Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 248/2024-30
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Hanákovou ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 26 393,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 393,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 231,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 819,14 Kč s 8,5% úrokem z prodlení z částky 26 393,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení a s 21,39% úrokem ročně z částky 26 393,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 702 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 393,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 231,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 819,14 Kč s 8,5% úrokem z prodlení z částky 26 393,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení a s 21,39% úrokem ročně z částky 26 393,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 702 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 31. 5. 2024 domáhá po žalované zaplacení částky 26 393,63 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou došlo dne 3. 9. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tyto spolu s částkou 38 073 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 099 Kč, poslední splátka byla stanovena na 3. 6. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena 18.10.2021. Ke dni 5. 3. 2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná jistina činila 26 393,63 Kč, dlužný poplatek 33 843,37 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 000 Kč. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. Žalovaná poté neuhradila ničeho. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 81 916,68 Kč. Žalobce se rozhodl nepožadovat zaplacení zbývajícího dlužného k poplatku, požaduje pouze nesplacenou dlužnou jistinu příslušenstvím.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.
4. Ohledně skutkového stavu věci na základě listinných důkazů soud zjistil, že společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne 3. 9. 2021 (dále jen „předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala celkem žalobci vrátit částku 65 073 Kč, a to v 21 splátka po 3 099 Kč s poslední splátkou 3 093 Kč, kdy úroková sazba činila 88 %, RPSN, 43,14 %. Nad rámec jistiny se žalovaná v předmětné smlouvě o úvěru zavázala uhradit poplatek v částce 35 364 Kč, který sestával z úrok ve výši 26 738 Kč, splátky za zpracování úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 7 126 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalobce doložil zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 9. 2021, ze které se podává, že žalovaná žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, počet vyživovaných osob jedna, je na mateřské/rodičovské dovolené, její čistý příjem činí 15 500 Kč, jeden zdroj příjmů, další čisté příjmy domácnosti 44 350 Kč, celkem 59 850 Kč; výdaje interní splátky 1 602 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 1 924 Kč; čistý příjem žalované měl být ověřen výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Součástí předmětné smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek s přílohou č. hodnota, potvrzení o zaplacení úplaty a oznámí o postupní pohledávky včetně dokladů o odeslání. Ke zjišťování výše příjmů a výdajů žalované v rámci úvěruschopnosti pak již nedoložil nic dalšího. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila celkem částku 1 000 Kč. Žalobce soudu doložil předžalobní výzvu spolu s dokladem o odeslání.
5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.
6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.
9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.
11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Při právním posouzení věcí soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 3. 9. 2021 smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy pak poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti finanční částku ve výši 27 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 65 073 Kč ve splátkách. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.
18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
19. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, když nedoložil žádné listiny ke zjišťování příjmů a ani výdajů žalované. Ničím tedy nebylo doloženo jaké má žalovaná výdaje, zda a v jaké výši pobírá mateřskou/rodičovskou dovolenou, rovněž nebyly nijak ověřeny další čisté příjmy domácnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavkuAnonymizovánona doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele (žalované) formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele. Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že právní předchůdce žalobce svoji povinnost stanovenou zákonem řádně nesplnil, úvěruschopnost žalované neposoudil s odbornou péčí.
20. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Tato smlouva je neplatná dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Soud zde dále uvádí, že i pokud by úvěruschopnost byla zkoumána řádně, pak nelze přehlédnout sjednání úroků ve výši 88 % ročně, což je zapotřebí hodnotit jak úrok sjednaný v rozporu se zákonem, kdy spolu s dalšími sjednanými poplatky s ohledem na výši zapůjčené částky a částky sjednané k vrácení soud hodnotí tuto smlouvu jako smlouvu lichevní a z tohoto důvodu je třeba předmětnou smlouvu o úvěru dovodit za neplatnou.
Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 27 000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila částku 1 000 Kč, proto jí k úhradě zbývá částka 26 000 Kč. Ohledně této částky soud uzavřel, že žaloba je důvodná a ve zbytku žalobu zamítl. Ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že z ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že splatnost nevrácené jistiny nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, dlužník (žalovaná) není tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, proto není určení počátku prodlení spotřebitele možno odvíjet od výzvy k plnění jako v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Nová doba splatnosti nevrácené jistiny se určí dle dohody účastníků, jinak ji založí soud svým rozhodnutím, když do té doby není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel tak není oprávněn požadovat ani úrok z prodlení, když splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022). Soud žalobu zamítl také v části zákonného úroku z prodlení.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšný co do cca 64 % a jeho neúspěch pak činil 36 %, kdy celkově i s příslušenstvím do vyhlášení rozsudku se domáhal částky 40 912,22 Kč, jeho náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 056 Kč a z nákladů za právní zastoupení, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, přežalobní výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/96 Sb., 21% DPH dle § 137 odstavec 3 o.s.ř., celkem náklady řízení žalobce tak představují částku 2 508 Kč, z toho 28 % představuje částku 702,24 Kč, po zaokrouhlení 702 Kč (celkový úspěch žalobce činil 28 %) Dle § 149 odstavec 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.