Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
31 C 384/2024-82
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 41 935 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 41 935 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se ve zbývající části zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 41 935 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se ve zbývající části zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5.11.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 838,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 938,00 Kč ve výši 15% ročně od 22.09.2023 do 22.11.2023 ve výši 1 170,56 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 41 738,00 Kč ve výši 15% ročně od 23.11.2023 do 30.01.2024 ve výši 1 183,35 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 37 538,00 Kč ve výši 15% ročně od 31.01.2024 do 18.03.2024 ve výši 740,64 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 33 338,00 Kč ve výši 15% ročně od 19.03.2024 do 20.05.2024 ve výši 863,10 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 31 338,00 Kč ve výši 15% ročně od 21.05.2024 do 31.07.2024 ve výši 927,36 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 28 838,00 Kč ve výši 15% ročně od 01.08.2024 do zaplacení, částku ve výši 13 097,80 Kč, úrok ve výši 76,98 % p.a z částky 35 760,52 Kč od 22.09.2023 do 15.10.2023 ve výši 1 756,32 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 35 760,52 Kč od 16.10.2023 do 30.01.2024 ve výši 1 465,90 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 33 742,12 Kč od 31.01.2024 do 18.03.2024 ve výši 620,16 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 29 542,12 Kč od 19.03.2024 do 20.05.2024 ve výši 712,53 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 27 542,12 Kč od 21.05.2024 do 31.07.2024 ve výši 759,60 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 25 042,12 Kč od 01.08.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22.09.2023 dosáhne částky 119 174,00 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 10.6.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 50 000 Kč, a to dne 10.6.2022. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 76,98 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 276 Kč se splatností ke každému 17. dni v měsíci počínaje měsícem červenec 2022, když v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění v částce 138 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů§ získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (SOLUS, NRKI – nebankovní registr klientských informací). Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti, když této žádosti bylo vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původní splátky č. hodnota. Od 17. 5. 2023 do 16. 6. 2023 tedy neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný do data zesplatnění uhradil celkem 46 622 Kč, ( částku ve výši 4 276 Kč dne 14.07.2022, částku ve výši 4 276 Kč dne 13.09.2022, částku ve výši 4 276 Kč dne 23.09.2022, částku ve výši 4 2760 Kč dne 04.11.2022, částku ve výši 8 552 Kč dne 09.01.2023, částku ve výši 4 276 Kč dne 17.01.2023, částku ve výši 4 138 Kč dne 08.03.2023, částku ve výši 138 Kč dne 08.03.2023, částku ve výši 4 000 Kč dne 16.03.2023, částku ve výši 4 138 Kč dne 15.06.2023, částku ve výši 4 138 Kč dne 10.07.2023 a částku ve výši 138 Kč dne 10.07.2023). Před zesplatněním úvěru vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 1 996 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení sdělovaného s každou splátkou delší než 30 dnů, na zaplacení smluvní pokuty u splátky č. hodnota, 10, 13, 14, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 30 dnů, tedy 4 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých z prodlení žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 800 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na tuto náhradu ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, tedy u splátky č. hodnota, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 13, 14, tedy 9 x 200 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením jednotlivých splátek ocitl v prodlení, vzniklo tak žalobkyni právo prohlásit celý úvěr za splatný, a to v souladu s článkem 6.3. Úvěr se tak stal splatný ke dni 20. 9. 2023. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Nová jistina tak představovala částku 42 142,12 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tedy v tomto případě ode dne 22. 9. 2023. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil žalobkyni další splátky, a to v celkové výši 17 100 Kč ( částku ve výši 4 200 Kč dne 22.11.2023, částku ve výši 4 200 Kč dne 30.01.2024, částku ve výši 4 200 Kč dne 18.03.2024, částku ve výši 2 000 Kč dne 20.05.2024, částku ve výši 2 500 Kč dne 31.07.2024). Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině v celkové výši 25 042,12 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 42 142,12 Kč, odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 35 760,52 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 381,60 Kč), dále smluvní pokutu dle bodu 6.1. v částce 1 996 Kč, náklady na náhradu nákladů dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 1 800 Kč a dále pak smluvní pokutu, úrok za poskytnutí úvěru, když žalovaný tuto dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.
