Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 283/2020-50
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované
o 23 134,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 23 134,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 033,66 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 223,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 583,78 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 223,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 23 134,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 033,66 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 223,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 583,78 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 223,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 23 134,92 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou dne 15. 3. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba smlouvu o zápůjčce č. hodnota na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 18 624 Kč (součet kapitalizovaných úroků 5 637 Kč, odměna za zpracování a doručení 5 606 Kč a administrativní poplatek 7 381 Kč) prostřednictvím 18 měsíčních splátek po 2 313 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila splátky včas, celkově splatila pouze 16 996 Kč, žádnou další částku nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 14. 6. 2021, ke kterému se nedostavila žalobkyně ani žalovaná (obě se z jednání omluvily), a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), v jejich nepřítomnosti.
4. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 3. 2017, č. hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 23 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit prostřednictvím 18 měsíčních splátek po 2 313 Kč spolu s poplatkem ve výši 18 624 Kč. Zápůjčkou mělo dojít k refinancování předchozí zápůjčky žalované dle smlouvy č. hodnota ve výši 11 498 Kč a zbývající částka 11 502 Kč měla být vyplacena žalované. Žádný důkaz ohledně existence předchozího závazku žalované ani důkaz splnění závazku předchůdkyně žalobkyně však označen ani předložen ze strany žalobkyně nebyl. Ze zákaznické karty ze dne 15. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela v nájmu, byla vdaná a vyživovala 3 osoby, přičemž pobírala starobní důchod ve výši 8 433 Kč. Celkové měsíční příjmy žalované a její domácnosti měly činit 43 886 Kč, měsíční výdaje cca 11 000 Kč. Dle tabulky umoření žalovaná před postoupením pohledávky uhradila splátky v celkové výši 16 996 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Dopisem ze dne 23. 4. 2020 odeslaným dne 24. 4. 2020 právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k plnění před podáním žaloby.
5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně se dne 15. 3. 2017 zavázala poskytnout žalované částku 23 000 Kč, ze kterých žalované poskytla v hotovosti částku 11 502 Kč s tím, že zbytek měl být použit na úhradu předchozí zápůjčky, což však z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. Žalovaná uhradila na svůj dluh žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, celkovou částku 16 996 Kč.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 11 502 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, protože nedostatečným způsobem zkoumala příjmy i výdaje žalované. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalované o tom, že příjmy její domácnosti sestávají ze dvou příjmů žalované 8 433 Kč a 11 353 Kč a dalšího nespecifikovaného příjmu 24 100 Kč. Důchod měl být dle zákaznické karty ověřen z výměru důchodu a z výplatního dokladu o důchodu, které nicméně jako důkaz předloženy nebyly. Není také zřejmé, odkud pocházel další příjem žalované a jak jeho existenci a výši předchůdkyně žalobkyně ověřovala. To samé platí i o ověřování existence a výši dalšího příjmu domácnosti žalované. Vedle toho předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalované, spokojila se pouze s tvrzením, že výdaje jsou asi ve výši 11 000 Kč, avšak tuto skutečnost nijak neověřovala (např. nájemní smlouvou, výpisem plateb za energie apod.). Nelze tak souhlasit s tvrzením žalobkyně, že úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nebyla žalovaná smluvně zavázána ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. Žalobkyně navíc sama tvrdila, že poskytla žalované v hotovosti pouze částku 11 502 Kč, zbylá částka zápůjčky měla být použita na zaplacení jiného dluhu žalované. Existenci tohoto dluhu žalované, stejně jako jeho splacení čerpanou zápůjčkou však žalobkyně nedoložila a tedy ani neprokázala. Z toho důvodu vzal soud za prokázané pouze to, že žalované byla poskytnuta částka 11 502 Kč, a že jí právě v této výši vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu), které byla podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinna vydat. Dle tvrzení žalobkyně a z důkazů vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem částku 16 996 Kč, tedy částku vyšší, než jakou byla povinna žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení, a proto soud žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
10. Přestože měla žalovaná plný úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a ze spisu nevyplývá, že by jí dosud nějaké vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.