpis z minutové půjčky na č. l. 33 - 34 spisu/. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením jednotlivých splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti dluhu k 14. 10. 2024 /viz prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 42 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 43 - 44 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 6. 1. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, rámcová smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, přehled postupovaných pohledávek v systému CEPR, potvrzení úplaty na č. l. 45 spisu/. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 16. 1. 2025 /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 46 spisu s přehledem podacích čísel v systému CEPR/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 12. 2. 2025 /viz předžalobní výzva na č. l. 47 spisu, seznam odeslaných předžalobních výzev na č. l. 48 – 50 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 6. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 39,90 % ve 24 měsíčních splátkách po 1 996 Kč i s pojištěním. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání v období měsíce března 2023 dosahoval částky 23 350 Kč. Měsíční výdaje žalované v březnu 2023 činily 86 672,99 Kč. Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované v tomto období činil 8 870,15 Kč, konečný zůstatek činil – 952,83 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, celkově uhradila částku 16 012,51 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 6. 1. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 16. 1. 2025. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 12. 2. 2025.

6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti svou právní předchůdkyní sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila u nazvanou protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, ve které právní předchůdkyně žalobkyně popsala, jakým způsobem úvěruschopnost žalované posuzovala. Deklarovaný měsíční příjem žalované ze zaměstnání měl činit 29 000 Kč, jako své výdaje potom žalovaná uvedla výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 5 000 Kč a další výdaje ve výši 1 000 Kč. Sama právní předchůdkyně žalobkyně vycházela po ověření výše měsíčních příjmů z částky 19 042 Kč, dále z jí dostupných databází zjistila, že výše splátek dříve sjednaných zápůjček žalované činí měsíčně 532 Kč, vycházela z částky 5 000 Kč jakožto výdajů na bydlení, dále započítala výdaje žalované na živobytí ve výši 6 199 Kč a další výdaje ve výši 1 000 Kč /viz žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 28 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 26 - 27 spisu/. Z žádných soudu předložených listin nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem ověřila výši příjmů či výdajů žalované a požadovala tedy předložení dalších listin (např. výplatní pásky, nájemní smlouva apod.). Nadto z výpisů z bankovního účtu žalované za březen 2023 (když pro relevantní posouzení schopnosti žalované daný úvěr splácet by byly vhodnější výpisy z jejího bankovního účtu alespoň za dobu 3 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl úvěr poskytnut) vyplývá, že měsíční příjem žalované ze zaměstnání se pohyboval okolo 23 000 Kč, výdaje v tomto měsíci potom činily částku 86 672,99 Kč, když žalovaná zároveň jednorázově splatila tři dříve sjednané úvěry. Měsíční výdaje žalované tak přesáhly částku 12 731 Kč, se kterou počítala právní předchůdkyně žalobkyně. Dále lze z těchto výpisů seznat, že konečný zůstatek na běžném účtu žalované za měsíc březen 2023 byl – 952,83 Kč /viz výpis z bankovního účtu žalované na č. l. 39 – 41 spisu/. Je tedy evidentní, že žalovaná v době, kdy žádala o poskytnutí úvěru, nedosahovala měsíčního příjmu ve výši 29 000 Kč a její měsíční výdaje násobně převyšovaly výdaje, které uvedla v žádosti. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nepostupovala správně, když nedostatečně ověřila údaje žalovanou v žádosti o úvěr uvedené a bez dalšího jí úvěr poskytla.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen „o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované celkem částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná tak měla povinnost toto plnění právní předchůdkyni žalobkyně vydat, což učinila pouze částečně, když uhradila částku 16 012,51 Kč. Zůstává jí tak povinnost vrátit částku 13 987,49 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla výzva odeslaná dne 14. 10. 2024 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, která se do dispozice žalované dostala dne 15. 10. 2024, což si soud ověřil na webových stránkách právnická osoba. webová stránka. Žalovaná byla povinna uhradit dluh do tří dnů od obdržení dopisu, tedy do 18. 10. 2024. Ode dne následujícího, tedy od 19. 10. 2024, je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 12,75 %. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení až ode dne 14. 12. 2024, z toho důvodu jí ho soud přiznal až od tohoto data (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Soud se dále k požadavku žalované zabýval otázkou délky lhůty k plnění. Soud ve smyslu věta třetí vycházel při stanovení přiměřené doby k vrácení jistiny poskytnutého úvěru ze současné majetkové situace žalované. Dle názoru soudu je na místě stanovit možnost dobrodiní splátek, a to v takovém rozsahu, aby nárok žalobkyně byl v přiměřené lhůtě uspokojen. Soud v daném případě stanovil povinnost žalované uhradit ve výroku tohoto rozsudku uvedenou částku ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. K problematice tzv. splátkového kalendáře a „ztrátě výhody lhůt“ soud ve stručnosti pro žalovanou uvádí, že plnění ve splátkách je hmotným právem upraveno tak, že bylo-li ve prospěch dlužníka sjednáno dobrodiní splátkového kalendáře, pak při nedodržení této výhody je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celého dluhu, a to za předpokladu, že tak učiní nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky (dochází tu k tzv. „ztrátě lhůt“ či „ztrátě výhody splátek“). Pokud by tedy žalovaná řádně a včas některou splátku v rozporu s rozhodnutím soudu neuhradila, mohla by žalobkyně požadovat /a to i exekučně/ zaplacení zbývající dlužné částky (jistiny i příslušenství) naráz.

17. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, když na uzavřenou smlouvu je třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou, žalobkyně tak nemá nárok na kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení, jakož i na smluvní úrok z úvěru do zaplacení (výrok II. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěch účastníků ve věci byl prakticky stejný, když soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky (v kapitalizované výši ke dni vyhlášení rozsudku) v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. (výrok III. tohoto rozsudku).

19. K povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku soud uvádí, že soudní poplatek za podání žaloby činí podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou , o soudních poplatcích, v platném znění 1 000 Kč, neboť elektronický platební rozkaz dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebyl vydán a návrh byl převeden do agendy C. Poplatková povinnost k doplacení soudního poplatku do výše, jako by byl podán návrh v agendě C, potom vzniká dle , o soudních poplatcích, v platném znění uložením takové povinnosti v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 800 Kč, zbývá jí tedy doplatit 200 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.