2. Dalším návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5.11.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 56 001 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 501 Kč ve výši 15% ročně od 23.08.2023 do 22.11.2023 ve výši 2 740,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 68 501 Kč ve výši 15% ročně od 23.11.2023 do 30.01.2024 ve výši 1 942,35 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 64 501 Kč ve výši 15% ročně od 31.01.2024 do 18.03.2024 ve výši 1 272,48 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 60 501Kč ve výši 15% ročně od 19.03.2024 do 20.05.2024 ve výši 1 566,18 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 58 501 Kč ve výši 15% ročně od 21.05.2024 do 31.07.2024 ve výši 1 730,88 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 56 001Kč ve výši 15% ročně od 01.08.2024 do zaplacení, částku ve výši 26 880 Kč, úrok ve výši 73,96 % p.a z částky 59 291,81 Kč od 23.08.2023 do 15.09.2023 ve výši 2 800,80 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 59 291,81 Kč od 16.09.2023 do 18.03.2024 ve výši 4 201,35 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 58 204,44 Kč od 19.03.2024 do 20.05.2024 ve výši 1 404,27 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 56 204,44 Kč od 21.05.2024 do 31.07.2024 ve výši 1 550,16 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 53 704,44 Kč od 01.08.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.08.2023 dosáhne částky 225 792 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 1. 20023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 1. 2023 úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 73,96 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 920 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2023. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost (SOLUS, NRKI – nebankovní registr klientských informací). Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek, a to splátky č. hodnota, tedy od 17. 5. 2023 do 16. 6. 2023 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný na poskytnutý úvěr ke dni zesplatnění uhradil celkem částku 11 760 Kč ( částku ve výši 3 920 Kč dne 08.03.2023, částku ve výši 3 920 Kč dne 16.03.2023, částku ve výši 3 920 Kč dne 15.06.2023). Před zesplatněním úvěru vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 249 Kč za prodlení žalovaného s každou splátkou delší než 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na splacení smluvní pokuty u splátky č. hodnota, 5, 6, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení delší než 30 dnů, tedy 3 x 249 Kč. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých z prodlení žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na tuto náhradu ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, tedy u splátky č. hodnota, 3, 5, 6, tedy 4 x 200 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením jednotlivých splátek ocitl v prodlení, vzniklo tak žalobkyni právo prohlásit celý úvěr za splatný, a to v souladu s článkem 6.3. Úvěr se tak stal splatný ke dni 21. 8. 2023. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Nová jistina tak představovala částku 70 204,44 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tedy v tomto případě ode dne 23. 8. 2023. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil žalobkyni dále částku 16 500 Kč ( částku ve výši 4 000 Kč dne 22.11.2023, částku ve výši 4 000 Kč dne 30.01.2024, částku ve výši 4000 Kč dne 18.03.2024, částku ve výši 2 000 Kč dne 20.05.2024, částku ve výši 2 500 Kč dne 31.07.2024). Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky ve výši 53704,44 Kč (k datu zesplatnění činila nová jistina částku 70 204,44 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 59 291,81 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 10 912,63 Kč), dále smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 1 497 Kč, náhradu nákladů dle bodu 6.2. ve výši 800 Kč a dále pak smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy a úrok za poskytnutí úvěru tak, jak je shora uvedeno. Toto řízení bylo vedeno pod sp.zn. spisová značka.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2025 pod č. j. spisová značka došlo ke spojení obou řízení vedených před zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka a spisová značka ke společnému řízení vedeného nadále pod sp. zn. spisová značka. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 2. 2025.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 5.5.2025. Žalovaný, ačkoli byl k tomuto jednání řádně a včas předvolán, se k tomuto jednání nedostavil. Svoji neúčast u jednání neomluvil a o odročení jednání nepožádal. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, a to z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve spojení s oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota má soud za prokázané, že dne 10. 6. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, když tento úvěr byl žalovanému vyplacen dne 10. 6. 2022, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 10. 6. 2022. Žalovaný se tento úvěr zavázal splácet spolu s úroky z úvěru ve výši 76,98 % ročně v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 4 276 Kč splatných vždy ke každému 17. dni kalendářního měsíce. Celkem se tak zavázal žalovaný uhradit žalobkyni částku 99 312 Kč. Mezi účastníky dále bylo ve smlouvě o úvěru pod bodem 6.3. sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je v žalobě tvrzeno. Dále bylo sjednáno zesplatnění úvěru, jakož i přirůstání splatných kapitalizovaných úroků z úvěru k jistině, a to v souladu s bodem 6.3. a 6.4. smlouvy o úvěru tak, jak je žalobkyní v žalobě tvrzeno. Součástí smlouvy o úvěru pak bylo pojištění schopnosti splácet úvěr, jak má soud za prokázané z pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 10. 6. 2022. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 9. 1. do 10. 6.2022 má soud za zjištěné příjmy žalovaného na tomto účtu. Z hodnocení klienta vypracovaného žalobkyní ve spojení s předsmluvním formulářem má soud za prokázané, že žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného a z nákladů uvedených v tomto hodnocení. Z tabulky předložené žalobkyní má soud za zjištěné, že žalobkyně posoudila dle vstupních údajů úvěruschopnost žalovaného, kdy úvěr měl být výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Z výzvy ze dne 18. 5. 2023, ze dne 19. 12. 2022, ze dne 17. 8. 2023, ze dne 18. 9. 2023 má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužných částek vyzývala. Z přípisu ze dne 16. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně umožnila žalovanému, k jeho žádosti, odklad splátky tak, jak se projevilo v upraveném splátkovém kalendáři. Z přípisu ze dne 20. 9. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomínala.
