Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
80 C 630/2024-17
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, Anonymizováno Datum narození žalované Anonymizováno Adresa žalované
o zaplacení 18 516,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 4 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 22. 5. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 5. 2023 do 2. 4. 2024 a co do částky 1 466,08 Kč (smluvní pokuta), se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 4 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 22. 5. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 5. 2023 do 2. 4. 2024 a co do částky 1 466,08 Kč (smluvní pokuta), se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 18 516,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 24. 4. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatky) dle smlouvy, a to k datu splatnosti dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru, kdy poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází ve veřejných registrech, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované se závěrem, že žalovaná byla a je schopna své závazky splácet, když byl zjištěn čistý měsíční příjem 25 964 Kč. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo tel. číslo číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva s žalovanou byla uzavřena elektronicky. Úvěr byl žalované vyplácen postupně, a to dne 24. 4. 2023 částka 3 000 Kč, dne 25. 4. 2023 částka 4 000 Kč a dne 26. 4. 2023 částka 2 x 3 000 Kč, vždy bezhotovostně na účet č. č. účtu. Úvěr byl splatný dne 24. 5. 2023, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení pohledávky ve výši 17 050 Kč, sestávající z jistiny 13 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 4 050 Kč a v souladu s čl. 6.4 VOP též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou žalobkyně počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v kapitalizované výši od 25. 5. 2023 do 23. 8. 2023 v částce 1 466,08 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.
3. K jednání nařízenému ve věci dne 29. 5. 2025 se žalobkyně ani žalovaná nedostavili, žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila a ani se k žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále „o. s. ř. “) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:
- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním z 24. 4. 2023, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované částku až do výše 13 000 Kč jako spotřebitelský úvěr s RPSN 1732,08 %, včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč. Smlouva je opatřena podpisem (jen) za žalobkyni
- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že v tomto je popsáno, kdy a z jakých údajů bylo vycházelo při výpočtu úvěruschopnosti žalované, přičemž jsou uvedeni dva členové domácnosti, z toho dva s příjmem, ověřený čistý měsíční příjem je ve výši 25 964 Kč, čistý měsíční příjem uvedený spotřebitelem 21 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na půjčky 0 Kč, na bydlení 9 600 Kč, ostatní výdaje 6 500 Kč, disponibilní příjem tak činí 10 700 Kč
- z identifikovaných příjmů, že v této je obsaženo prohlášení žalobkyně o ověření čistého měsíčního příjmu žalované jako spotřebitele v souladu s jejími pravidly, a to dle bankovního výpisu ve výši 25 964 Kč
- z přehledu bankovních transakcí a zprávy právnická osoba, že byla na účet č. č. účtu zaslána dne 24. 4. 2023 částka 3 000 Kč, dne 25. 4. 2023 částka 4 000 Kč a dne 26. 4. 2023 částka 2 x 3 000 Kč, tj. celkem 13 000 Kč. Tyto částky byly na bankovní účet žalované připsány
- z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 24. 4. 2024 a podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů na označený účet, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalované
5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky, sazebník, BankID výpis), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovému stavu věci. Žalobkyně se dne 24. 4. 2023 dohodla s žalovanou, že jí poskytne peněžní prostředky (úvěr) až do výše 13 000 Kč, bezhotovostně na její účet, které měla žalovaná následně žalobkyni s dalšími poplatky vrátit. Ve dnech od 24. 4. 2023 do 26. 4. 2023 tak bylo žalované poskytnuto celkem 13 000 Kč. Žalobkyně přitom řádně neověřovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit. Žalovaná dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, ač byla dne 24. 4. 2024 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k jejich zaplacení ve lhůtě do tří dnů s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalované.
7. Dle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to za užití prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 o. z. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná byla v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.
14. Žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak z listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze ověřit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalované. Žalobkyní předložené listin y „Identifikované příjmy“ a „Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalované spolehlivě prokázat. Nelze zkontrolovat, z jakých podkladů bylo žalobkyní v zaznamenaných údajích o žalované vycházeno, když soudu nebyly předloženy žádné listin y, ze kterých žalobkyně vycházela jako např. výplatní pásky. Stejně tak žalobkyně žádným způsobem neověřila tvrzené výdaje žalované. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a k těmto označit důkazy dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 29. 5. 2025 připravila o možnost tohoto poučení. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ , § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).
15. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 13 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož je žalovaná majitelkou. Žalovaná v řízení netvrdila, tím méně prokázala, že by poskytnutou částku žalobkyni vrátila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalované, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 13 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž právo na úroky z prodlení § 1968 a § 1970 o. z., za dobu od 3. 4. 2024 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná byla tak povinna zaplatit dlužnou částku dle výzvy žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z., byla vyzvána k úhradě výzvou ze dne 24. 3. 2024, doručenou 27. 3. 2024 (ve smyslu ustanovení § 573 o. z.). S ohledem na uvedenou třídenní lhůtu plnění, byla tak povinna plnit nejpozději do 2. 4. 2024 (Velikonoční svátky) a od 3. 4. 2024 byla již v prodlení s úhradou žalované částky, úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši, která byla požadována žalobkyní, v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle procesního úspěchu žalobkyně (počítáno včetně úroků z prodlení do data rozhodnutí soudu), která byla ve sporu úspěšná co do 64 %, neúspěšná co do 36 %, podle rozdílu úspěchu a neúspěchu, pak rozdíl činí 64 % - 36 % = 28 %, žalobkyni tedy bylo přiznáno 28 % nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném do 31. 12. 2024, kdy jeden úkon činí 300 Kč, tři úkony právní pomoci pak 900 Kč, dále tři režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném do 31. 12. 2024. Náklady právního zastoupení byly takto zjištěny celkem ve výši 1 200 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH, kdy z částky 1 200 Kč činí 21 % DPH částku 252 Kč. Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 452 Kč + zaplacený soudní poplatek 800 Kč, náklady řízení činí celkem 2 252 Kč, z toho bylo přiznáno žalobkyni 28 %, tj. 630,56 Kč, zaokrouhleno na 631 Kč. Tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany a údaje týkající se výše dluhu a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní.
20. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.