Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 134/2025-12
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného
o zaplacení 51 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 500 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 500 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení a částky 1 000 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 046,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 500 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 500 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení a částky 1 000 Kč zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 046,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne 9. 1. 2025 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 51 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným dne 23. 5. 2024 uzavřel smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky, prostřednictvím klientské zóny za doložení souhlasu s inkasem a potvrzením o verifikační platbě. Úroky z úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po 7 500 Kč, vždy k 15 dni v měsíci, s poslední splátkou měl žalovaný splatit i jistinu 50 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 7. 2024. Na základě porušení smluvních povinností žalobce zaslal žalovanému upomínky, a to dne 20. 7. 2024 a 5. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že na ně žalovaný nereagoval, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, nákladů na upomínky a nákladů právního zastoupení. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti a odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti.
2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno s účinky doručení ke dni 13. 5. 2025. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle obsahu spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. .
3. Podle § 2395 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
4. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnost přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 23. 5. 2024, potvrzením o vyplacení úvěru, potvrzením o zaplacení verifikační platby, upomínkou ze dne 20. 7. 2024 (email), upomínkou ze dne 5. 8. 2024 (email), dokladem o posouzení úvěruschopnosti žalované, dopisem o zesplatnění úvěru a výzvou k úhradě, předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2024.
9. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 23. 5. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč tak, že částku ve výši 50 000 Kč vyplatí na účet žalovaného. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky a detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že došlo k vyplacení úvěru v souladu s úvěrovou smlouvou.
10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Žalobce zejména nedoložil žádná potvrzení o výdělku žalovaného a nedoložil žádné konkrétní další výdaje. Rozhodně nelze uvěřit tomu, že výdaje žalovaného na úhradu životních potřeb jsou tvořeny pouze náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč a splátkami poskytovaného úvěru, kdy navíc si má žalovaný v průběhu roku vytvořit finanční rezervu na splacení jistiny 50 000 Kč.
11. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobce svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Jak bylo soudem zjištěno, žalobce si od žalovaného vyžádal informace týkající se jeho příjmů, ale soudu nebyly žádné doklady o příjmech žalovaného předloženy. Současně nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány podstatné výdaje žalovaného. V hodnocení klienta bylo uvedeno, že náklady bydlení činí 3 000 Kč. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Nelze uvěřit ani skutečnosti, že žalovaný nemá žádné další měsíční výdaje, krom částky 3 000 Kč na bydlení a částky 582 Kč na splátky dalšího úvěru. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení žadatele, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
12. Lze tedy uzavřít, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci částku ve výši 50 000 Kč. Žalobce v žalobě tvrdil, že na jistinu nebylo nic uhrazeno. Nicméně poukázal, že žalovaný byla rovněž povinen splácet úrok z úvěru měsíčními splátkami 7 500 Kč. Do prodlení se dostal se splátkou splatnou 15. 7. 2024. To znamená, že předcházející splátku řádně uhradil, s ohledem na sjednaný splátkový kalendář se jedná o 1 splátku, tedy částku 7 500 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, soud započet poskytnuté plnění na úhradu dlužné jistiny a žalovanému uložil k úhradě pouze zbývající částku 42 500 Kč. . O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 obč. zák. a sazba byla stanovena v souladu s vyhl. 351/2013 Sb.
13. Ve zbývajících nárocích soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy soud zamítl nárok na úhradu částky 7 500 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, které žalovaný fakticky uhradil. Zároveň soud zamítl i nárok na úhradu částky 1 000 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky.
14. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud by uzavřená smlouva byla platná, tak nesporně by bylo shledáno neplatným ujednání o úroku z prodlení v sazbě 15 % měsíčně, což odpovídá úrokové sazbě 120 % ročně. Tato sazba několikanásobně přesahuje doporučené sazbě v systému ARAD, uveřejněném ČNB. Sazby se zde pohybují cca kolem 30 % ročně.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 046,80 Kč, přičemž tato částka představuje 66,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 000 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 770 Kč ve výši 2 261,70 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.