Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 52/2025-16
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A
2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A
o 281 343,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 281 343,45 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 961,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 28 683,70 Kč, s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky 280 701,75 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 281 343,45 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 47 227,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 281 343,45 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 961,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 28 683,70 Kč, s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky 280 701,75 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 281 343,45 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 47 227,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 281 343,45 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 14. 11. 2019 byla mezi žalovanými a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru a o stavebním spoření. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaných, zejména na základě jejich příjmů a výdajů a dále lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaní obdrželi dne 27. 11. 2019 úvěr ve výši 300 000 Kč na účet č. č. účtu. Žalovaní se zavázali vrátit vyčerpanou část úvěru s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Úrok byl sjednán ve výši 8,45 % ročně. Žalovaní byli dále povinni předložit žalobkyni doklady ohledně použití úvěru do 13. 11. 2020. Dále měli předkládat dokumenty, které si žalobkyně vyžádá. Tato povinnost byla utvrzena smluvní pokutou ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaní splátky nehradili, tak žalobkyně celou část úvěru zesplatnila ke dni 31. 3. 2024. Žalobkyně se tak domáhá: jistiny 280 701,75 Kč, smluvní pokuty 641,70 Kč, smluvního úroku do zesplatnění ve výši 7 961,80 Kč, smluvního úroku po zesplatnění ve výši 7,19 % ročně, úrok z prodlení do zesplatnění ve výši 28 683,70 Kč a úrok z prodlení po zesplatnění. Žalovaným byla zaslána výzva ze dne 30. 12. 2024.
2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 300 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaných č. č. účtu. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 8,45 % ročně. Žalovaní se zavázali splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 185 Kč. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení. V případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč pro případ nedodání sjednaných dokumentů do 13. 11. 2020. V žádosti uvedla žalovaná svůj čistý měsíčním příjem ve výši 16 959 Kč a příjem svého manžela ve výši 25 269 Kč. Dále uvedli své výdaje ve výši 5 410 Kč jako splátky úvěru a 500 Kč jako jiné výdaje. Příjem byl ověřen výpisem z účtu č. č. účtu za období od 1. 8. 2019 do 11. 11. 2019.
4. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu soud zjistil, že žalovaní byli zaměstnáni u společnosti Eurotech právnická osoba. Žalovaný měl příjem ve výši 22 866 Kč a žalovaná měla příjem ve výši 16 959 Kč. Z evropského standardizovaného informačního přehledu soud zjistil parametry úvěru. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil výši vyčerpaného úvěru a způsob splácení. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 3. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k úhradě částky 5 896 Kč do 31. 3. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění. Z oznámení o odstoupení ze dne 3. 4. 2024 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 3. 2024 ve výši 299 159,30 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 20. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 317 988,95 Kč do 5 dnů od doručen výzvy.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanými na základě předchozí žádosti žalovaných dne 14. 11. 2019 smlouvu o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru ve výši 300 000 Kč. Žalovaní vyčerpali úvěr v celé výši. Žalovaní se zavázali úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 8,45 % ročně. Pro případ nedodání sjednaných dokumentů do 13. 11. 2020 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč. Žalovaní však úvěr řádně nehradili, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. Úvěruschopnost žalovaných byla ověřována zejména oproti výpisu z běžného účtu a potvrzením zaměstnavatele.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o účtu a o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovaným poskytla částku 300 000 Kč, ale žalovaní dosud neuhradili celou částku. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaných zejména tím, že měla přehled o příjmech a výdajích na účtu žalovaných a dále lustrací v bankovních i nebankovních databázích a potvrzením zaměstnavatele. Žalobkyně zjistila, že žalovaní disponovali dostatečnou platební kapacitou, což pro možnou splátku ve výši 2 185 Kč dostačovalo. Žalovaní v řízení nijak netvrdili, a tedy ani neprokazovali, že by žalovanou částku žalobkyni vrátili. Soud proto žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 281 343,45 Kč (jistina, poplatky), částku 7 961,80 Kč (kapitalizovaný úrok) a částku 28 683,70 Kč (s kapitalizovaným úrokem z prodlení). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaní jsou v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 31. 12. 2024, soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 281 343,45 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 7,19 % ročně z částky 280 701,75 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovaným uloženo, aby žalovanou částku zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzvy a návrh ve věci samé) ve výši 3 x 9 460 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 29 730 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 11 254 Kč, celkem 47 227,30 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně společně a nerozdílně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.