Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 127/2024-73

Potvrdené rozhodnutím 25 Co 73/2025-96
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců JUDr. Václava Nekoly a Mgr. Kláry Hrobské v právní věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta A]] sídlem [[Adresa advokáta A]] proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený [[Datum narození žalovaného]] bytem [[Adresa žalovaného]] zastoupený advokátem [[Jméno advokáta B]] sídlem [[Adresa advokáta B]] o 12 336 Kč, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 7. 1. 2025, č. j. 36 C 127/2024-73 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 2 054,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně."

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o 12 336 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 336 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 073 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 336 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 073 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 336 Kč, a to z titulu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 1. 8. 2021 do 8. 7. 2024, vyplývající ze smlouvy ze dne 26. 9. 2019 o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Ve věci úvěru samotného již rozhodoval Okresní soud v Benešově, který rozsudkem ze dne 1. 7. 2001, č. j. -114, žalobkyni pohledávku přiznal.

2. Žalovaný jednak namítl, že se nedostal do prodlení, jednak že uplatněná pohledávka je již promlčena a jednak se jí žalobkyně vzdala. Dále vůči ní započetl svou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení v podobě přeplatku ve výši 16 000 Kč, ke kterému mělo dojít v rámci exekučního řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. .

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit ve splátkách ve výši 1 050 Kč měsíčně, celkem měl včetně úroků uhradit 42 000 Kč. Jestliže by se dostal do prodlení s uhrazením jakékoli jednotlivé splátky, zavázal se zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu, a to jednak ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, jednak ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a jednak ve výši 499 Kč z dlužné splátky, než se stane úvěr kvůli prodlení dlužníka splatným, přičemž tyto smluvní pokuty jsou splatné i bez písemné výzvy ze strany žalobkyně vždy ke konci kalendářního dne prodlení. Ze zesplatnění ze dne 28. 12. 2019 včetně dokladu o podání k poštovní přepravě ze stejného dne soud dále zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce oznámila žalovanému, že i přes upomínku v důsledku porušení smlouvy došlo v den odeslání tohoto oznámení k zesplatnění celé pohledávky, žádá proto do 10 dnů o úhradu, a to včetně uvedené smluvní pokuty. Z výpočtu smluvní pokuty soud poté zjistil, že žalovaný ve dnech 25. 8. 2021 až 27. 6. 2024 uhradil celkem 31 551 Kč, přičemž se však dostával pravidelně do prodlení, celkem šlo o 1 061 dní prodlení, což znamenalo smluvní pokutu ve výši celkem 15 813,11 Kč.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. soud zjistil především, že rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 1. 7. 2021, č. j. -114, byla žalobkyni přiznána částka 28 401 Kč s příslušenstvím, a to na základě shora uvedené smlouvy, přičemž žalována byla nesplacená jistina a neuhrazené splátky, zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady za upomínky, smluvní pokuta za opožděné splátky a smluvní pokuta za období od 29. 12. 2019 do 3. 2. 2020. V exekučním návrhu, kterému bylo vyhověno pověřením soudního exekutora ze dne 13. 7. 2023, žalobkyně uvedla, že došlo ke ztrátě výhody splátek podle exekučního titulu, takže celý dluh se stal splatným dne 26. 5. 2023. Povinný navrhl exekuci dne 2. 8. 2023 zastavit, ale v průběhu odvolacího řízení vůči rozhodnutí exekučního soudu, jímž bylo návrhu vyhověno a exekuce byla zastavena, vzal návrh na zastavení exekuce dne 18. 4. 2024 zpět s tím, že zbývající částku 16 741 Kč doplatí. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 1. 7. 2024 pak vyplynulo, že již byla vymožena pohledávka žalobkyně včetně příslušenství i náklady exekuce.

5. Z e-mailové komunikace ze dne 2. 5. 2022 vyplynulo pouze, že žalobkyně sdělila žalovanému, že již byla podána žaloba a k doplacení na žalované částce zbývá doplatit 17 551 Kč, poté se ještě dopočítá úrok a náklady podle rozsudku.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 7. 2024 včetně dokladu o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, uplatněného ve výši 15 813 Kč.

7. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť pohledávka žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu tvrzeného přeplatku ve výši 16 000 Kč, kterou v rámci procesní obrany podle , (dále jen „“), uplatnil při jednání dne 12. 11. 2024 jako započtení vůči žalovanému nároku, je pohledávkou nejistou a ve smyslu , (dále jen „o. z.“), tak nezpůsobilou k započtení, když ji žalobkyně co do základu ani výše neuznala, tudíž by k ní, a to i s ohledem na množství důkazních návrhů žalobkyně, muselo být mimo původní předmět řízení provedeno rozsáhlé dokazování (srov. zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , publikován pod č. 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného nevyplývá, že tato pohledávka neexistuje a nemohla by být soudem přiznána, je však třeba podat samostatnou žalobu, právě aby k ní soud mohl učinit dostatečná skutková zjištění. Pro posouzení a rozhodnutí nyní projednávané věci již dostatek podkladů měl a další důkazní prostředky by tak už nemohly přinést další zásadní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud poté posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Soud dospěl k závěru, že mezi stranami byla platně sjednána smlouva o úvěru (k tomu ve smyslu § 13 o. z. srov. již citovaný rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 1. 7. 2021, č. j. -114), na základě které měl žalovaný pravidelně splácet poskytnutý úvěr. Protože se však dostal do prodlení, vznikla mu povinnost uhradit i smluvní pokuty jak z neuhrazené jistiny úvěru, tak z jednotlivých splátek, jak bylo mezi oběma stranami sjednáno a v žalobě požadováno. S ohledem na prokázané dny prodlení žalovaného a prokázanou výši smluvních pokut celkem 15 813,11 Kč (výpočet smluvní pokuty) soud žalobě, požadující pouze 12 336 Kč, v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

11. Namítal-li dále žalovaný, že uplatněná pohledávka je již promlčena, nutno poukázat na fakt, že smluvní pokuty byly v tomto řízení, zahájeném žalobou ze dne 16. 7. 2024, uplatněny za období od 1. 8. 2021 do 8. 7. 2024, tedy že vůči nim ještě neuplynula zákonná tříletá promlčecí doba. Namítal-li, že se této pohledávky žalobkyně vzdala, nic takového z e-mailové komunikace ze dne 2. 5. 2022 neplyne, neboť ta se týká zjevně již zahájeného řízení, vedeného u Okresního soudu v Benešově, kde byly smluvní pokuty uplatněny za období od 29. 12. 2019 do 3. 2. 2020. Co se týče zmíněného zápočtu pohledávky na vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení, tím se soud nezabýval, jak již shora uvedeno.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle a tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle a (s ohledem na uskutečnění úkonů právní služby ve znění účinném do 31. 12. 2024 – srov. čl. II ; dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 1 620 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby podle a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a písemná podání ve věci samé ze dne 23. 9. 2024 a 30. 12. 2024), dále odměna ve výši 810 Kč za jeden úkon právní služby podle advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění) a podle advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % podle Celkem tak jde o částku ve výši 11 073 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.