Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 202/2024-93
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 172 096,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 172 096,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 35 336,28 Kč, 15% úrok ročně z částky 169 996,62 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 436,43 Kč od 4.7.2023 do 18.9.2023, 15% z prodlení ročně z částky 172 096,62 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 334,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 172 096,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 35 336,28 Kč, 15% úrok ročně z částky 169 996,62 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 436,43 Kč od 4.7.2023 do 18.9.2023, 15% z prodlení ročně z částky 172 096,62 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 334,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v adresa dne 19.9.2023 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 172 096,62 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 27.1.2022 účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Na základě takto uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec, který mohl čerpat až do výše 170 000 Kč prostřednictvím kreditní karty, a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutou částku splácet v pravidelných splátkách ve výši 2,70% celkového úvěrového rámce. Součástí každé splátky byly úroky, příslušná část čerpaného úvěru a poplatky. Žalovaný celkem načerpal úvěr ve výši 180 129 Kč, přičemž na něj uhradil toliko částku 51 418 Kč, která byla započtena na úrok, poplatky a částečně i jistinu. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním alespoň dvou splátek a do prodlení s jednou splátkou po dobu delší jak 3 měsíce, žalobkyně předmětný úvěr zesplatnila a žalovaného výzvou ze dne 19.6.2023 vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Celkově se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 169 996,62 Kč spolu s náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč (ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení dle odst. 7.1 úvěrových podmínek), dále úroku do 18.9.2023 ve výši 26,88% ročně a od 19.9.2023 pak úrok ve výši 15% ročně z dlužné jistiny a dále úroky z prodlení.
2. V podání doručeném soudu dne 3.12.2024 a 19.2.2025 žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb. “), když před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to především z informací získaných od žalovaného, které vyplývaly z výpisu z jeho bankovního účtu za období od 2.11.2022 do 31.1.2022 a dále z lustrací veřejně dostupných registrů Sdružení SOLUS, NRKI (Nebankovní registr klientských informací), ISIR (insolvenční rejstřík), CEE, přičemž pouze výstup z NRKI měl pozitivní hodnocení. Dále žalobkyně doplnila, že původně byl úvěrový rámec sjednán na částku 95 000 Kč, přičemž žalovaný požádal dne 2.2.2022 o navýšení úvěrového rámce na částku 170 000 Kč, čemuž bylo vyhověno.
3. Usnesením ze dne 20.8.2024 č.j. 33 C 194/2024 vyslovil Okresní soud v adresa svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání konaném dne 29.5.2024 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán (předvolání bylo doručeno dne 14.4.2025). Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.
5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27.1.2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 95 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s ročním úrokem ve výši 26,88%, a to ve splátkách v minimální výši 2,70% z úvěrového rámce, tj. 2 561 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky Jméno žalobkyně., platné od 1.8.2021. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením 2 nebo více splátek či prodlením s jednou splátkou po dobu delší jak 3 měsíce bylo sjednáno zesplatnění celého úvěru (článek 6.1 úvěrových podmínek). Pro případ prodlení s plněním jakékoliv splátky byla dále v článku 7.1 úvěrových podmínek sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, případně ve výši dlužné splátky, pokud by byla dlužná splátka nižší. Jak prokazuje dodatek k úvěrové smlouvě ze dne 2.2.2022, účastníci se dohodli na navýšení úvěrového rámce na částku 170 000 Kč a výší měsíční splátky na částku 4 583 Kč.
7. Bylo prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaný jednak uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru měsíční příjem ve výši 20 000 Kč čistého od zaměstnavatele právnická osoba., uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v podnájmu. Z potvrzení o provedení bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS, NRKI, ISIR a CEE. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1.11.2021 do 26.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem od zaměstnavatele právnická osoba, a to v 11/2021 ve výši cca 25 000 Kč, v 12/2021 cca 20 000 Kč, v 1/2022 pak pobíral nemocenskou ve výši cca 16 000 Kč. Jeho výdaje byly na běžnou spotřebu (potraviny, oblečení, T-Mobile, nižší částky pak na sázení či produkty společnosti google); nebyly zjištěny žádné platby na splátky jiných úvěrových produktů.
8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, přičemž jej řádně a včas nesplácel, neboť se od 12. splátky dostal do prodlení. Žalobkyně tak celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 19.6.2023 spolu s poštovním podacím archem ze dne 20.6.2023).
9. Jak prokazuje předžalobní výzva ze dne 13.7.2023 spolu s poštovním podacím archem ze dne 14.7.2023, byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.
10. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
11. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu, podle které mu žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 170 000 Kč, čímž splnila svůj smluvní závazek. Žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční prostředky se sjednaným příslušenstvím a poplatky řádně a včas vrátit, ani přes opakované výzvy žalobkyně, nesplnil. Žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním vznikl nárok na vrácení celé částky čerpaného úvěru včetně sjednaného úroku (ve výši sjednaného ve smlouvě, respektive od 19.9.2023 ve výši odpovídající limitaci dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru) a poplatků, jakož i smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení žalovaného s plněním každé splátky, a to ve výši 500 Kč za každé prodlení, a to v souladu s § 2048 o.z. Žalovaný byl v prodlení s plněním 12., 13. a 14. splátky, a proto je důvodný nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalovaný je v prodlení s peněžitým plněním, a proto soud rovněž přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
18. Soud má rovněž za prokázané, že žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, když výše poskytnutého úvěru, respektive splátek pro jeho vrácení měla činit částku 4 500 Kč, příjmy žalovaného činily 20 000 Kč, přičemž jeho výdaje odpovídaly zůstatku ve výši 15 000 Kč, neboť se jednalo pouze o běžné standardní výdaje (na jídlo, ošacení, bydlení).
19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT “), z tarifní hodnoty ve výši 172 096,62 Kč sestávající z částky 8 020 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne 29.5.2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění účinném do 31.12.2024, a to za úkony učiněné do 31.12.2024, a dále paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT za jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 29.5.2025); daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 7 020,30 Kč, celkem tedy 47 334,30 Kč.
21. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon právní služby – vyjádření ze dne 3.12.2024 a 19.2.2025, kterým žalobkyně reagovala na výzvu ohledně doložení toho, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jakož i doložení dodatku k úvěrové smlouvě a vysvětlení toho, kdy byl uzavřen, neboť tato tvrzení a důkazní návrhy měly a mohly být uvedeny již v samotné žalobě.
22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.