Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Co 96/2025-99

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 377 778,15 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. listopadu 2024, č. j. -56

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 204 283,20 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 204 283,20 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni 204 283,20 Kč a na náhradu nákladů řízení 7 972,49 Kč a žalobu ohledně 173 494,95 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13 641,82 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 377 778,15 Kč od 2.11.2023 do zaplacení ve výši 15 % a úroku 10,9 % ročně z částky 363 782,85 Kč od 2.11.2023 do zaplacení a 10,9 % ročně z částky 10 023,10 Kč od 2.11.2023 do zaplacení zamítl. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení uvedeného nároku z titulu dluhu z úvěru, poskytnutého žalované ve výši 400 000 Kč na základě úvěrové smlouvy, uzavřené mezi její právní předchůdkyní právnická osoba. se žalovanou dne 19. 2. 2020. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně 195 716,80 Kč a ve zbytku (ke dni postoupení ve výši 391 419,97 Kč) byla pohledávka smlouvou o postoupení ze dne 31. 10. 2023 postoupena žalobkyni. Soud I. stupně po skutkových zjištěních, popsaných v odstavcích 4. až 6. rozsudku, věc po právní stránce posoudil podle zákona § , 420, 1879 a 2395 , (o. z.) ve spojení s § odst. l, 75, 86 odst. l a 87 odst. l , o spotřebitelském úvěru (z. s. ú.) a dovodil, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní ve smyslu z.s.ú. Dospěl proto s odkazem na judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , nález Ústavního soudu sp.zn. ) k závěru, že úvěrová smlouva je podle § a 87 z.s.ú z tohoto důvodu neplatná, což nevylučuje ani skutečnost, že žalovaná po dobu několika měsíců splátky úvěru hradila. Uzavřel, že žalobkyně plnila žalované ve smyslu o. z. bez spravedlivého důvodu a vzniklo jí podle o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má proto nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny ve výši 204 283,20 Kč, jež je splatná v nové přiměřené době splatnosti, kterou při nečinnosti žalované určil v délce 30 dnů od právní moci rozsudku. S tímto odůvodněním žalobě v rozsahu 204 283,20 Kč vyhověl, v ostatních nárocích ji zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl ve prospěch převážně úspěšné žalobkyně podle , ( ) ve specifikaci, popsané v odstavci 22. rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, směřující proti zamítavému výroku o věci samé ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 204 283,20 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení. Dovozovala, že její nárok na úrok z prodlení coby sankci za prodlení se splácením peněžitého dluhu žalovanou vyplývá z § 1970 o.z. a s odkazem na § 1958 odst. 2 o. z. označila za první den prodlení žalované 8. 12. 2023 poté, co byla žalované doručena její výzva k plnění ze dne 21.11.2023. Zdůraznila, že žalovaná měla dostatečný prostor k vrácení poskytnuté jistiny a že v řízení před soudem I. stupně netvrdila ani neprokázala, že by toho nebyla schopna (k tomu žalobkyně odkazovala na jmenovaná rozhodnutí Krajského soudu v adresa a Krajského soudu v adresa). Navrhla, aby odvolací soud napadenou část rozsudku soudu I. stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit jí zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 204 283,20 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Z obsahu odvolání se podává odvolací důvod ve smyslu Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal v intencích § a 212a napadenou část zamítavého výroku rozsudku soudu I. stupně spolu se závislým výrokem o náhradě nákladů řízení včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, v nepřítomnosti řádně předvolané žalované v souladu s ve spojení s Odvolání poté opodstatněným neshledal. Podle odst. l věta třetí z.s.ú. je v případě neplatnosti úvěrové smlouvy pro rozpor s odst. l věta druhá z.s.ú. spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

4. Citovaná ustanovení jsou k žalobkyní zmíněným ustanovením v poměru speciality. Z důvodové zprávy k nim plyne, že dlužník (spotřebitel) se může dostat do prodlení se splacením jistiny dluhu až poté, co je dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu určena její splatnost. V tomto duchu uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, že citované ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti věta první ve spojení s o. z. a jeho účelem je krom ochrany spotřebitele postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud a poskytovatel úvěru má nárok (toliko) na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. mu pak vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v takto stanovené době.

5. Popsané závěry plně dopadají na daný případ a v jejich světle nelze přisvědčit žalobkyni v přesvědčení, že se žalovaná dostala do prodlení na základě její výzvy ze dne 21.11.2023. Splatnost neplacené jistiny úvěru z neplatné smlouvy stanovil teprve soud I. stupně v napadeném rozhodnutí (na dobu 30 dnů od právní moci rozsudku), žalobkyni tak může v návaznosti na prodlení žalované vzniknout nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení až po jejím uplynutí. Odvolací soud rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správný, včetně správného navazujícího výroku o nákladech řízení podle potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle výkladem a contrario ve spojení s , neboť v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je za podmínek přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.