Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 47/2025-47

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 14 063,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 800 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba žalobkyně co do částky ve výši 7 263,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 073,76 Kč ve výši 15 % p. a. od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 800 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba žalobkyně co do částky ve výši 7 263,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 073,76 Kč ve výši 15 % p. a. od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 14 063,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba., IČO: IČO, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které byl žalované vyplacen úvěr ve výši 6 800 Kč, který měl být právnímu předchůdci žalobkyně splacen do datum. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná byla lustrována v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě těchto lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované, přičemž k tomuto tvrzení žalobkyně nenavrhla žádných důkazů. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že žalovaná úvěr v době jeho splatnosti ani později neuhradila, a proto po ní požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 6 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 263,76 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 063,76 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Dne datum byla žalované odeslána předžalobní výzvu. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení požadované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby jí byl přiznán nárok v části požadované jistiny, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které se zavázal poskytnou žalované peněžní prostředky ve výši 6 800 Kč, a to převodem na její bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí tohoto spotřebitelského úvěru poplatek ve výši 7 263,76 Kč spolu s jistinou úvěru ve výši 6 800 Kč a zápůjčním úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny, celkem částku ve výši 14 279,87 Kč, a to jednorázově nejpozději do datum. RPSN ze smlouvy činí 9 742,60 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno). Dne datum zaslal právní předchůdce žalobkyně částku 6 800 Kč převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu (Potvrzení ČSOB ze dne datum o provedení transakce, Sdělení ČSOB ze dne datum vč. výpisu z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil dopisem ze dne datum (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzva ze dne datum, Podací lístek č. Anonymizováno z téhož dne).

4. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě zaslal dne datum na bankovní účet žalované č. č. účtu částku 6 800 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru ve výši 6 800 Kč poplatek ve výši 7 263,76 Kč spolu s jistinou úvěru a zápůjčním úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny, celkem tedy částku ve výši 14 279,87 Kč, a to jednorázově nejpozději do datum, přičemž RPSN ze smlouvy činí 9 742,60 %. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29 11. 2024 přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil dopisem odeslaným žalované dne datum spolu s předžalobní výzvou žalobkyně. Žalovaná žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci na předmětný úvěr nezaplatila ničeho.

5. Podle ust. (dále také jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ust. věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle ust. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

9. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ust. , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

17. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

19. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k tomuto právnímu závěru:

V prvé řadě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně měl v úmyslu se žalovanou dne datum uzavřít smlouvu o zápůjčce, která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že žalované na základě uvedené smlouvy poskytl částku 6 800 Kč. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, pak žalobkyně již v žalobě uvedla, že žalovaná byla lustrována v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě těchto lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž k tomuto tvrzení žalobkyně nenavrhla žádných důkazů. Dále uvedla, že pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení požadované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby jí byl přiznán nárok v části požadované jistiny, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud na základě shora uvedených skutečností uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost řádně ověřovat úvěruschopnost žalované před uzavřením spotřebitelské smlouvy.

21. Soud dále dospěl k závěru, že ujednání o úrokové sazbě, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úvěrem je v rozporu s dobrými mravy, když ujednaná výše RPSN činí 9 742,60 %. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ). Soud vycházel z Databáze časových řad ARAD ČNB ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že průměrná výše úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti v září 2023 činila 9,50 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že právní předchůdce žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však RPSN převyšuje průměrnou úvěrovou úrokovou sazbu více než tisícikrát, a za situace, kdy měla žalovaná po 29 dnech trvání úvěrové smlouvy vrátit právnímu předchůdci žalobkyně více než dvojnásobek, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem právnímu předchůdci žalobkyně vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou. Závěr o absolutní neplatnosti je podle soudu nutno učinit rovněž na základě výše sjednaného zápůjčního úroku, která je z výše uvedených důvodů zjevně rozporná s dobrými mravy.

23. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

24. Z provedených důkazů bylo v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalobkyni něco uhradila. Z provedených důkazů bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 6 800 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni tuto částku vrátit.

25. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

26. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku a poplatků. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozhodnutí. S ohledem na to, že v řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočce v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.