Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 134/2025-83
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 135 883 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 440 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 26.10.2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 40 882 Kč, smluvní pokuty v částce 40 561,36 Kč, úroku ve výši 67,02 % p.a z částky 86 107,87 Kč od 30.1.2024 do 20.2.2024 ve výši 3 387,78 Kč, úroku ve výši 15 % p.a z částky 86 107,87 Kč od 21.2.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.1.2024 dosáhne částky 237 528 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 96 322 Kč od 30.1.2024 do 2.4.2024 v částce 2 490,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 95 322 Kč od 3.4.2024 do 25.10.2024, úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 40 882 Kč od 26.10.2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 54 440 Kč od 26.10.2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 440 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 26.10.2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 40 882 Kč, smluvní pokuty v částce 40 561,36 Kč, úroku ve výši 67,02 % p.a z částky 86 107,87 Kč od 30.1.2024 do 20.2.2024 ve výši 3 387,78 Kč, úroku ve výši 15 % p.a z částky 86 107,87 Kč od 21.2.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.1.2024 dosáhne částky 237 528 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 96 322 Kč od 30.1.2024 do 2.4.2024 v částce 2 490,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 95 322 Kč od 3.4.2024 do 25.10.2024, úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 40 882 Kč od 26.10.2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 54 440 Kč od 26.10.2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že žalovanému na základě smlouvy č. hodnota ze dne datum poskytla úvěr ve výši částka. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek, došlo k zesplatnění úvěru k datum dle čl. 6.3 smlouvy. Žalobkyni vzniklo dle č.l. 6.1. smlouvy právo na smluvní pokutu za prodlení s 1 splátkou ve výši částka a náklady za toto prodlení částka. Dluh sestává mimo tyto částky z neuhrazeného zůstatku úvěru v částce částka, úroku přirostlého ke dni zesplatnění v částce částka, dále smluvní pokuty dle č.l. 6.5. ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny částka od datum do sepisu žaloby vypočítané v částce částka. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný 5 splátek po částka, 1x6 570 Kč a po zesplatnění dne datum částku částka.
1. Žaloba byla doručena žalovanému dne datum do datové schránky, k této se nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).
2. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.
3. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne datum sjednána smlouva o úvěru, žalovaným podepsána prostřednictvím jedinečného kódu a emailové komunikace na jejímž základě mu měla žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši částka, které se zavázal vrátit spolu s úroky v dohodnuté zápůjční úrokové sazbě ve výši 67,02 %, celkem částku částka v 30 splátkách po částka měsíčně, což soud zjistil z textu smlouvy č. hodnota.
4. Podle výpisu účtu č. č. účtu žalovaný obdržel částku částka dne datum.
5. Z listiny označené „hodnocení klienta“ byly k analýze bonity žalovaného uvedeny příjmy ve výši částka sestávající pouze z příjmů ze zaměstnání. Z výdajů byly počítány částka částka jako životní minimum klienta. Nebyly zde označeny žádné splátky spoření, externích úvěrů, leasingu, výživného apod. Splátky Anonymizováno částka a na bydlení bylo započteno částka, a tzv. ostatní výdaje jako doprava, záliby částka, celkem výdaje činily částka s poznámkou o rezervě ve výši částka. U výdajů nebyla uvedena druhá osoba v domácnosti, ani jiné úvěry, půjčky, výživné či hypotéky. Současně byly doplněny údaje zaměstnavatele společnosti totožného s osobou žalovaného, Jméno žalovaného, IČO: IČO jako hlavního pracovního poměru. Forma bydlení uvedena jako vlastní, vzdělání maturita.. Listina byla podepsána žalovaným také prostřednictvím kódu spolu s doložkou, že poskytl pravdivé a úplné údaje dne datum.
6. Žalobkyní byl doložen dále výpis běžného účtu č. č. účtu za 1.1.1-datum, kde je uveden toliko počáteční zůstatek - částka, konečný také záporný zůstatek -částka a obraty + částka, oproti -částka. Příchozí úhrada částka je uvedena jako půjčka od odesilatele označeného jméno FO. Ke dni datum. žalovaný neprocházel registrem SOLUS. V nebankovním registru klientských informací (NRKI) k tomuto dni v čase 10:57:21 mu bylo přiděleno skóre 229 které je v kategorii I. nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěry je výrazněji limitován výši vyplacené částky, případně zamítán. Dále byla doložena kopie občanského průkazu žalovaného.
7. Dále byl doložen opis daňového přiznání daně z příjmů žalovaného za rok 2021 podaný správci daně FÚ pro Středočeský kraj dne datum, kde základ daně činil částka ( příjmy částka x výdaje částka).
8. Předžalobní výzvou z datum byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky do 15 dní od doručení, dle archu podací pošty byla výzva odeslána téhož dne.
9. Žalobkyně k výzvě soudu při jednání jiné důkazy k ověření schopnosti žalovaného úvěr splatit, zejména výdajů, nedoložila.
10. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne datum.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně peněžní prostředky ve výši částka na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s ustálenými judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.
19. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka a Nejvyššího správního soudu sp.zn. spisová značka kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“
20. V projednávané věci žalobkyně dle názoru soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s náležitou péčí a v souladu se shora popsanými pravidly. Její zjištění byla toliko kusá a neověřená, a to ať jde o výši příjmu, tak výdajů. Pokud žalobkyně uváděla, že vycházela z příjmů z podnikání žalovaného jako fyzické osoby, k tomuto žádné relevantní důkazy nedoložila. Daňové přiznání za rok 2021, tedy období takřka 1,5 roku před uzavřením předmětného závazku, stejně jako výpis účtu žalovaného z ledna 2022 ( kde je uveden příjem z půjčky částka) jsou naprosto nedostatečnými důkazy, které ničeho neodkládají o schopnosti žalovaného v dané období závazku dostát. Neprověření této základní skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti, nelze než za nedostatečné zkoumání kredibility dlužníka ve světle shora nastíněných ustanovení z.s.ú. a judikatorních závěrů vyšších soudů. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.
21. V daném případě žalovaný převzal plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku částka, dosud uhradil dle tvrzení žalobkyně 6 splátek v částce částka a částka po zesplatnění, celkem částka, jiné úhrady netvrdil, ani tedy neprokázal, vypořádal soud výše uvedené částky a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni rozdíl v částce částka. Součástí tohoto plnění je i úrok z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Tento v souladu s ust. § 87 dost. 1 z.s.ú. uložil žalovanému hradit v přiměřené lhůtě jeho poměrům, jejíž počátek určil dle lhůty v předžalobní výzvě, tj. od datum ( v této výzvě k plnění lhůta 15 dní). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost úroků zamítl (výrok II ). Lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.
22. O nákladech řízení rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně převažuje, žalovanému žádné nevznikly, rozhodl jako ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.