6. Dále má soud za prokázané ze spisu původně pod sp. zn. spisová značka, a to ze základních informací o klientovi, z dokladu o odeslání 1 Kč, z SMS, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 16. 1. 2023 ve spojení s oznámením o akceptaci tohoto návrhu ze dne 17. 1. 2023, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 1. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 73,96 % v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 3 920 Kč splatných k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2023, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu smlouvy o úvěru. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku 188 160 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru a z karty žalovaného má soud za prokázané, že žalovanému byl úvěr poskytnut a rovněž má soud za prokázané jednotlivé platby ze strany žalovaného shodně se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Ze smlouvy o úvěru má také soud za prokázané ujednání o smluvní, jakož i ujednání o zesplatnění úvěru a ujednání o přirůstání úroků splatných ke dni zesplatnění k původní jistině shodně tak, jak bylo žalobkyní v žalobě tvrzeno. Z výzvy ze dne 18. 5. 2023, 17. 8. 2023, 18. 7. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z přípisu ze dne 16. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně k žádosti žalovaného povolila odklad splátky tak, jak se objevilo následně v upraveném splátkovém kalendáři. Z přípisu ze dne 21. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně zesplatnila úvěr. Z výzvy ze dne 15. 10. 2024 ve spojení s poštovní obálkou má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala. Z hodnocení klienta ve spojení s předsmluvním formulářem, jakož i ve spojení s prohlášením klienta ze dne 16. 1. 2023 a výpisu z účtu žalovaného ze dne 9. 1. 2022 až 14. 1. 2023, má soud za prokázané, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když z tabulky předložené žalobkyní po posouzení úvěruschopnosti se žalovaný umístil v kategorii s největším rizikem poskytnutí úvěru. Úvěr měl být výrazněji limitován výší vyplácené částky, případně zamítán.
7. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
9. V daném případě žalobkyně tvrdila a prokazovala, že s odbornou péčí posoudila a ověřila úvěruschopnost žalovaného, když v tomto směru tvrdila, že vycházela z údajů sdělených žalovaným a nahlédla do označených „databází“ SOLUS a NRKI, odkázala na hodnocení klienta a tabulku, kterou úvěruschopnost žalovaného vyhodnotila. Co se týče příjmů žalovaného, tyto se žalobkyně snažila ověřit dle předložených výpisů z účtu žalovaného, na které mu byla posílána mzda od zaměstnavatele, co se týče výdajů, tyto ověřeny nebyly žádným způsobem. Po ověření a posouzení úvěruschopnosti žalovaný v obou případech vyšel v nejrizikovější skupině a přesto mu žalobkyně, přestože výdaje žalovaného neměla žádným způsobem ověřeny) úvěry poskytla. Protože splnění uvedené povinnosti se tak nepodařilo prokázat, a to ani přes poučení soudu, které se žalobkyni dostalo, musel soud dospět k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.
10. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance, kde uvedl, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.
11. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Dalším důvodem, pro který bylo na místě žalobu částečně zamítat je skutečnost, že mezi účastníky měly být uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta v případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 10.6.2022 peněžitá částka ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 76,48 % ročně ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 276 Kč. Dále mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o dobu delší než 30 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením peněžité splátky delší než 15 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny pro případ zesplatnění úvěru. V případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 16.1.2023, resp.17.1.2023 peněžitá částka ve výši 60 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 73,96 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 920 Kč. Dále mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 249 Kč pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o dobu delší než 30 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením peněžité splátky delší než 15 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny pro případ zesplatnění úvěru.
15. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že smluvní ujednání obsažená ve smlouvách o úvěru představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, výše úroku byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16.8.2018 pod č.j. spisová značka a na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 5.2.2020 pod č.j. spisová značka, dle kterých je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil v případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 10.6.2022 finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, avšak z tvrzení vyplývajících z podané žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni zaplatil částku 63 722 Kč, tedy zaplatil více, než mu bylo poskytnuto. V případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 16.1.2023 finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, avšak z tvrzení vyplývajících z podané žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni zaplatil částku 28 260 Kč, doplatit tedy zbývá částka 31 740 Kč. Nároky žalobkyně je pak nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud nárok žalobkyně uplatněný původně v řízení pod sp.zn spisová značka zamítl a nároku uplatněným v řízení původně pod sp.zn. spisová značka vyhověl jen v té části, která odpovídá nevrácenému bezdůvodnému obohacení, tedy co do částky 28 260 Kč. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána z částky v zákonné sazbě, tomto případě ode dne 4.9.2023, tedy po doručení a uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 21.8.2023, jejíž odeslání bylo soudu prokázáno. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť by to byl žalovaný, který byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za zjištěné, že by žalovanému náklady řízení vznikly.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.